Perníková věž

Rádoby „cool“ sonda do života mládeže koketující s drogami, která chce být realistická a zároveň vtipná, přičemž selhává v obojím. Snaha o památné hlášky působí trapně díky chatrnému scénáři a přehrávajícím hercům a upřímně mě pobavily maximálně tak dvě scény. Režisérsky dobře odvedený standard, scenáristicky celkem průšvih. 40% (05.02.2010)

Těžko uvěřit, že Milana Šteindlera zaujal zrovna tenhle scénář. Přitom je tak nezajímavý, že už v polovině mi bylo úplně jedno, jak film dopadne. Tím pádem ani "šokující pointa" nemohla sebeméně zapůsobit. Alespoň některé herecké výkony jsou dobré, ale nemají co dělat v jednom filmu. Ani detektivka, ani drama, ani komedie, jenom nuda. (28.12.2003)

Tak nevím, co si o tomto filmu mám vlastně myslet. Předně: u mnoha českých snímků jsem si už zvykl na jakési nerealistické herecké projevy. Beru to za takovou „naši malou milou českou poetiku“. Mnohé by navíc vysvětlovalo i jméno režiséra Milana Šteindlera, člena to „kultovní party“ Sklep. To, co je zde však na prostoru 110 minut předvedeno, se nedá chápat jinak než jako špatně odvedená filmařská práce. Herci předvádějí přehrávaní tak vysokého kalibru, že se to jen stěží dá v očích diváka chápat jako „tvůrčí záměr“. Scénář Martina Němce je po obsahové stránce zajímavý, ale forma je natolik chabá a filmově natolik zvláštně (chápejte: nechtěl jsem napsat špatně) zpracovaná, že většinu diváků zpracování prostě „nechytí“ (a tím pádem to „schytá“ i stránka obsahová). Film má samozřejmě i své pozitivní stránky: například pěkné úvodní titulky. :o) Ale také samozřejmě věci většího významu: zajímavě nasnímané některé sekvence filmu, dobrá hudební složka. Cením si také úplného začátku filmu - rozruch v bytě Jakubových rodičů - silně mi připomínal (a pokud je tak opravdu, pak dobře parodoval) začátek jednoho veleúspěšného akčního sci-fi thrilleru. Shrnuto a podtrženo: pokud se vám snímek přímo nedostane před oči, tak jej zbytečně nevyhledávejte. (14.09.2003)

Kdysi dávno, na jedné pařbě, došel alkohol, nikomu se nechtělo pro nový, ale nechtěli jsme to rozpouštět, tak jsme začali promítat filmy. Jeden z nich, který tam hrál asi do poloviny, byla právě Perníková věž. Už tenkrát (nějakých šest let zpátky) mě film opravdu zaujal, ale asi v polovině se film vypnul a pustil se jiný. Nejen to, jeden "dobrák" mi prozradil závěr tohoto filmu. Nemusím asi zdůrazňovat, že jsem mu "pěkně" poděkoval. A bohužel se mnou (či lépe řečeno s mou pamětí) to funguje tak, že mnoho věcí, mnohem důležitějších věcí, dokážu zapomenout do druhého dne, ale na tohle jsem i za těch pár let nezapomněl, takže když jsem tento film dokoukal po těch cca šesti letech, tak jsem měl zkažený zážitek. Neumím posoudit, jestli bych šel trochu výš, film to je opravdu zajímavý, ale upřímně podruhé ho vidět nemusím a to i přes ten (na české poměry) originální závěr a nějakou tu snahu o docela fajnovou stylizaci. 60 %. (26.10.2013)

Podle mnoha ohlasů jsem nečekal nic světoborného, ale výsledek mě poměrně mile překvapil...Nejen že se v "Perníkové věži" najde dost vtipných scének a jiných fórků, které svým způsobem vyvažují nevyrovnaný scénář, ale navíc má Šteindlerův film jedno veliké plus - a tím je samotný závěr filmu...Vlastně ještě jeden důvod, pro který byste měli "Perníkovou věž" zkusit, je skvělý výkon Jana Dolanského. (21.03.2005)