Schindlerův seznam

Geniální. Fascinující. Dílo, které se nesmazatelně zapsalo do dějin kinematografie. Celý příběh je o muži Oskaru Schindlerovi (vynikající Liam Neeson), kterému se během druhé světové války podařilo zachránit přes tisíc židovských životů. Jako jediný Němec má v Izraely pomník a dodnes mu nosí květiny na hrob..... ve vedlejších rolích mne zaujal především Ralph Fiennes, v roli brutálního velitele koncentračního tábore a na druhé straně zdatně sekundující Ben Knigsley v roli židovského učetního, bez kterého by byl Oskar Schindler nahraný..... Myslím, že Steven Spielberg dokázal uctít památku velice dobře a sedm získaných cen Akademie věd hovoří za své..... Pět hvězdiček.. (25.09.2007)

„Stop! Vy tam vzadu..! Ano, vy tam v tom šedém mundúru vedle plotu z ostnatého drátu. Zase jste se podíval do kamery, kolikrát vám to ještě budu muset říkat. Sjedeme to znovu!“ Zdá se vám to cynické? To já ne, to Spielberg.. Oceňuji sice, že svůj honorář označil za krvavé peníze a věnoval je Shoah Foundation, ale moudrý člověk o těch hrůzách mluví, čte, píše, přednáší, nicméně "filmařské hrátky" s tímto extrémně citlivým tématem by měl odmítnout, protože tehdy taky člověk nedostal žádnou šanci na nový "záběr". Nemůžu si pomoct, ale mně to přijde spíše jako neuctivé ždímání emocí prostřednictvím těch, co si tím peklem prošli. Nehledě na to, že po polovině lidí, co cítili po Schindlerově seznamu pohnutí, zůstalo na novinách kolečko od hrnku s kávou na článku o genocidě v Rwandě nebo Srebrenici.. Myslím si, že úplně nejlepší by bylo, kdyby takové filmy nemusely vůbec vzniknout. Kdyby filmovým produktům o hrozných důsledcích nebyla vůbec zavdána historická příčina a film by jen zůstal tím, čím má být - iluzí. Bohužel ale nežijeme v dokonalém světě.. Žijeme s csfd, takže zpět k filmu. Tady není Spielbergovi absolutně co vytknout, obecně mi vadí jen ten výše zmíněný výběr tématu a chci být stoprocentně přesvědčen, že v tomto případě rozhodně nešlo o chladný kalkul s diváckými city, ale spíše o nějaký vnitřní pocit režisérovi povinnosti nebo dluhu. Z Fiennese s pupkem od Guinnessu v roli Amona Götha mi bylo občas na zvracení, ale to je asi pro Ralpha to nejlepší vysvědčení. (26.06.2009)

Tenhle rok patřil Spielbergovi. Tým kolem Oskara Schindlera získal sedm Oscarů, Jurský park přidal další tři v technických kategoriích. Věčné dítě konečně začali brát všichni bez výjimky vážně, Spielberg natočil zřejmě nejpřesvědčivější filmové ztvárnění jedné z největších tragédií 20. století. Oběma snímky dokonale potvrdil, že umí být na jedné straně blockbusterový, a pak i velmi vážný. Jeden lámal rekordy, druhý získával ocenění. Moc dobře, že odmítl škrty a cenzurní zásahy, které dramatu německého šmelináře hrozily. Hlavní postava chce profitovat z měnících se politických poměrů. Zprvu respektuje zvrácený řád a je loajální komukoliv, kdo mu zajistí maximální výdělek a zřídí si továrnu na výrobu nádobí. Až nemilosrdný vůdce (šokující balkonová scéna vs. zápas s vlastní slabostí ve vztahu k židovské služebné) nově zřízeného pracovního tábora mu otevře oči. Židy, které využíval jako levnou pracovní sílu, nakonec zachrání před jistou smrtí. To, jak Spielberg pracuje s individuálním utrpením, které přerůstá do kolektivní katastrofy, je bravurní. Mnohokrát šokuje (barva kabátku dívenky, která ji vytrhne z anonymity), že by Spielberg zneužil genocidu pro účely Hollywoodu, si nemyslím. Vypráví s naléhavostí, zaujetím, přesvědčivě a se silnou výrazovou poetikou. Není tady tolik jednotlivých osudů jako spíš celistvý pohled na nemilosrdnou cestu za přežitím. Jeho spolupracovníci jsou dle očekávání bezchybní (Kahn, Kamiński, Williams). Herci jsou rovněž vynikající, a to i ti v těch nejmenších rolích, potěší tlumený Liam Neeson, masový vrah Ralpha Fiennese i Ben Kingsley, důstojně přijímající svůj úděl. Velký film. (13.02.2016)

Režie špičková. Scénář vyvažuje emocionální, morální i příběhovou linii na jedničku. Herecké výkony skvělé. Spielbergův diamant, jediný jeho film, kterého si bezezbytku vážím, i když i zde samozřejmě cítím jakýsi trošku umělý ústupek šťastnému konci a morálnímu poselství, ale v tomto případě rád přimhouřím očko. Je mi docela jedno jestli Oskar Schindler opravdu byl takový neskutečný lidumil, jestli jím byl zčásti, či jinak, jestli měl pro svůj čin úplně jiné důvody, nebo zda se jedná jak píše Pohrobek o pohádku. Spielberg ve svém Seznamu živí hlavně ten IDEÁL muže, který si uvědomí svou možnost zabránit strašlivému zlu a uvědoměním si této možnosti ji přetaví v morální kategorickou povinnost. A tohle poselství komunikuje bezezbytku skvěle. Filmu samozřejmě ohromně pomáhá Neesonovo charizma, Fiennesova démoničnost a Kingsleyho skromný minimalistický výkon... Celý film hýří hromadou formálních vychytávek, které podtrhují hrůzu vyprávěného příběhu. Dva příklady:1) Vyklizení gheta - SS komanda masakrují Židy, kteří se schovali v ghettu, jeden nacista sedne během akce za klavír a začne hrát Mozarta (!). Za jeho zády vidíme jenom záblesky střelby. Záběr z kamery snímající ghetto z kopce - v oknech po celém městě se v krátkých intervalech rozsvěcují a zhasínají okna. 2) Celý film je černobílý. Najednou nám však Spielberg ukazuje malou roztomilou holčičku v červeném kabátku. Během dvou minut se objeví asi v pěti scénách. Zhruba po půl hodině vidí Schindler jak kolem něj projíždí kára vezoucí zastřelené Židy ke kremaci. Jedno z dětí na sobě má zablácený červený kabátek. Že by chtěl Spielberg upozornit nato, že černobílých dokumentech nevnímáme lidi jako jednotlivce a stačí tak málo jako zvýraznění barvy oblečení, aby nám jich bylo líto? VELIKÉ DÍLO! 90% (07.07.2006)

"Sterne, pokud tato továrna kdy vyrobí nábojnici skutečně vhodnou k střelbě, budu hrubě nespokojen." Sledovat tříhodinové černobílé drámo takřka bez známek jakéhokoli odlehčení, tak to skutečně není nic pro mne. Zvlášť, když to celé pojednává o týpkovi spokojeném s levnou pracovní silou, kterého se Spielberg rozhodl, v rámci nekompromisního tažení za Oscarem, obléct do oděvu svatého. (19.07.2011)