Rocky III

Překvapivě opravdu skvělý film. Už se nepokouší vyprávět stejný příběh o nule které nikdo nevěří a která se snaží vydrápat na vrchol jako jednička, dvojka i šestka, tenhle si jde vlastní cestou a zpočátku dokonce toto schéma převrací naruby (hlavně v úvodní, takřka geniální montáži za zvuků Eye of the Tiger). Pryč je Staloneho režijní, scénáristické i herecké tápání ze dvojky, tady je zase ve staré dobré formě a vydává ze sebe jen to nejlepší. Není to sice tak perfektní film jako jednička, ale nedrží se za ní moc pozadu a ten skvělý pocit po konci zápasu, ten jsem cítil znovu. 8/10 (13.03.2007)

Zo sympatického chalaniska Rockyho sa stala oslavovaná a zbožňovaná celebrita...Sly ako režisér, scenárista a herec je stále dostatočne presvedčivý, hoci trojka je opäť o nejaký ten kvalitatívny stupienok na tom horšie ako predchodca a občas to poriadne zaváňa gýčom. Ešteže mám pre Rockyho slabosť, preto pod tri *** určite nejdem:) (27.07.2006)

Stejně jako druhý i třetí (a čtvrtý a pátý) Rocky začíná závěrečným soubojem z předcházejícího dílu, zbytek filmu je už ale jako z jiného vesmíru - z osmdesátých let. Do ticha udeří první tóny megahitu Eye of the tiger skupiny Survivor a tmu rozzáří velkolepý ohňostroj s Rockyho jménem. V následujícím videoklipu Rocky opakovaně obhájí mistrovský titul a z naivního burana v hučce a kolotočářské bundě s tygrem na zádech se mění ve zbohatlíka v oblecích na míru, který zamyšleně hledí z titulních stran prestižních časopisů. Nechuť k boxu, ale zároveň neschopnost se živit něčím jiným, jsou překonány a Rocky vysekává jednu reklamu a vyhraný zápas za druhým. Pak ale udělá stejnou chybu jako kdysi Apollo, když změkne a podcení nového protivníka, hladovou mt. muscle Clubbera Langa (Mr. T.) nenávistně cedící primitivní invektivy a ten s ním v pouhých dvou kolech brutálně vymete ring. V jediné tragické chvíli ztratí Rocky titul i milovaného trenéra Micka, umírajícího na infarkt a také veškerou sebeúctu a vůli zvítězit v chystané odvetě. Překonat strach a získat oboje zpátky mu pomůže až manželčina plamenná motivační řeč, která ho znovu vrhne do dalšího efektního tréninkového drilu, tentokrát pod Apollovým vedením, aby v následném boxerském armageddonu triumfálně dobyl ztracené území. V trojce Sly kombinuje oba předchozí filmy, zachovávaje prověřenou stavbu výzva – pochybnosti - překonání pochybností - příprava - boj , přičemž poslední dva body opět dostávají o něco více prostoru a jsou propracovanější. Film měl celou ságu uzavřít, namísto toho jí ale otevřel cestu na nové pastviny, kterou se po jeho fantastickém celosvětovém ohlasu vydala do groteskního extrému dotažená čtyřka. Sly, probuzený do rozjíždějících se osmdesátek, totiž ve trojce pohotově reaguje a aktivuje latentní popcornový potenciál nastavovaného sportovního dramatu. Šeď ulice je nahrazena barevným pozlátkem velkého světa, srdíčko a realismus vyklízejí pole přímočaré komerční zábavě a z dojemné pohádky se stává akční komiks. A všeho je víc - montáží i zápasů. Tohle střídání stráží v Rockyho pentalogii jakoby symbolizovala smrt Micka, jehož místo zaujímá Apollo, nutící Rockyho osvojit si zcela odlišný styl černých boxerů. Ještě výmluvnější je změna na postu Rockyho protivníka, kde sofistikovaného showmana Apolla, střídá zvířecí zabiják Clubber, která (vedle o rok staršího Miliusova Conana Barbara s Arnoldem Schwarzeneggerem) signalizuje nástup ultranásilných machistických filmů typických pro 80. léta, a pro svou přehnanou krvelačnost s oblibou citovaných odpůrci akčního žánru (zejména Komando a druhý Rambo). (z mé absolventské práce o Sylvesteru Stallonovi) (30.07.2005)

Rocky III je jako rána pěstí. Nádherně ilustruje přechod z chmurných a dramatických sedmdesátek do rozjásaných, veselých a ano, i pozlátkových, osmdesátek. Drama je pryč, teď je to zábava (dobře pojaté i v samotném Rockyho tréninku, není překvapivé, že mu poprvé Clubber Lang naklepal ten jeho neforemný ksicht). I Rocky samotný je najednou jiný. Snad dospělý. Ale ta osmdesátková atmoška je až strhující - videoherny, hudba, Adrianiny účesy a kulervoucí Hulk Hogan. Paráda. (18.01.2015)

Videoherny, vzteklý pan Téčko bez pokory a zlatých řetězů, ztráta přítele i motivace, zbavení se pochyb a návrat na vrchol s pohledem tygra, co stěží dodělal základku. Styl, kterým Balboa zaplul do osmdesátek, se k němu hodí víc než to rádoby existenciální bloudění špinavými ulicemi nabalené na jednoduchý příběh. Bohatě stačí jen ta osvobozující trivialita. Navíc vše doplněno o homoerotické prvky při společných trénincích Hřebce a jeho Apollóna (potem lesklá těla nalepená těsně na sebe, zpomalené detaily na svalnatá stehna, dovádění ve šplouchajícím přílivu a jako vrchol intimity půjčování si trenek). Bylo jasné, že kdo mu na Creeda v budoucnu šáhne, se zlou se potáže.. (20.03.2019)