Vlny

Jirkovi Mádlovi se podařilo něco, co se v současné české kinematografii jen tak nevidí. Natočil film, který je kvalitou na evropské úrovni. Odvyprávěl příběh, který bez nějakého patosu a černobílosti funguje dobře jako historická výpověď, ale zároveň i jako paralela k současné době a nedávným událostem jinde než u nás. Těch 130 minut uteče jako voda a po konci snímek pěkně rezonuje, což potvrzuje i mohutný divácký potlesk na letošní premiéře ve Velkém sále. [KVIFF 2024] (02.07.2024)

Další z příkladů toho, když se dlouhá léta příprav a poctivé práce spojí do něčeho výjimečného. A prosím Vás, je to FILM, nikoliv dokument. A je to film zacílený na pracovníky Československého rozhlasu v jasně vymezeném období (říjen 1967 - srpen 1968), na nikoho jiného. Historiografická vysvětlování spletitostí vysoké národní i mezinárodní politiky tu nehledejte. Co tu najdete, je skvěle zrežírovaná "reportáž" o stavu (ne)svobody slova a její síle dávat naději. Jedním z producentů je Jan Dobrovský, syn jedné ze zde ztvárněných postav - pozdějšího Havlova kancléře a velvyslance Luboše Dobrovského - a aktivní podporovatel Paměti národa. Myslím, že právě ta dvě slova skvěle vystihují, oč tu běží. V současné době, kdy můžeme číst rozhovory s veterány invaze, vyprávějícími o tom, jak po nich pálil kulomet z Národního muzea, a že jen opětovali palbu. A z těch samých zdrojů o fašistech, a satanistech, a nevím o čem všem dalším. Jak je vidět, metody se za 55 nebo 60 let nezměnily. Nebudu opěvovat herce v hlavních rolích, ti mají "své jisté":), ale vyzvednu Igora Bareše jako ředitele rozhlasu a Tomáše Maštalíra jako ředitele Správy spojů. Naprosto chápu, co slýchám od svých známých, že byli v téměř plných sálech, kde se sedělo do konce titulků a tleskalo... no, abych zůstal odkazu Vln věrný, vězte, že já byl na projekci od 14:30 v multikině, bylo tam tak třicet lidí, namnoze vybavených všemožným občerstvením, a do konce titulků (kde se ještě něco dozvíte) nás zůstalo asi deset. Přitom nevím, co by ta zejména dnešní omladina chtěla víc. Dostali špičkově technicky zvládnutý a zahraný spektákl, u něhož nijak nepocítíte, že má víc jak dvě hodiny. Ale pocítíte leccos jiného... takže to asi byli potomci šťastných komunistů, nebo morálních nihilistů, nebo jsou zhýčkaní tím, že nic podobného jako ti, které viděli na plátně, řešit nemuseli, a je mimo jejich mentální horizont o tom vůbec přemýšlet. Já dávám 90% a říkám, že Pelíšky by měli dávat každý rok na Vánoce a Vlny každý rok 21. srpna. To je taková moje "Dobře míněná rada";) (25.08.2024)

Když pominu už zcela svébytný žánr tzv. poprcávacích komedií s Jirkou Langamajerem, asi tak 3 z 5 českých filmů se vrací do minulosti, zejména do protektorátu, okupace nebo normalizace. Vlny bych za to před pár lety šmahem odsoudil taky, ale v době ruské agrese, kritiky médií nebo toho, co se děje na Slovensku, získávají nebývalou aktualitu a trochu nepříjemnou pachuť. Nadto se Mádl ukázal jako nadmíru zručný režisér, protože takhle dobře vypadající český ("velko")film jsem snad ještě neviděl. Vlny si skutečně nezadají s evropskými nebo americkými filmy podobného ražení, už úvodní scéna studentského protestu je strhující. V podobném stylu Vlny pokračují celou dobu, skvělá je práce s hudbou a zvukem, herci přesvědčiví, režie velmi sebevědomá. Ano, nevyhne se to klišé a přehnaným emocím, ale to k žánru trošku patří. Ano, scénář si hodně pomáhá a současně nemá čas vše (hlavně postavy) dost prokreslit. Ano, je to zkratka a zjednodušení, ale je to film pro masy. A v tom je jeho síla – takhle dobře a silně zpracovat dané téma jako zábavu pro celou rodinu je v podstatě záslužný počin. A rádi tomu odpustíte pár much. Ještě radši než jako film bych námět viděl zpracovaný jako seriál: příběh zásadových novinářů v době cenzury a následného Pražského jara. To by byla pecka! P.S. Tučný knír Vojty Kotka je epesní. (19.08.2024)

Mádl vytáhl svůj režisérský um na úplně novou úroveň. Ano, téma je už 100x vytěžené a pro náš národ obzvlášť bude zřejmě navždy citlivé. Nicméně způsob, jakým dokázal celý 131 minutový příběh poskládat, skvěle k němu doladit hudbu, srdečným způsobem připomenout, že nic za daného stavu není (a ani nemůže být) černobílé a to vše bez sklouznutí k lákavému patosu? Wow. Ve festivalové atmosféře pětihvězdičková záležitost (jinak střízlivějších 85%). [KVIFF 2024] (08.07.2024)

Cinema City Slovanský dům - Večer 20. srpna zajít zrovna na tento film...no není asi příhodnější den. Po všech stránkách výborný film. Jirka Mádl je prostě talent. Není co vytknout. Dnes má film na kontě 88 % a 119. místo mezi TOP filmy, tak good luck, ať je to min. první stovka. Za mě jasných 90 % (J.) (20.08.2024)