Láska z pasáže

Vidieť ulice a pasáže Prahy nepokryté reklamnými plagátmi, bannermi či bilbordami je dnes ako zjavenie. Mediálne sa to nazvalo normalizačnou šedivosťou. Tá však skôr vyplývala z toho, že v Prahe sa za socializmu nič poriadne nerekonštruovalo, čo sa týka starých budov a obytných domov. Všetko pokrývali nekonečné lešenia. Omietky boli nedbanlivosťou a nepretieraním obnovnými farbami sivo sivé. Ulicami vírili kúdoly prachu, z toho najmä tá šedivosť. Absencia reklamy v uliciach dojem sivej prítomnosti len zdôrazňovala. Za neskalený pohľad na pôvodné socialistické neónové svietidlá a nápisy na baroch a obchodoch, za vtedajšie pasáže si film zaslúži neostať zabudnutý. V pasáži Lucerna vo filme je reklama, akú už dnes neuvidím, hoc by som chcel: "Program filmového umění - Nonstop.". Príbeh nič moc  - mladý umývač okien má dlžobu u miestneho úžerníka. Popri tom zbalí kolegyňu, podieľa sa na vykrádačkách bytov a kšeftuje s čím režim kšeftovať dovolil - napr. s úzkoprofilovým tovarom, akým vtedy boli napríklad bicykle, či televízory, na ktoré boli v obchodoch poradovníky. V tomto smere je príznačná scéna kedy sa na čerstvo umytom výklade obchodu s cajglami zaskvie rukou načarbaná veľká ceduľa  s nápisom: "Kola nejsou!". P. S. Diskotéky nesmeli vtedy púšťať akúkoľvek hudbu - prehrávkové a inšpekčné oddelenia, udeľujúce licencie nielen hudobníkom, ale aj dídžejom, mali inštrukcie o povinnom púšťaní veľkého percenta domácej a socialistickej tvorby. Aj preto vo filme na didžinách znie síce angličtina, ale všetko sú to len hity Miroslava Žbirku, prespievané do angliny. (27.08.2022)

Náhodou! Neznám na vlastní kůži dobu, jakou popisuje film natočenej rok před mým narozením, ale nějaká ta komoušská atmosféra mě lízla. Sice se člověk neubrání úsměvům při pohledu na Vaculíkovu patku, kudrnatýho Vašuta nebo kozačky Kulíškový a když začnou znít hity Michala Davida, tak už jdu do kolen, ale to k filmům z tohohle prostředí a doby prostě patří....A ta dramatická vlna (rozuměj konec) mi sedla...jen nechápu zařazení do žánru muzikál??? (19.04.2010)

Naprosto vzorová Soukupovina. Drsná, plná veksláků, čorkařů a divnejch ksichtů a jinejch zjevů. Do toho Lukáš Vaculík s parádní rolí, ve které se ukázal hodně dobře a závěr na škále drsnosti u československých filmů na jasném vrcholu. Jednohubka jak ulitá z bronzového odlitku československých kriminálek. (09.01.2018)

Už jsem tady myslím někam psal, že osmdesátá léta byla v české kultuře spíše krokem zpátky (kdo nevěří, ať si pustí Dalibora Jandu nebo od Olympicu desku Kanagom). Láska z pasáže je jedním z mnoha nablblých filmů téhle doby. Najdete v něm třeba Vaculíka s celkem solidním harlekýnem na hlavě, Vašuta jako vůdce gangu bytařů a spoustu dalších drobností, které dokážou člověka tak nějak retro-pobavit. Hvězdičky dávám jednak kvůli těmhle nechtěným vtípkům (souhlas s dobytkem - roli skořápkáře věřím Jandákovi o dost víc než roli ministra kultury), jednak ze solidarity s hlavním hrodinou, protože já taky jeden čas myl okna a výlohy. Na závěr ilustračně přidávám text ústřední písně filmu z dílny mistrů sraček Michala Davida a Františka Janečka. 1. Už je tu zas zabitej čas, táhnem s ním pasáží, príma kámoš, nedomlouvá, nenadává, dobře je člověku, volnost, mámo, s ním je mi hej, je zabitej, co pořád proti nám máš. 2. To slyším zas, zabitej čas, prosím tě nech mě bejt, znám tvou péči, jakej pak strach, na díze jsem s kámošem zabitým svůj žal léčím, co na něm mám, copak jsem sám, co pořád proti nám má. (11.05.2008)

Láska z pasáže je jedním z mnoha, který byl určen především pro fanynky Lukáše Vaculíka. Jako kriminálka je to totiž dost slabé. Kriminalisté opomenou si ověřit, že Pavel myl okna v bytech,které byly vykradeny. Pachatelé se scházejí, ač dobře vědí, že jsou nejspíš sledováni. Je to spíš taková výpověď o druhé půlce osmdesátých let. Milovníci osmdesátek si přijdou na své i hudbou. Nejsmutnější na tom všem je, že ze všech těch zlodějíčků a veksláků byly v devadesátých letech pořádní mafiáni - podnikatelé, a dnes milionáři a miliardáři. (31.07.2020)