A.I. Umělá inteligence

Američani jsou velké děti a mají rádi pohádky pro dospělé. Já je zas tak moc nemusím, ale tohle bylo zdařilé. Vlastně se mi to líbilo, ale asi to jednou stačilo. 1. 11. 2019 tak mi to jednou nestačilo, s odstupem tří let jsem si dala opáčko a musím říct, že zdařilé! Na sci-fi mi většinou vadí nedotaženost děje, nelogičnost, často mám dojem, že jde o efekt pro efekt. Ale umělá inteligence je pro mě nasáklá člověčinou, ocenila jsem i dobré záběry kamery, skoro jako by to Kubrickem trochu načichlo. Přidávám jednu hvězdu. (17.11.2016)

Formálně promyšlené, originální dílo, které mě před těmi dvanácti lety zmátlo právě svým epizodickým vyprávěním, ale dnes musím kromě netradiční (ale fungující) struktury obdivovat, jak například hladce kombinuje hororové konvence s těmi pohádkovými. Kubrickovské je to z tematického hlediska velmi (typických motivů lze vypozorovat hned několik) a hlavně se to vyloženě nabízí rozebírat lacanovskou psychoanalýzou (hrůza z odhalení "reálného reálna" atd.), podobně jako třeba Vertigo nebo Psycho. To mě vede k domněnce, že Spielbergova kariéra má s tou Hitchcockovou několik styčných bodů - stejně jako filmy "mistra hororu" jsou ty Spielbergovy ve své době považovány spíše za oddechovou zábavu a není jim věnován dostatek pozornosti ze strany "seriózních" kritiků a akademiků. Přitom se s plynoucím časem ukazuje, že jde o důmyslné a komplexní filmy, které spojuje zřetelný - dá-li se to tak dnes říct - autorský rukopis. (03.04.2013)

Velmi zajímavý svět budoucnosti se mi zalíbil a stejně tak myšlenka rozličných robotů. Nad všechny zde čněl výborný Olsen a jeho velmi uvěřitelné herectví. Na druhou stranu, další postavy s výjimkou Lawa (zprvu stylového, později spíš až moc umělého, plnícího pouze svoji úlohu v ději) mě vůbec nezaujaly, lidské barbarství v podobě likvidování robotů mi přišlo až moc vykonstruované, fungování Davidova těla mírně zmatené (pominu emoce; jak to, že mu voda v obvodech nenadělala podobou paseku jako špenát?). A přestože kritická myšlenka „roboti se chovají více humánně než lidé a obráceně“ je pěkná, stejně tak Davidova nezdolná touha být normálním chlapcem (čekání na zázrak), zhruba od jeho zachycení sítí ve vodě mě příběh nějak přestal dál zajímat, a já už jenom téměř apaticky čekal na nekonečné přívaly sentimentu a dojímání; a ty se také dostavily, i když pravda v ne tak drastické míře, ale přesto se zařadím mezi tu „co kdyby“ skupinu uvažující nad (vydařenější?) podobou filmu v případném Kubrickově režijním zpracování, celkově tedy průměr. (04.04.2013)

S Kubrickem z toho mohla být velkolepá hardcore scifi (v určitých momentech je to tam velmi cítit - pokřivené vztahy v rodině, lidská nezodpovědnost za stvořenou umělou inteligenci, možná paralela s bohem), se Spielbergem máme doják pro celou rodinu. Nadávat ale protentokrát nebudu, protože to se mnou celkem hlo a na konci jsem brečel jak malá holka :-D (18.07.2011)

(1001) Vím, že už jako malé dítě jsem si říkala, že ten film by byl mnohem zajímavější, kdyby v něm ústřední postavou byl Jude Law (muhaha). Tehdy mi bylo asi deset a chvíli jsem vážně věřila, že je to alespoň biomechanoid, ne-li sakumprásk robot. Teď už jsem trochu povyrostla, ale pořád mám podobný dojem, ačkoliv celému tomu příběhu cesty za snem přiznám trochu víc potenciálu než dřív. Ovšem nikdy ne v tomto přeslazeném podání. Kromě toho mám dojem, že film už stihl hodně zestárnout, mnohem víc, než jiné filmy z přelomu tisíciletí. (19.11.2006)