Purpurová barva

Tohle je typicky priklad proc nemam rad mnohe filmy Stevena Spielberga, radobydojemne rodinne drama, tentokrat z oblasti jizasnkych afro-americanu. Natocene to neni spatne, ale me ti negramotni cerni vidlaci skutecne nijak neimponuji. U nekterych kycovitych scen jsem si vylozene placal na celo a rikal si Stevene, uz se prober! 3/10 (20.02.2013)

I hříšník má duši aneb O mnohovrstevné nerovnosti, jako vlastnosti bytostně vlastní lidské existenci, očima Stevena Spielberga. Škoda kýčovitého a skoro až impertinentního idealismu v závěru, který jižanskému příběhu dvou sester ubírá na opravdovosti. Filmařsky dokonalé, herecky nadstandardní - Glover samozřejmě excelentní - scenáristicky podařené (předloha bude fantastická). Spielberg tlačí a tlačí na pilu, ale tentokrát ještě vkusně. 8/10! (11.03.2013)

Můj pátý Spielbergův film, většinou se mi do nich moc nechce kvůli délce, a první, kterému jsem udělil plné hodnocení. Proč? Protože i přes tu neuvěřitelně přepálenou stopáž, kterou má i tenhle, jsem se nezačal nudit, jako třeba u Schindlerova seznamu. Když už srovnávám tak tady Spielberg mnohem ohleduplněji pracuje s postavami a mladé (v té době neokoukané tváře) Whoopi a Oprah mě velmi bavily. Občas to možná působí jako příliš plačtivá rodinná drama, ale když si vzpomenete, čím vším si prošli, dá se pár těch scén se slzami nejen na krajíčku odpustit. Tohle se mi vážně dostalo pod kůži a děkuju Montymu, že mi film vybral do výzvy. :) (18.03.2016)

Velice silný film od skvělého režiséra, který snad žádný film nenatočil špatně. Navíc debutující Whoopi Goldberg, která si hned střihla hlavní roli a hned naprosto neuvěřitelně skvěle jí zvládla. Whoopi jsem věřila každé slovo i gesto a bylo pro mě neuvěřitelné zjistit, že jí bylo 30 let když hrála 14-ti letou dívku. Každopádně nebyla jediná, která to skvěle zahrála, vlastně za to mluví všechny nominace a proto je pro mě tak šokující, že film nezískal ani jednu sošku. Je to velká škoda, protože tak skvělý film se silným příběhem by si zasloužil alespoň tu jednu. (31.03.2015)

Film Purpurová farba, režiséra a producenta Stevena Spielberga, som videl minimálne spred desiatich rokov, ak nie ešte viac, možno cca i takmer 20 rokov, čo je v porovnaní s niekoľkými dekádami filmového deja, len slabučký odvar. Naschvál nadhadzujem tieto obdobia, pretože snímok zachytáva postavu černošskej ženy Celie Johnson na prahu 20. storočia, keď ju a jej sestru Nettie rozdelí nevyspytateľný človek, vtedy sú v tínedžerskom veku, postupne sa prediera holým, nemilosrdným životom s týmto gaunerom Albertom, až po štyridsiate roky, keď sa po dlhých desaťročiach vytúžene stretnú na prahu jej domu... Počas týchto všetkých peripetií, natrafí v živote na dve dôležité ženy : speváčku Shug Avery, a “REBEKU” Sofiu, ktorej jej pomôžu otvoriť oči, a schopiť sa. Táto trojica predstaviteliek, menovite Whoopi Goldberg v hlavnej úlohe, a dve černošky vo vedľajšej, t. j. Margaret Avery, a taktiež svetoznáma OPRAH, podávajú naprosto vierohodné, strhujúce a navzájom vyrovnané herecké výkony, keď im k tomu ešte sekunduje odporný a slizký, perfektne sediaci na rolu Danny Glover, tak toto KVARTETO predvádza herecký koncert. Režisér nakrútil svoj prvý, odvážny, dospelý film, ktorý má svoj potenciál, a podľa mňa ide o jeden z najlepších filmov 80. rokov, s 11. nomináciami na Oscara, a ani jeden premenený „zlatý plešivec” , čo je z časti FIASKO, zrejme až po ďalších dekádach sa film konečne DOCENIL. Je to film o dekádach a postavy sú, ako dekorácie. Obdivuhodne zachytený snímok. Spielberg je frajer. (27.01.2018)