C'mon C'mon

Příjemný. Rádoby přirozený, ale pořád v jádru hezký film. Na otázku Jesseho "jestli Johnny zapomene..." víme, že Johnny určitě ne. Ten moment je po tom všem obyčejném ničem a přesto něčem melancholicky hřejivý. Mám ovšem obavy, že já na tenhle film zapomenu snadno a velmi rychle. Rozhovory s dětmi to táhnout nahoru natolik, až zastiňují hlavní dvojici. (06.10.2022)

Ten pocit, když si uvědomíte, že až doposud jste v kině viděli jen samé akčňáky bez výrazné myšlenky, a že najednou sedíte v sále, před vámi hraje toto, a vy si ucvědomíte, že toto je skutečný film. Já to zažil ve třinácti letech (a většina mých vrstevníků to nejspíš nezažije).  Takhle si sedím v kině, koukám na přiblblé reklamy, když v tom sál potemní a ozve se hlas Joaquina Phoenixe. A pak ta hudba! Film má v sobě neuvěřitelnou emotivní sílu, která vzniká úspěšným mixem herců, hudby, kamery a klidného a milého příběhu, který je sám o sobě velice chytrý a emotivní. Budete brečet? Ano! I když... jak tam je takový skoro až podivný střih, kde se střídají scény plny smíchu se scénami, u kterých byste brečeli. Ale jak máte z minulé scény ten úsměv na tváři, tak mi brečet nějak nešlo.  Postavy filmů jsou skvěle propracované... jak napsané, tak zahrané. Ani jsem netušil, že i takhle malé dítě věku devět let dokáže hrát takhle přirozeně.     Já tomu zkrátka nemám skoro co vytknout.  9/10        Je dobře, že se stále točí takovéto filmy. Má to myšlenku, příběh, herce... důkaz, že i kvalitní filmy v sobě nemusí mít ani kapičku krve. A za to jsem velice rád.      VIDEORECENZE (25.01.2022)

Sympaticky obyčejný příběh o vztahu strejdy a synovce, kteří se prakticky neznají, ale musí spolu nějaký čas pobýt. Mike Mills nenatočil zrovna originální film a sázka na obyčejnost a realitu vede občas k tomu, že C'mon C'mon není úplně zábavná podívaná. Ale herecké výkony Joaquina Phoenixe a Woodyho Normana, spousta uvěřitelných a viditelně odžitých situací a opravdovost celého příběhu i jeho hrdinů z toho dělají drama, které stojí za to vidět. (22.01.2022)

C´mon C´mon akoby ku mne vykukol z deväťdesiatok, pričom ma mrzí, že vtedy nebol aj nakrútený, asi by som mu hneď naparil plný počet. Takže chyba bude tak trochu na mojej strane, že som film plne nedokázal doceniť aj v dnešnej dobe. V podstate je Phoenix najmenej zaujímavá postava, ona tu len existuje a príliš sa nevyvíja, čo nie je ale chyba, pretože jeho synovec a predovšetkým sestra sa ventilujú až až. Bohužiaľ tu zaznie toľko múdier, čo nemyslím ironicky, že sa toto dielko nedá na jedenkrát stopercentne vstrebať. Prehovory detí o budúcnosti a čítanie z knižiek by som si najradšej vypočul so zavretými očami a občas zvuk zastavil, a mal tak viac času nad nimi popremýšľať. 70% (02.10.2022)

Přišlo mi to falešné. Nenaštvalo mě to tolik jako Marriage Story, ale nedokázala jsem o tom přemýšlet jinak než jako "Joaquin se ze srdce snaží hrát". Na tady těch "civilních filmech ze života" mě vždycky "fascinuje", jak jsou nevyhnutelně vyhrocené. Viz postava Gaby Hoffmann, která má projev vytočený na jedenáct v každé scéně i flashbacku. Na tenhle film zapomenu do půl hodiny, nebude mi ani vrtat hlavou, co bych tam udělala jinak. Není to film pro mě. Kde jsou čarodějnice. (02.03.2022)