Podprostorová rapsodie (S02E09)

Po praštěném Elysian Kingdom z první série tvůrci vyplodili cosi ještě mnohem strašně strašnějšího. Dokonce i horšího, než bych při svém pesimismu čekala. A přitom to mohla být tak emotivní kapitolka! ---- Jediné dva světlé okamžiky: 1) Chapel/Spok - vyřešeno - SLÁVA!  ---- 2) Zmíněna Carol - příjemná reminiscence. ------ Ovšem  brežněvovsky obočnatý Kirk mi vadí velice i se svým bráchou vzhledu Milouše ze Saturnina. V alternativních realitách byl alternativní vzhled částečně, ač jen nepatrně, přijatelný. Ve "skutečném světě" je pro mě nesnesitelný. --- A La'an budou muset asi utopit jako Tashu, aby Jima navždy neklofla. --- Závěrečný heroický sbor už jen dílo zkázy dokonal, chyběly jen jazzové ručičky.  ---------- P.S. Pořád mi vrtalo hlavu, co mi připomíná Spockovo "I am ex" - a už to mám - Kukurovo "Nech brouka žít". (03.08.2023)

Tohle je jeden z těch případů, které lze ohodnotit buď jako naprostý propadák, nebo jako naprosté terno. Nic mezi tím. Já muzikály vůbec nemusím, takže hodnocení „muzikálovosti“ přenechám jiným. Ovšem „muzikantsky“ už to zhodnotit zvládám a v této oblasti to bylo po všech stránkách perfektní, nemůžu tomu vytknout ani ň (snad jen pohybovou strnulost La'an, která nicméně měla své opodstatnění). Jakkoli tomu stále nemohu uvěřit, to rozzipnuté kvantové pole neurčitosti, které dávalo celému alfa-kvadrantu „upřímně“ zabrat, nutí i mě vyznat se ze svých niterných emocí a přiznat, že mě tenhle díl fakt bavil. A čím víc o tom přemýšlím, tím víc zjišťuji, že tato epizoda byla svou skurilností snad ještě TOSkovější než ty z původní TOSky. Vzpomeňme třeba Čas obnažení, Dovolenou, úsměvné rozuzlení v Já, Mudd a obzvláště pak serenádu vesmírného astronauta v Platónových nevlastních dětech. Jen bych už, být tvůrci, šlápla na brzdu. Přece jen… třetí takový výstřelek během pouhých dvou desetidílných sezón začíná být drobet hazard. Aby se nakonec nestalo, že namísto oslovování stále širšího publika dojde k odlivu toho stávajícího. (23.08.2023)

Američané rozhodně dělají ty nejlepší muzikály, hudba i provedení je profesionální, zpěv skvělý, ale tohle opravdu nehledám ve Star Treku. Spíš to vypadá, že došly nápady. Oproti návykové a silně zábavné 1. sérii, je tato dost rozkolísaná a bohužel se dočkáme i podobně trapných epizod. A není to parodie a není to vtipné. (27.08.2023)

obvykle nemám ve zvyku komentovat jednotlivé epizody a dojmy si nechávám až po celé sérii, ale čas od času se najde výjimka, kde to prostě jinak nejde...když mi došlo, že nová epizoda Strange new worlds bude muzikál, říkal sem si, že si nezaslouží nic než výsměch a opovržení. Jenže ona je - světe div se -  velmi dobrá. Vlastně je lepší než většina opravdových muzikálů co jsem v poslední době viděl. Je sice třeba jí brát v rámci Star Treku s rezervou, nebrat se moc vážně a jít jí naproti, ale upřímně mě nikdy nenapadlo, že mě tak bude bavit zpívající Spock. Občas je ta tvůrčí tvořivost, kdy se musí vymýšlet něco extra za každou cenu lehce na pěst, ale tady to překvapivě sedlo jak pr*el na hrnec...70% (04.08.2023)

9/10 | Po crossoverovém výletu do zákoutí animace je tady další experimentální díl zkoumající, co tato série ještě unese. A unese toho hodně, protože devátá epizoda je neméně excelentní. Muzikálové díly mají obvykle za cíl dodat dané sezóně prvek jistého rozptýlení a odlehčení, což je v tomto případě splněno do puntíku hned s několika příjemnými bonusy navíc. Jednak je většina songů opravdu chytlavá (přičemž intermezzo fanoušků krvavého vína je přímo geniální) a jednak zdejší vztahové záležitosti nabývají nečekaně vážného rozměru a k tomu jsou šikovně propojeny s událostmi ST kánonu. | PeZet (04.08.2023)