Amistad

Spielberg se předvedl. Výjimečně nenechává všechny mluvit anglicky a při scénách týrání otroků dokáže být nečekaně působivý. Soudní tahanice zase táhne Matthew McConaughey, kterého zjevně v devadesátkách moc bavilo hrát právníky. Především snaha vysvětlit zmatenému Afričanovi fungování amerického soudnictví je prostě k nezaplacení. Navývost mě ovšem naštval moment, v němž anglicky nemluvící hlavní hrdina vstane z lavice a začne na celou soudní síň hulákat: "Dejte nám svobodu!" Tohle si skutečně Steven mohl odpustit. Jinak se totiž vůbec nejedná o patetizující záležitost, jak se tu snaží naznačit jiní. Respektive Hopkinsův závěrečný humanistický monolog je možná trochu zdlouhavý, ale do snímku o otrocích se hodí. Navíc, když máte herce, který dokáže svůj text prodat tak, aby nic z toho, co říká, nevyznělo hloupě. Za mě tedy silné spokojené čtyři, neboť jediný wtf moment vyvažuje dvouapůlhodinový vynikající film. (21.01.2014)

Trochu unavenou první půlku plně vynahrazuje půlka druhá a strhující soudní bitva o osud afrických otroků z lodi Amistad. Ke konečnému hodnocení vedle dobře uchopeného tématu přispívají i výborné herecké výkony a dobová atmosféra, která je hmatatelná takřka z každého záběru. Těch zhruba 150 minut se dá vydržet, ikdyž občas to bylo opravdu zbytečně natahované. (24.09.2007)

Režisér Steven Spielberg, nám ponúkol ďalšiu bohatú lekciu z histórie. Príbehovo tak silnú, že vďaka vizuálnej stránke a prejavu hercov nadobudnú obrázky takú emociálnu váhu čo môže len zatriasť vašou podstatou a uvedomelosťou voči samotnému ľudstvu a zmyslu jeho existencie. Vykreslenie postáv naberá, každým premietnutým príbehom z otrokárskej lode, či súdnym zápolením len viac na sile, až sa zdá že minutáž po prvej polovici už nedokáže viac ponúknuť ale je tu predsa "večný filmový otrok" Djimon Hounsou a ten svojou neodbytnou charizmou a hrdosťou, len lepšie vyrysuje postavy ktoré hrajú "bývalí prezident" Anthony Hopkins - "neoblomní právnik" Matthew McConaughey - Morgan Freeman a tým máme na čo pozerať až do samotného konca, kde to všetko čo nám príbeh vyrozpráva len uvedomele graduje. V podstate máme možnosť sledovať excelentné divadielko s prostredia, kde sa láme chlieb nad osudmi ľudí, zotročovaných vlastnou rasou, tam kde cena peňazí je vyššia než ľudský život. Strhujúci scenár napísal David Franzoni, ten sa neskôr podieľal aj na Oscarovom Gladiatorovi, kde to pisateľské nadanie aj zúročil. ║Rozpočet $36miliónov║Tržby USA $44,229,441║Tržby Celosvetovo $60,429,441║ (23.03.2008)

Film jako lekce dějepisu, film jako dobrý skutek, film jako omluva (v užším významu Spielbergova omluva Afroameričanům, které urazily některé scény Purpurové barvy, v širším omluva bílého muže utlačovaným černochům). Každopádně film, který hledí hlavně na to, aby dějinné události odvyprávěl hladce, ne na to, aby byla fakta podána s maximální věrnosti historické skutečnosti, případně se snahou diváka vyvést z míry (a tím přimět k vážnějšímu zamyšlení). Velmi animální, na Spielberga nezvykle krvavý prolog je jedinou trochu nepříjemnou sekvencí filmu, na který se jinak vzhledem k tématu dívá až příliš lehko. Následující minuty jsou naplněny vysvětlováním a „zlidšťováním“ sugestivních, záměrně nesrozumitelných úvodních minut. Cizí je pomalu tlačeno do roviny familiárního, odstraňují se jazykové i kulturní bariéry. Neřeší se jenom právo otroků spáchat podobný čin (všechny argumenty vzhledem k jednostranně pohoršené perspektivě vyznívají pro ně). Současně se hledají paralely mezi kulturou otroků a křesťanstvím, kterému Afričané musí, aby byli alespoň částečně akceptováni odlišnou společností, porozumět. Jako kdyby šlo o první (a tedy nezbytný) krok k pozdější integraci a emancipaci černošského obyvatelstva. Jakkoli se Spielberg snaží respektovat hledisko Afričanů a „odobjektivizovat“ je alespoň (povrchním) zohledněním jejich kulturní historie, mnohem více prostoru dostávají lidé hovořící plynně anglicky, jejichž cíl vyznívá jako úsilí civilizovat divochy, zbavit je strachu z neznámého. Třeba i zneužitím (alternativním výkladem) příběhu všech příběhů, příběhu Bible. Otázka, kdo má nárok psát příběh lidstva, je jednou z mnoha, kterou ambiciózně rozvětvený film klade. Problémem Amistadu je, že by chtěl sugestivně vylíčit osud skupiny otroků, objevit pro dějepisem netknutého diváka otrokářství (stejně jako pro něj Schindlerův seznam objevil Holocaust), obhájit význam křesťanství a demokracie (tedy dvou ideologií, které otrokářství umožnily) a humanisticky upozornit na rovnost všech lidských bytostí. Jeho ideologické cíle se spíše vylučují, než aby se prolínaly a doplňovaly, což nic nemění na faktu, že na základní, emocionální rovině funguje film díky Spielbergově vypravěčské zručnosti a citu pro obrazovou zkratku výtečně. Byť bychom mohli mít další výtky k extrémní doslovnosti, k mnoha známým hercům, kteří odvádějí pozornost od zápletky, nebo k nevhodným komediálním vsuvkám na téma střetu dvou odlišných kultur, vhodným spíše do buddy movie. Emocionální sílu některých výtečných scén, například Hopkinsova oscarového projevu před Nejvyšším soudem, ale nic z toho neoslabuje. 75% Zajímavé komentáře: agathon, Elyssea, tomtomtoma (13.03.2016)

Do mých 4 hvězdiček se Amistad vlezl jen tak tak. Za prvé bych ho poněkud zkrátil - a to na konci, kde už se to i při zajímavém ději trochu moc vleklo. Spielberg se režijně vydováděl především na začátku. "Jeho" vzpoura je zobrazena velmi naturálně - hodně syrově. Posléze "jen" dobře vede spoustu dnes již známých tváří. Podobných soudních dramat bych v americké kinomatografii našel spoustu. Samozřejmě se zde objevila i nefalšovaná americká hrdost. Ale tak hnusnou a provařenou větu typu "Oči celého světa jsou teď upřeny na nás" neodpustím ani mému milému Spielbergovi. (30.09.2003)