I.D.
Režie:
Phil DavisScénář:
Vincent O'ConnellHrají:
Reece Dinsdale, Richard Graham, Philip Glenister, Warren Clarke, Saskia Reeves, Sean Pertwee, Jamie Foreman, Phil Davis, Paul Brennan, Steve Toussaint (více)Obsahy(1)
I. D. (identification) se v Británii používá jako zkratka pro občanský průkaz. Průkaz totožnosti, identita. A tu John ztrácí. Nebo ne? Mimikry chuligána zprvu zvládá skvěle, ale postupně se mu zažírají hlouběji a hlouběji pod kůži. Každý snímek o skryté identitě policejních „volavek" si klade podobnou otázku - kam až lze zajít, aby polda budil dojem kriminálníka a zároveň se v jeho roli „nezapomněl"? Úkol na zbláznění. Proměna, jíž Johnova postava projde, nalezne těžko srovnání - z mladého poldy, který dělá svou práci na plný plyn, se postupně stává někdo docela jiný: rváč, vágus a sprosťák, který pohrdá vyumělkovanými manýry „střední třídy", z níž pochází. Až parodicky škrobená setkání manželských dvojic mu dokonce dávají do jisté míry za pravdu. John postupně a velmi bolestivě ztrácí společnou řeč se ženou a identifikuje se s hospodskou subkulturou, která spočívá v neustálém sebeutvrzování se bratrství tvrďáků, kteří mají jasný cíl (bít se za barvy Shadwellu). (Letní filmová škola)
(více)Recenze (49)
"My jsme kluci z Shadwell, natrhnem vám prdel", nebo tak nějak. Pokřik jedné ze skupin válečníků - archetypálního společenství bojovníků existujícího v každé době a ve všech regionech. Tahle skupina trénuje po hospodách a bojuje na stadionech. Bohužel: jsou "nepotřební", nečeká se žádná válka, a "samoúčelní", tedy kriminalizovaní (jedno z témat filmu) - a bohudík: je jim spolu dobře a chvíle, které spolu prožívají je zcela naplňují. John, přemýšlivý policista a poměrně jednoduchý člověk, si po své hvězdné "hodince" mezi rowdies, již nedokáže zavázat policejní kravatu - to je téma druhé. Třetím tématem jsou policejní praktiky, které končí tam, kde začíná politika. Pozn. 1: Vedle skupiny (třídy, kasty) bojovníků existovali/existují skupiny obchodníků a politiků, kteří se scházejí v "pánských klubech", hrají kulečník, pijí burbon a nakonec jdou za slečnami. Přitom ovšem uzavírají obchody a pakty a rozhodují o tom, na koho se válečníci mají vrhnout. Pozn. 2: Dalším tématem, které považujeme obecně za důležité (konkrétně já a hajný z Brušovce) je pojem "míry a meze", které se klikatilo celým filměm - to by ale vedlo za obsah i rozsah skromné recenze. Pozn. 3: Dal bych plný počet hvězd, ale domnívám se, že vztah Johna a jeho manželky byl účelově pojednán tak, aby se tím především podpořil účinek filmu. ()
YOU'RE GONNA GOT YOUR FUCKING HEADS KICKED IN! Tak jako John byl ze začátku fakt frajer, bohužel ho pohltilo jeho přestrojení a stal se jen vylízaným magorem co se přestal kontrolovat. Vagabund a výtržník co z ruky nikdy neodkládá pivo, ožralá troska. Nechutně se na něj a jeho vymaštěnej výraz koukalo. Větší sympatie u mě měl Bob. To byl aspoň "killer dog of Shadwell"! Škoda, že tým byl jen imaginární, i když prý založen na Milwallu. Film ve své podstatě hlavně ukazuje přeměnu člověka a ztrátu identity, která je zasazená do prostředí hooligans. ()
Veřim, že v roce 1995 to byla pecka jako hrom. Jenomže do roku 2012 byla natočena spousta filmů o Hooligans a ty podle mě Inkognito strčily do kapsy. Tohle nebylo špatný, mělo to svou atmosféru, ale mělo to málo akcí (bitek) a hlavní dvojice policajtů nebyla vybrána moc dobře (hlavně ten brejloun). Znovu po filmu už nejspíš nikdy nesáhnu. 60% ()
Překvapivě drsný a naturální film o fotbalových hooligans, kde jinde než ve Velké Británii. Úplně z toho čiší uvěřitelnost spjatá s drsnou formou a britskou devadesátkovou produkcí bez větších filmových jmen. O to více je to ve finále působivější. Reece Dinsdale v hlavní roli prošel skvělou charakterní proměnou, kterou sice nešlo nečekat, ale to ve finále vůbec nevadilo. Jeden z nejlepších filmů zabývající se problematikou fotbalových hooligans. ()
Nó, hustý. Hooligans jako takoví, to jsou pro mě kreténi, ale když se o nich natočí dobrej film, tak to dokážu ocenit. Nejvíc se o to zasloužil Reece Dinsdale, kterýho jsem nikdy moc nemusel, ale tady hrál tak, že jsem z něho sral magi v kostkách naležato. V jeho šílenejch fázích mi hodně připomněl Begbyho z Trainspottingu, ale způsob, jakým dokázal zahrát přerod z hodnýho cajta v agresivního hooligana a pak v nacistickýho vyvrhela, to bylo něco neskutečnýho. Gesta, grimasy, dobře napsaná postava, děj. To všechno se snoubí v lahodnou podívanou. Viděl jsem to v originále s angl. titulkama a ten slang mi dělal celkem potíže, ale fuck v každé větě celkem navodilo žádanou atmošku a pochopit se to dalo v klidu. Mě teda nejvíc dostala scéna, jak se šel omluvit svojí ženě, ale ta na něho poslala rodiče s psama, takže ju musel fakt hóóódně hnusně a drsně poslat do prdele, a to je slabej výraz... ()
Reklama