Jak ukrást Dagmaru

Kdysi jsem tomu i ty dvě hvězdy dal, ale čím víc ubíhá čas, tím víc podobné hrůzy nesnáším. Holt s věkem přichází rozum. Nulové herecké výkony, nulová originalita a celkově naprosto zbytečný film, který nikdy neměl vzniknout. Je to jen hloupá ukázka toho, že u nás vtipné věci prostě vzniknout nemůžou, protože k smíchu tu opravdu není nic. Leda k výsměchu. (02.09.2008)

Ten "film" je jako krknutí po cibuli. Soukup je netvor a nese poměrně velkou část na výkopu hrobu českého filmu. Opravdu nevím, komu by se něco jako tohle mohlo líbit...abych se u toho já sám byť jen usmál, tak by bylo potřeba vyměnit mi mozek a tělo. Už jenom ten oficiální text distributora naznačí, že asi nejde o něco inteligentního, nebo nedej bože o nějakou legraci. (29.12.2007)

Hodnocení odpad! dávám jen filmům, z nichž není vidět nic jiného než fušeřina nebo póza. Tenhle film je sice mimořádně nepovedeným důkazem, že Soukup vůbec nemá ponětí, čemu my normální lidé říkáme crazy komedie, ale přesto myslím, že snaha a naivita tohoto nepoučitelného režiséra je upřímná. Navíc ten film je tak špatný, že právě díky tomu se můžete takovým zvráceným způsobem i pobavit. (22.02.2003)

"Alláh nás ochraňuj !!" Oder lieber Mein Gott im Himmel !! Když se Jaroslavu Soukupovi s velkou pomocí Miroslava Vaice, mistra lobotomických scénářů, nepodařilo dotlačit tuzemský film za tu vůbec nejúnosnější mez vkusu v rámci série Byl jednou jeden polda, plně si tuto svoji metu vynahradil zde, v (s)hitu tak nepředstavitelně odpudivém, až to přímo fyzicky bolí.. Nutno říci, že Jaroslava Sypala, který nahradil potměšile se vytrativšího Honzu a především hereckou karikaturu, o níž jsem nikdy neměl valného mínění, od té doby nemůžu ani vidět, ani slyšet.. Přestože tento snímek, který raději nebudu ani jmenovat, platí za to jednoznačně nejhorší, co v tuzemských (odpadních) vodách po revoluci vůbec vyplavalo na hladinu, jeden klad mu jistě nelze upřít, jako zdvižený prostředníček totiž dopředu myslícího diváka jasně varuje, třeba i tím nechutným obsazením snídaňového tragéda Libora Baselidese, co všechno ještě v dalších letech přijde, byť tedy Soukup, koledující si o špičatý kopanec do koulí, nasadil laťku kurevsky vysoko !! (23.06.2014)

Jistě znáte ty situace, kdy vás někdo nasere tak, že máte sto chutí dát mu do držky. Jenže co s tím? Nejsme malé děti a slušní lidé se neperou. V tom případě vám doporučuji, zkusit si pro uklidnění malé dechové cvičení. Najděte si nějaké příjemné místo, pohodlně se usaďte a začněte zhluboka dýchat. Nádech nosem, výdech pusou. Nádech - výdech. Tááák. Hezky pomalu. Už je vám lépe? Nebo bych doporučoval nějaké meditační praktiky. Jóga jich zná spoustu. Třeba tzv. pozice válečníka. Najděte si pod zadek asi 30 cm podložku, skřižte nohy jako při tureckém sedu, dlaně na kolena a upřeně se dívejte před sebe. Vnímáte jen tlukot svého srdce a svůj dech. Tak co? Je to lepší? Už jste se uklidnili? Pomohlo vám to? Že NE? Já vím, někdy je to příliš těžké, ba zhola nemožné se ovládnout. Ale prát byste se stejně neměli. Přemýšlejte o tom. (27.12.2002)