Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Úspěšná a divácky oblíbená hořkosladká komedie o životě, v níž hlavní roli hraje láska, odvaha, smích i smrt. Film vznikl podle scénáře Haliny Pawlowské, která tu čerpala inspiraci ze svého vlastního rodinného zázemí. Autorka v něm s humorem a ironií sobě vlastní, ale i s pochopením a soucitem vzpomíná na svého otce a další svérázné a zemité příbuzné, pocházející ze Zakarpatské Ukrajiny, na své mládí a s ním spojené nešťastné lásky a ztracené iluze. Vše na příběhu Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků, odehrávajícím se v průběhu dvaceti let, které prožívalo Československo po ruské okupaci. Peripetie hrdinů jsou nahlíženy s ironií a humorným nadhledem. Střídají se zde bouřlivé komediální situace se slzami. Hrdinové této komedie však už ví, že nepodlehnout, nevzdávat se, mít rád a nezapomenout se smát je platné a dobré… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (205)

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Originální, ale zvláštní film, k němuž jsem si nenalezl cestu ani snad na po třicáté. Mám problém jej zhlédnout celý. Mnohé scény jsou opravdu vtipné a trefné, ale nepřekousnu dvě věci. Ivana Chýlková a její postava mi není sympatická ani jakoby mladá, natož starší. Polák jako tatínek (nic proti Polákům ani Ukrajincům) mi nedává v ději smysl už vůbec. Raději bych bral bodrého "Švejka". Chválím ale velice povedené obsazení ve vedlejších rolích. ()

keka68 

všechny recenze uživatele

"Dneska nikdo nepude domu! Když mám narozeniny, budeme pít až do rána!" Svérázný humor a náhled na demotivující život v totalitní společnosti pohledem nezdolatelného otce Vasila pobaví přesto, že k pobavení je v oné době vskutku málo. Další a další komické situace, vtipné hlášky ( Hanka byla kráva...a je kráva pořád) a výborná Ivana Chýlková, Bára Hrzánová..zkrátka tahle komedie se Šteindlerovi velmi povedla. ()

Reklama

mortak 

všechny recenze uživatele

Tradiční "vtipný" výprodej života bulvární celebrity a mizerné scénáristky, která si tímto postavila "pomník". To kdyby každý dostal peníze, kameru a hrstku herců, tak by většina filmů vypadala takhle. Tragika není české kotlině vlastní a tak se většinou díváme na svůj život shovívavě s nadhledem - falešná česká laskavost. Hlavně když nás výborně vyživuje bulvár. Proč zrovna český divák musí být zásobován intimními podrobnostmi z rodinného života Haliny? Co je na tom tak extra? ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Pawlowská si teda hodně věří. Chýlková byla i v telecích letech minimálně osmička. Pawlowská se tehdy sice ještě vešla do limitu těžké váhy, ale i s velkou dávkou fantazie by byla maximálně dvojka. Humor a poetika jedou na podobné vlně jako pozdější veledílo autorky Banánové rybičky, takže to skutečně není film pro každého. Naštěstí se tam objevuje řada skvělých herců. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Vtipnej, místy až černohumornej snímek, kterej si určitě najde svoje publikum... mezi všemi těmi, co mají rádi třeba Pelíšky, Vyprávěj a jiné retro věci, co si stěžují na komunismus a jeho absurdní nesmyslnost. Franciszek Pieczka byl uplně skvělej, akorát někdy mu nebylo dobře rozumnět. Ale jeho dupání po věcech nebo alkoholické excesy mi zůstanou dlouho v paměti. Chýlková, i když ze začátku na svou roli trochu přestárlá, taky skvělá a stejně tak to zrežíroval Milan Šteindler - může být na svou práci v raném kapitalismu hrdý (ta hospoda, ve které se odehrálo několik scén, mi přišla nějaká povědomá - jestli tam třeba netočil Vorel Kouř atd...). Pawlowská napsala skvělej scénář podle vlastní knihy a dokonce si v něm i zahrála docela ujetou postavu. Ukrajinská rodinka pobavila skoro vždy. Takže herectvo je tady zastoupené vesměs kvalitními herci, ale stejně tomu celkově chybí něco, co by z toho udělalo můj oblíbenej film... něco. Co? ()

Galerie (6)

Zajímavosti (15)

  • Film byl vybrán jako zástupce českého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1995. (orkadimenza)
  • Když policisté pod falešnou záminkou zadrží cestovní pas Olgy (Ivana Chýlková), ztropí Hakunděk (Franciszek Pieczka) scénu, že bez něj se už Olga nedostane na Západ. S cestovními doklady to bylo ale složitější, existovaly tři typy: pas do socialistických zemí, pas do socialistických zemí a Jugoslávie, a pas do kapitalistických (západních) zemí. Na pas nebyl nárok, člověk si mohl požádat, ale běžné bylo jeho zamítnutí, a to přesto, že ČSSR signovala Helsinskou deklaraci, která obsahovala právo občana svobodně cestovat. Další krok k cestě na Západ byla žádost o povolení výjezdu, nutné často bylo pozvání někoho z valutové ciziny, žádost schvaloval zaměstnavatel, případně škola, dále domovní důvěrník. Dalším krokem byla žádost u banky o přidělení kapitalistických deviz. Tato žádost byla často zamítnuta. (sator)

Reklama

Reklama