Amistad

Amistad je archetypální příklad toho, proč si se strejdou Spielbergem většinou nerozumíme. Vezme velký příběh a natočí jej naprosto ploše a neinvenčně, s necitlivým přítlakem na pilu vyřezávající z diváctva co nejvíce emocí, s takovým množstvím patosu a cukrkandlu, až se jednomu motá hlava - a hlavně nepřesvedčivě. Zabalí to do "akademického stylu" (pomalé nájezdy líbivé kamery, žádné zbrklé střihy, režisérská nápaditost povětšinou hnije kdesi v podpalubí oné otrokářské lodi), přidá skvělé herecké výkony (všichni zúčastnění, především Hopkins a Hounsou, Morgan Freeman tentokrát jaksi do počtu, což je co říct) a klišovitou, přeslazenou a nevýraznou hudbu J. Williamse (vážně, uznávám bohatou kariéru tohoto člověka, ale musí 80% jeho věcí znít stejně?). (19.10.2013)

Nechápu, jak mohl tento film propadnout. Plný skvělých herců, natočený bezchybně a s atmosférou k nezaplacení. No a ten Willamsův soundtrack...! Úvodní masakr patří k nejsyrovějším filmovým scénám vůbec a nikdy bych neřekl, že mi jeho strůjci budou po dvou hodinách tak sympatičtí. Jenže to by nebyl Steven Spielberg. Celá pasáž s Cinqueho cestou do Ameriky je tak sugestivní a dojemná, že slzy nezadržím nikdy. (15.01.2008)

Nedokážeme se domluvit, protože máme jiné jazyky. Nechceme se domluvit, protože ti druzí jsou podřadný druh. Nemáme společnou řeč, kulturu, zvyky = jsme nepřátelé. ____ Banální a pravdivou skutečnost zobrazil Spielberg v úvodních scénách hmatatelně, když proti sobě postavil domorodé Afričany a španělské obchodníky s otroky. Tyhle dvě skupiny shodu nenajdou a ani najít nemohou. Dovolají se unesení černoši práva na vyslyšení aspoň v Americe? Soudní drama – oblíbený americký žánr – přináší scény krutých flashbacků z cesty otrokářkou lodí (některé z obrazů nejde pustit z hlavy lehce). ____ Spielberg samozřejmě vlastním lidem fandí, takže se v Americe najde hrstka statečných, která brání zoufalé i vzdorující otroky. Méně prostoru už věnuje, jak Afričané prožívají cizí zemi. Jak se asi museli lidé z vesnic cítit v městském vězení, jak mohli pochopit právní systém a politické lavírování jiného kontinentu? ____ Film si neodpustil některá klišé, jako je například etické prozření právníka, který se do soudního sporu pustil nejdřív jen kvůli honoráři. Mohl vynechat vedlejší motivy (záběry na dětskou španělskou královnu) a tím posílit hlavní dějovou linku. ____ To jsou jen drobné výhrady k jinak emocionálně třeskutému dodatku k ne zas tak vzdálené historii. SHRNUTÍ: Dobrý konec ještě neznamená, že vše skončilo dobře. (31.10.2018)

Zajímavý historický snímek ze soudního prostředí od Stevena Spielberga s dost našlapaným obsazením. Děj se odehrává v New Yorku v roce 1839 a zaměřuje se na hrst otroků, která se vzbouřila na lodi. Většina lidí si totiž přeje jejich návrat do Španělska. Najde se tu ale hrstka bojovníků za zrušení otroctví, která to nemůže dopustit. Tím se spouští dlouhá série nekonečných soudních tahanic a dokazování jejich původu. Místy je to dost drsné. Hlavně Anthony Hopkins a Djimon Hounsou podávají skvělé výkony. Mohlo to být i o něco kratší. Jinak je to docela poučné. "Vyhrává příběh." (26.08.2019)

Spielbergovy tradičně vizuálně velmi pěkné, ale prvoplánovitě symbolické a jednoduché obrazy nedokáží navodit opravdu intenzivní pocit z velké a důležité historické události, nebo snad dokonce silného dramatického příběhu. Spíše připomínají jen relativně bezbolestnou, ale i notně přibarvenou a suchou lekci z dějepisu. 7/10 (12.01.2008)