Svatba upírů

V podstatě slaboučky "výluh" z Plesu upírů. Humor těží z jednoho omílaného vtipu...Ba co hůř, naprosto nedokázal využít komediální potenciál upíří tématiky a už vůbec talent některých herců. Snad jediný zajímavý je Viktor Preiss, ale to není vinou filmařů, protože velkej šaman Viktor by byl skvělej i v roli osmý kapusty ve třetím řádku. Suma sumárum: Dvě hvězdy s ušima odřenýma do krve. Proti Brooksovi nebo dokonce Polanskému holt kope pan Soukup docela jinou ligu na docela jiným hřišti. (05.10.2009)

Zavřu obě oči - v očekávání odpadu to taková hrůza nebyla. Vcelku výtvarná kamera, na některé herce se příjemně kouká - Preiss, Táborský, Nárožný, Drahokoupilová... L.Kopřiva je kouzelný, V.Preiss zase Pan herec. Tvůrci se nebáli ani krvavých efektů. Před komedií bych ale dal přednost čistokrevnému horroru. J.Soukup však zůstane zřejmě i nadále režisérem balastu a kýče. (10.11.2010)

Hezká ukázka toho, že / jak mohou přinejmenším zdánlivě velmi průměrní režiséři točit (svým způsobem) skvělé filmy, když si umí vybrat a)dobré spolupracovníky, b)látku a c)žánr. „Měli byste vidět, jak to vypadá v Karpatech. Hrabě Polanski říkal, že měli za zimu jediného šlachovitého dřevorubce...!” Soukup se svými vzory hrdě chlubí, což je v tak vybrané společnosti pochopitelné a je třeba mu výjimečně přiznat, že jeho dílko se třeba „Fearless Vampire Killers” v lecčems vyrovná. No ano, jsou tu Bartošová (tuším, že předabovaná) a Hrušínský nejml., nicméně vzhledem k naladění snímku jejich prkenné výkony v dobrém vyniknou (vzpomeňme na Keanu Reevese v Coppolově Drákulovi...). Některé vtípky lze považovat za velmi povedené („pro to, abychom se upírům přihlásili, byl jen profesor, který tvrdil, že učiníme-li tak, upíři nám odpustí...”), ale i ty méně pamětihodné podání tak skvělých herců jako Preiss („Někdo mi saje kapelníka. Sotva přijel ze Salcburku, už si píše Requiem!”), Vízner („Děvko!"), Nárožný („Kde jsi byl? Hledal jsem Tě po všech hospodách!“ / „Ale já pivo nepiju, strýčku.“ / „Nevadí.“) a Marek („Jmenuji se Roman.”). Drobné vady velmi vtipném scénáři ze škatulky horrorové komedie hravě zakryje lahodný gotický vizuál (v barokních kulisách ovšem) mocně podpořený opulentní výpravou. Jeden z mála filmů, jehož sledováním nejsem ani po skoro 20-ti letech zklamán. Soukupův pád do propasti nevkusu dnes přičítám spíš tlaku publika a potažmo producentů, kteří dávali ve druhé polovině 90. let přednost Potměšilovu šaškování v roli majora Maisnera. Kdo dá Soukupovi resp. ambicím obohatit žánrově chuďoučký rybníček současné české kinematografie? (26.09.2012)

Mnoho lidí vyčítá autorům vykrádání zahraničních filmů či dokonce povídky Josepha Sheridana LeFanu, kterému je mimochodem tento snímek věnován. Přesto všechno si myslím, že to vůbec tragicky nedopadlo, přestože jsem se párkrát přistihl, že jsem u něj podřimoval. Mohly za to místy neskutečně nudné pasáže, kterých zde bylo na můj vkus až zbytečně příliš mnoho. Nejprve musíme lehce překousnout vypravování našeho hrdiny, který se zahleděl až příliš vážně do jakéhosi poradce, co se vztahů a společenské etiky týče. Abychom následně mohli sledovat jak anglický šlechtic solidní češtinou začne oblbovat českou společnost. V těchto chvílích mi docela vlažné tempo příběhu moc nevyhovovalo a nepomohli ani rádoby vtipné momentky. Jediný kdo celou situaci zachraňoval byl Petr Nárožný a jeho hlášky. Naštěstí na rozdíl od novodobých amerických sraček, celkovou úroveň pozvedli výkony celé řady známých českých herců. Vedle Nárožného zde zazářil i Viktor Preiss, který podal opět velice slušný výkon, stejně jako Luděk Kopřiva či Oldřich Vízner. O něco slabší Hrušínský a Bartošová už tak úchvatní nebyli, ale pořád to bylo v rámci snesitelnosti. Jako největší prim vidím fakt, že se tvůrci nebáli experimentovat a navíc celý svůj výtvor pojali v ryze humorném provedení. Soukup si jel pěkně po své vlně a já jsem mu za to do jisté míry neskutečně vděčný. Jakmile se totiž na scéně objeví upíří smetánka, věčně hladová a hlavně pěkně nadržená, jde úroveň snímku rapidně nahoru. Divák se konečně přestane nudit a dočká se několika velice pěkných minut, na které se nedá zapomenout. (19.04.2011)

Filmy Jaroslava Soukupa nemám rád, ale 'Svatba upírů' je čestná výjimka. Co na tom, že film vykrádá 'Ples upírů' a povídku Josepha Sheridana LeFanu 'Dva pokoje v Dragon Vollant' (Sheridanovi je film ještě drze věnován). Je to totiž plagiát, který je mnohem, ale mnohem lepší než zmíněné originály. Neumím si to nijak racionálně vysvětlit, ale je to tak. Scénář je napsán velmi vtipně, ale to obsazení! Ostatně - zklamal vás někdy Petr Nárožný? Mně ne. Viktor Preiss se pro rakev narodil, Nelly Gaierové její starou upírku taky dokonale věřím, působivý je i Petr Pelzer nebo Oldřich Vízner, Miroslav Táborský, překvapivě parodieschopný Rudolf Hrušínský IV., ale skutečnou hvězdou tohoto filmu je z mého pohledu LUDĚK KOPŘIVA ve své poslední filmové roli (tedy, on není mrtvý, jen už deset let nechce točit) upírobijce. Jestli se vám líbil jeho režisér Brandt v Pane, vy jste vdova!, Hugo v Jak svět přichází o básníky nebo farář Otík ze Slunce, seno..., tak tady vás přímo uchvátí. Tento nedoceněný mistr malých rolí ví naprosto přesně, jak se hraje stylizovaná komedie a co je to "timing". Naopak o Ivetě Bartošové bych se radši nevyjadřoval, naštěstí její role není rozsahem velká. (22.02.2003)