Záchvěv strachu

S Jaroslavom Soukupom ako režisérom to ide v podstate dolu vodou, svoje najlepšie filmy natočil na počiatku svojej kariéry. Záchvěv strachu je silná dráma o sile mocipánov, ktorí dokážu z pozície svojej moci zlikvidovať človeka, až sa divím, ako mohol tento film vzniknúť vo svojej dobe. Radek Brzobohatý vo svojej skvelej úlohe. (06.09.2020)

Vydarená historická paralela k normalizačnému obdobiu, v ktorom bol film nakrútený. Ani sa nečudujem, že režimu dielo nevoňalo a aj keď z neho nespravili trezorový film, všemožne mu cestu k divákovi sťažovali. Historické filmy príliš neobľubujem, ale v tomto filme ide o myšlienku, o morálne postoje a nie o historické reálie, aj keď veľmi vierohodne zobrazené, nehrajú pritom dominantnú úlohu. Až je neuveriteľné, že režisér sa po nakrútení takéhoto filmu našiel v majorovi Maisnerovi. (08.04.2019)

Velmi malý počet shlédnutí, obrovská škoda. Skvělý počin od Jaroslava Soukupa, vynikající kamerou a s celou plejádou českých herců, kterým vévodí fenomenální Radoslav Brzobohatý. Rok 1848 v Praze, propuštěný František Vinický , český vlastenec se po vykonání trestu vrací zpět do Prahy. Odboj proti mocnářství byl tvrdě stíhán a Praha byla protkána špicly a fízly. Lze zahnat člověka do kouta? Lze. Lze ho udolat? Lze. A lze ho i zabít? Kdoví.... (27.08.2016)

V první chvíli se zdá, že František Vinický bude - podobně a podobný jako Arian Želinský - dalším pseudonymem Karla Sabiny. Brzy ale zjistíme, že se jedná o autorské pojetí revolucionáře ze čtyřicátého osmého dle Jaroslava Soukupa. A ve všech filmových vrstvách zdařilé. Herecká elita v čele s Radoslavem Brzobohatým, Praha s dlouhým sklem jako na dlani i dechberoucí zápletka. Snad ještě několik poznámek k Sabinovi (protože jeho duch tam je) od odborníka na rok 48 Michala Charypara ("Amnestovaní velezrádci"): Sabinovi byla fakticky znemožněna jakákoli výdělečná aktivita v oblasti kultury. I vzhledem k nutnosti splácet dluhy své rodiny, jež vznikly v době jeho uvěznění, kývl Sabina v červenci 1859 na Päumannovu (policejní komisař) nabídku a stal se placeným konfidentem pražské policie (to už od svého propuštění z vězení 27. června 1857 žil dva roky jak "vězeň na svobodě"). V roce 1872 byl expatriován (vyobcován z kulturní veřejnosti jako „zrádce národa“). Za 13 let své aktivní činnosti se, dle dalších dokumentů, dopustil zřejmě mnoha nekalostí; ne však tolika jako armáda agentů a důverníků v 80tých letech, kdy byl tento film natočen, a nemůžeme tak pominout jeho tehdejší aktuálnost. (11.02.2024)

"Vždycky se musí dělat nějaké ústupky, vždycky se musíme přizpůsobit..." Tahle velmi věrohodná exkurze do časů policejního státu za Bachova absolutismu (se skvělou výpravou) nabízí úžasnou historickou paralelu k policejnímu státu za komunistického režimu. Jaroslavu Soukupovi se zde podařilo zejména velmi přesvědčivě zachytit atmosféru nedůvěry a strachu. Skoro se mi nechce věřit, že to tehdejší cenzura pustila. Po herecké stránce samozřejmě výborný Radoslav Brzobohatý, ale možná ještě lepší František Němec coby vrchní policejní komisař, z jehož pokušitelského jednání přímo mrazí.  Musím ocenit i hudbu Zdeňka Bartáka, zejména podmanivé sólo trubky. (24.04.2022)