Tajuplný ostrov

Naivní dílko s chaotickou kamerou, tisíc a jednou chybou skriptu, poloochotnickými hereckými výkony (ještě zvýrazněnými českým televizním dabingem s naprosto tragickým Pepíčkem Zímou), směšnou výpravou a lacinými triky, spíš uspávací než dramatické – božínku, jak málo mi tenkrát stačilo k absolutnímu uchvácení. Plus pravda ještě naléhavá ústřední melodie (kterou mi hodný táta zapsal do not, abych se ji mohl naučit na flétničku a zahájit tak svou celoživotní dechařskou kariéru) – vlastně snad jedině díky hudbě to drží trochu pohromadě. Ovšem pozor: mí dva filmově až příliš vzdělaní puberťáci to o čtyřicet let později celé odkoukali taky, sice s mnoha posměšnými poznámkami, ale zahnat se od toho nedali. Že by přece jen nějaká dovedně ukrytá nadčasová kvalita? A jedna věc je mi na tom z dnešního pohledu ohromně sympatická – samozřejmost, s jakou se tu do civilizovaného světa počítají arabské země. (22.03.2015)

Jako každý malý chlapec, i já jsem kdysi přečetl řadu románů od Julese Vernea. A právě jeho Tajuplný ostrov osobně považuju za stěžejní dílo dobrodružné literatury. Asi jsem náročný, ale seriálové zpracování mě dost zklamalo svou průměrností. Zbytečně překopaný děj, spousta logických chyb, přehnaně nadčasové vybavení kapitána Nema a poněkud slabší dialogy mě aspoň k takovému názoru přivádí. Na druhou stranu ale dělá prim nádherná titulní melodie a kvalitní herecké obsazení v čele s Omarem Shafifem. Charaktrové vlastnosti ústředních postav je jedna z mála věcí společných s knihou. Výše zmíněné nedostatky tak dělají ze seriálu průměrnou robinsoniádu. (12.12.2009)

Z tohoto seriálového Tajuplného ostrova nedýchalo tolik dobdružství, neznáma a tajemství jako z knížky. Tu jsem tajně znovu a znovu četl pod lavicí, protože mě bylo úplně jedno jak se množí berušky, netoužil jsem řešit rovnici o jedné neznámé a už vůbec mě nezajímalo co se stane když se sloučí kyselina sýrová s kyselinou nesýrovou. Měl jsem svůj svět, svět patnáctiletého kapitána, co sní o cestě kolem světa za 80 dní, letí pět neděl v baloně a s dětmi kapitána Granta tráví dva roky prázdnin na tajuplném ostrově a nakonec zamíří s kapitánem Nemem 20 tisíc mil pod moře abych společně naplánovali Cestu na měsíc. Ono je to vlastně jedno, zda je to seriál, film nebo knížka, protože romány a příběhy od pana Julea Verna nemám uložený jen tak někde na poličce v knihovně, mám je totiž navždy uložený ve svým srdci. (27.12.2008)

Neuvěřitelně pomalé vyprávění, sázející na napětí, podporované ♫ silnou ústřední melodií v kombinaci vokálů a smyčců (neobyčejně rozsáhlá partitura hudby k 1.dílu přitom ukazuje, jak její provedení kvalitou výrazně zaostává i za dobovým standardem). Tajuplný ostrov je jednou z těch Verneovek, které jsem nečetl, ale právě tenhle seriál, jenž k příběhu přidává originální (z dnešní pohledu minimalistickou, ale v duchu klasických rytin) technologicko-výtvarnou stránku, mi ve své době vytvořil tajuplný ostrovní svět a i dnes mě u obrazovky udrží. (11.03.2012)

Nádherná hudba, o které jsem si dlouho myslel, že je od nějakého světoznámého skladatele vážné hudby... Jako čtenáře knížky mě samozřejmě zklamala výprava, ale bylo mi jasné, že více se přiblížit knižním ilustracím zobrazujícím stavby trosečníků bylo nad síly (a finanční možnosti) tvůrců. Přiznávám, ale 5. * dávám z čisté nostalgie (objektivně max. 4) (02.03.2013)