Pěsti ve tmě

Nechtěl bych potkat pěsti ve tmě. Zvláště pokud by byl majitelem občan, který je v noci špatně vidět, pač by byl maskován tmavším zabarvením. Co to tady zase plácám, tohle se asi dneska nesmí říkat. Zítra jdu zrovna do drogerie kupovat barvy. Safra jak si mám říct o bledě-modrou barvu??? Je ještě přizpůsobivá, nebo už je nepřízpůsobivá? Jinak Vašut, ač ho jako člověka, kterého jsem trochu poznal, nemusím, je zde opravdu ve vrcholné formě. (10.04.2012)

Nechápu jak je to možné. V Čechách? Kvalitní film o boxu? Perfektní vykreslení dobových reálií v disco roce 1986? Přirozený Marek Vašut? Režie - Jaroslav Soukup - WTF? Jak je možné, že tento drobný klenot skomírá ve stínu Discopříběhu a majora Majsnera? Jasně, není to geniální, ale je to hodně dobrý film. (21.03.2011)

Čekal jsem trochu více, snímek měl sice atmosféru, ale někdy mě přišlo, že se chce až příliš přiblížit "drsné atmosféře" známé z amerických filmů. Osudy hlavního hrdiny jakoby šli mimo mě a nebyl mi ani moc sympatický. Hlavní devizou tohoto filmu jsou hlavně boxerské zápasy, které jsou odvedeny naprosto stylově, to však ale na výborný film nestačí. (26.05.2007)

Pro někoho je to S. Stallone a jeho „italský hřebec“ Rocky Balboa, pro mě osobně je to Marek Vašut a jeho (osudový) „holešovický expres“ Vilda Jakub. Jednoduše srdcová záležitost a vzpomínka na „staré dobré časy“, která na mě působí i po tolika reprízách. Ptáte se proč? Snad je to tou (lehce nastíněnou) tísnivou předválečnou atmosférou, možná je to tím chytlavým průvodním hudebním motivem (trubkou J. Týfy), možná stařičkým holešovickým přístavem a jeho okolím-starými putykami, oprýskanými fasádami, snad se i ozývá národ. hrdost, kdy člověk rád vidí, jak nácek (fašistické Německo) dostává naloženo od (ne)obyčejného pražáka (českého národa) a možná má na tom svůj podíl i mlčenlivý, s naprostým klidem (všechno to dění kolem sebe) pozorující 4nohý sympaťák Max :-), kdoví....A je mi úplně u prdele, že po technické stránce existuje spousta daleko lepších (vyzrálejších) snímků. O tom film (stejně jako život) v prvé řadě nejsou! Můžete mít po technické stránce sebevypiplanější film (viz Inception) a bude vám to hovno platné, pokud ten snímek „nedýchá“ a nemá duši. Přičemž kouzlo tkví právě a jenom ve skutečnosti, že tohle (si) nenaplánujete, to je čistá alchymie a divákův vkus je v tomto nevyzpytatelný, podobně jako samotný fakt, proč jednu ženu chlap zaujme a druhou ponechá netečně chladnou. Pěsti ve tmě, to je (troufám si tvrdit) moje celoživotní filmová láska. ANO, tak jednoduché to je. (13.02.2012)

Chápu, že v kontextu další filmografie režiséra Soukupa je tento jeho snímek snad až přehnaně chválený, mně ale skutečně nijak výjimečný nepřipadal. Atmosféra předprotektorátního období na mě rozhodně nedýchla a v žánru sportovního dramatu bych si představovala více tréninků a zápasů. Shodou okolností jsem v tom samém týdnu sledovala Adamcův seriál "Dlouhá míle", který na mě zapůsobil o dost víc. (27.05.2020)