Rocky II

Rocky II těží ze stejného příběhového konceptu jako jeho starší bráška ale prochází mu to s odřenýma ušima. I tentokrát se "Italský Hřebec" utká s Apollem Creedem. Celý film mi přišel tak nějak narychlo "splácaný", dialogy byli nemastné neslané a Sly mi tu po celou dobu přišel jen jako těžce přehrávající herec. Nicméně i přes tyto negativní faktory, když se dotknou boxerské rukavice Rockyho a Apolla, když zazní první tlumené rány, všechnu tu negativní kritiku všechno v tu ránu zapomenete a opět z plna hrdla fandíte Rockymu a kocháte se pohledem na kvalitní box. (28.10.2014)

Blbina. Jednička byla taková celkem koukatelná outsiderovská pohádka, tenhle film o revanši a Apolo Krýdem je jen slabý odvar. Mimochodem, je docela vtipné, že jsem se v textu distributora překouknul a myslel jsem, že Rocky Adrianu připravil o ruku (a ne požádal), tak jsem se to marně snažil vybavit... (23.01.2009)

Sehraná parta se opět sešla v plné sestavě, některé scény působily tak živě, až mi připadaly skutečné, např. rozhovor Rockyho s Adrian v tělocvičně jejich domu, když nostalgicky boxoval do pytle a řešili téma box, zdraví a budoucnost. Trojscéna žádost o ruku - svatební obřad - manželská noc - patří k těm nejkrásnějším ve filmu i životě. Možná to bylo víc rodinné než sportovní, ale Sly to tak určitě napsal a chtěl natočit. Že se mu povedl další zaručeně kultovní film, o tom snad nepochybuje žádný filmový fanda. Scény tréninku, běhu městem, po schodech, tvrdý zápas aj. se navždy zapsaly do dějin žánru a opakováním nijak kouzlo neztrácejí. Nikdy později jsem tak sugestivně a otevřeně natočené scény v ringu neviděla, možná proto, že v nich nechal kus sebe přesně v jeho stylu, prosté a na max. Za to ho mám ještě raději a své místo na vrcholu mé TOP si plně zaslouží. (09.07.2012)

Příběh pokračuje. V podstatě podobné jedničce, vynikající film, kde konec všichni vytuší, ale dobré zápletky, celkově velmi solidní. Výborné jsou Rockyho tréninky a jeho vzestup. Dobře vystižena nechuť trénovat na žádost manželky - trenér chce, Adriana ne a Rocky neví komu se zavděčit... (18.12.2006)

Když děláte dvakrát stejnou věc, nemusí se vám povést stejná věc. V jedničce fungovalo všechno, od základních lidských emocí až po motivační boxerskou formuli s odzbrojujícím zakončením, ve dvojce už baštíme víceméně pouze nostalgii, hlavní postavy, které se snaží být ještě sympatičtější, a závěrečný fight, kterému Sly dodal opravdu kvalitní náboj. Pořád se jedná o žánrovou klasiku, ale nebýt jedničky, těžko by italský hřebec posbíral tolik věrných fanoušků, ať už z řad obyčejných diváků či filmové kritiky... (19.02.2016)