Vítr v kapse

Prostředí, kde se film odehrává, je příšerně depresivní, ať už poměry ve fabrice, na ulicích, i v rodinách. Starší generace už jsou napevno zakořeněné v zahnívajícím systému, ale ani tihle mladí to nevytrhnou, na rebélii nemají odvahu, a vlastně ani pomyšlení. Samozřejmě by rádi z toho marasmu vypadli, Vaculík sní o plachetnicích, Tofi by rád do Paříže, ale ve finále jde prvnímu jen o to dostat se Anderlové pod sukně, a druhému o modrou knížku. Oba se nakonec z malých úspěchů moc dlouho radovat nebudou. Soukupovi se možná mimoděk opět daří slušná antireklama na bývalý režim, a to pouhým zobrazováním tehdejších reálií. Hvězdu strhávám, protože kulisy ze z Plzně 80.let pro mě nejsou tak zajímavé, jako pražské pasáže, a hlavně pak kvůli opravdu hroznému Davidovu songu, který tu zní nonstop i na těch skutečně nevhodných místech. (02.01.2023)

Sice se to Kamarádům do deště nevyrovná, ale první společné počínání těhle dvou idolů 80tek, nebylo vůbec špatné. Dva kamarádi ze střední, kteří se protloukají pubertálním životem, obdobně jako tomu bylo u každýho z nás. Človek zavzpomíná na starý, dobrý ujetý ,,soudruhy,, a hlavně se občas i zasměje --->70% (21.01.2013)

Protrpěl jsem si svých 77 minut a s úlevou, že už si nikdy nic se Sagvanem Tofim a dalšíma "hvězdama" nepustím jsem mohl spokojeně ulehnout. Ne, tohle opravdu není můj šálek kávy a navíc ani doba, kdy se film odehrává mi už nic neříká. Já jsem polistopadové dítko, takže tohle pro mě byl opravdu vyhozený čas.. Z mého pohledu to působilo jako něco nepovedeného, ale co nepovedeného, to snad ani nedokážu říct.. (09.08.2012)

Dva nerozluční kamarádi na život a na smrt, jejich životní trampoty a protloukání životem od ničeho k ničemu, to je dílo Jaroslava Soukupa. Jedny z mála filmu na které se dá koukat. Téma které není tolik otřelé a u kterého se dá i zasmát. Nebýt tehdy dvojice Tofi/Vaculík nevím co by se točilo a čemu by jsme se pak smáli. (12.06.2008)

Zatím co za velkou louží se omladina pod taktovkou Francise Forda Coppoly rekrutovala do pouličních gangů, u nás vlhly dospívajícím pionýrkám kalhotky při pohledu na štěněcí kukuč Lukáše Vaculíka, kterak sundajíc montérky jde za doprovodu tónů Michala Davida bojovat o dívčí srdce s Marcelem Vašinkou....no nic, takhle to prostě bylo. Vlastně je to docela sranda. Hrdinové plakátů holčičích pokojíčků Tofi s Vaculíkem vůbec neumějí hrát (Vaculík se to nakonec nikdy nenaučil a Tofi to nakonec nikdy nepotřeboval), příběh takový, aby nedráždil soudruha....nakonec to držej takový ty lidový postavičky jako ta Augusty nebo Vochoče. Je to úsměvné, ale patří to ke koloritu doby........a svým zvráceným způsobem jde o kult. (08.12.2015)