Drsná Planina

Takhle nějak si představuju normalizační blockbuster. Západní škrtiči, ďábelské rádiové vysílání z NSR a nikdy neutuchající proud čáru přebíhajících kriminálních živlů, do kterých to Bartoška s Vyskočilem kropí hlava nehlava, protože „v Praze to začalo bejt vostrý“. V případě, že se oprostíme od ideologického nánosu, dostaneme adrenalinovou akci plnou nečekaných zvratů (romantická linka, smrt hlavních charakterů) a tunu polidšťování neživotných postav (starej, manželka), které se nejčastěji odehrává prostřednictvím šikany zmateného Lábuse. Hnusně vylhanej film, ale musím uznat, že jsem se u něj nechutně bavil. (05.03.2013)

S velkým zájmem jsem se, po více než dvou desetiletích, podíval na film, který ve mně v dětství vzbudil touhu stát se pohraničníkem. (Tímto děkuji několika pohraničníkům, kterým jsem se cestou vlakem z Domažlic se svým přáním svěřil a kteří mně se slovy "Chceš vidět lampasáka?" ukázali svého velitele v kupé). Televize, která film nyní uváděla, měla v popisu, že se režisér snažil o vybalancování filmu tak, aby se z něj nestal nástroj propagandy. Bohužel se mu to nepovedlo. Drsná planina je velmi nechutný nástroj propagandy. Počínaje činností Werwolferů, kteří nemají po válce co dělat, tak přelézají střežené hranice a škrtí stařenky a zamilované slečny ocelovou strunou, za vše zdá se může zahraniční rádio, které k tomu nabádá (tím nechci bagatelizovat činnost záškodníků, která však byla zaměřena převážně na útoky proti vojenským a policejním oddílům). Film je příběhově a scenáristicky velmi roztříštěný, v podstatě působí jako několik epizod, citově prvoplánovitý až vyděračský (i díky tomu si ho však po letech pamatuji), prostě špatný. (21.05.2012)

Musím přiznat, že mně to bavilo. Pro mně velice věrný film z poválečných let v pohraničí. Líbilo se mi, jakoby se Jaroslav Soukup snažil odprostit od ideologie a snažil se natočit normální film, což velice cením. SPOILER (Například scéna s Únorem 48 a smrtí kamaráda, kde se komunistický den vítězství naprosto přešel). Období po válce v Sudetech mně vždycky zajímalo a vlastně i fascinovalo, takže za mně dobrý =) (06.06.2016)

Opravdu drsná kravina jak trefně poznamenal Enšpígl. Pokus o humor ve formě Lábus-kuchař přes knedlíky také není vtipný. Zejména jsem žasnul nad sestřihy mikád Lábuse, Vyskočila a Bartošky. Ten Soukup je takový lajdák, že chlapce nedokázal ani ostříhat aby vypadali jak v roce 46. Hudba snad od Michala Davida a velmi sedne do poválečných let. Zdaleka se tomu vyhněte. (21.04.2011)

Až na malinký kousek ideologie ve formě prozápadního špiona Karla Hlušičky je tohle překvapivě dobrý film zobrazující prvopočátky vzniku SNB (tehdy ještě za účasti opravdových válečných veteránů a bez pejorativního nádechu, který přinesla až doba následující) a boje s banderovci a podobnými bandami v pohraničí. A přiznejme si, že Zlata Adamovská byla nádherná a s Ivanem Vyskočilem tvořili naprosto uvěřitelný pár. Když jsem film viděl poprvé krátce po jeho uvedení do kin, nemohl jsem potom několik večerů usnout, tak mě sebrala právě Zlatina smrt. Jde o jeden z posledních opravdu dobrých Soukupových filmů. (26.03.2010)