Vlny

Je čistá radost potkat se po letech s českým filmem světových parametrů. Tohle není žádná komorní uťáplinka o pár lidech, posedávajících u mikrofonů, ale sebevědomý, dynamický a rozmáchlý film, který se nebojí v rámci variace na dobové události používat i postupy klasické, v tom dobrém slova smyslu hollywoodské, filmařiny - a zvládá to skvěle. Jistě, někomu může právě tohle vadit (historikům třeba všechny ty zkratky a fabulace), ale někdo ať si políbí šos, tohle není dokument. Dravý střih, skvěle nasazené dobové písničky i fantastická původní hudba... něco hnidek by se vypíchat dalo, ale pár minut po skončení karlovarské projekce se mé srdéčko tetelí adrenalinem z kinofilského uspokojení a ten orgán o kousek výš filmu přeje, aby určitě nezůstal "festivalovým", rozhodně má zásadní potenciál oslovit i mytického "běžného diváka", který si chce prostě zajít do kina na dobrej biják. A navíc, v kontextu s tím, co se při roku 2024 děje ve světě, může těžko přicházet ve vhodnější chvíli. (01.07.2024)

Ještě teď mě svírá, když na něj pomyslím... Je to nadupaný návrat českého filmu, který mapuje část našich dějin a ukazuje hrdinství rozhlasáků. Rozhlas, který s námi byl v nejlepších i nejhorších dnech našeho národa. Jiří Mádl dokázal "vlny" dostat na plátno neskutečným stylem. Jak filmařsky, tak historicky... Ukázal práci nejen rozhlasových reportérů, ale také obrovské hrdinství techniků, kteří dokázali signál od mikrofonů odbavit na vysílače, aby se dostal k posluchačům v nejvypjatějších chvílích. Jiří Mádl dokázal udělat důstojnou a krásnou tečku za oslavami 100let rozhlasu. Jsme s Vámi, buďte s námi. (01.07.2024)

Je celkem symptomatické, že včerejší recenze na tento film (Lidovky, Marcel Kabát) s titulkem  "Vlny se tříští o naivní scénář. Poctu novinářským osobnostem zabíjí bizarní fikce i zkratkovitý popis historie."  -- byla přes noc změněna na: "Jaké jsou Mádlovy Vlny? Film o okupaci 1968 až moc zjednodušuje historii." Toto přepsání titulku/historie vypovídá o českém boji za svobodu slova, o našem "hrdinství" a čecháčkovství víc, než film samotný. Ten má ostatně bídnou nejen vypovídající hodnotu. EDIT: Titulek v recenzi byl přepsán znovu. Doufám, že autor dělá změny jen ze své vlastní vůle... (02.07.2024)

Nejočekávanější český film roku 2024 si na premiéře v Karlových Varech vysloužil 5 minutový potlesk celého sálu. A zaslouženě. Vlny sází na klasickou dramatickou strukturu - ale to je dobře - protože se to tvůrcům sakramentsky vyplatilo. Celý film je vyšperkovaný do nejmenších detailů a skvěle kombinuje natočený a historický materiál. Divák si užije horskou dráhu emocí a fandí všem hlavním postavám, což silně umocňuje zážitek z filmu. Body navíc jsou i za super soundtrack a užití dobové hudby. Obrovská čest všem, co na filmu pracovali. Takhle skvělý dobový film se v česku dlouho neobjevil. [KVIFF 2024] (01.07.2024)

Kdo by to byl řekl, že je tu ještě prostor pro nějakou další filmovou interpretaci událostí Pražského Jara. Mádl využil historické kulisy k tomu, aby rozehrál epickou, hollywoodsky vystavěnou fresku, jejíž témata jsou univerzálně srozumitelná a aktuální i dneska. Skvěle vystavěný scénář posiluje dynamická a chvílemi až opojna režie. (01.07.2024)