Go Back to Your Grave!
Režie:
Milan ŠteindlerKamera:
Miroslav ČvorsjukHudba:
Miloslav HalíkHrají:
Milan Šteindler, Dana Batulková, Klára Pollertová-Trojanová, Kryštof Koláček, Matěj Peprník, Zdeněk Marek, Monika Šeligová, Jakub Čistecký, Jan Trávníček (více)Obsahy(1)
Sociolog Víťa Jakoubek je tuctový třicátník, otec dvou dětí. O sobotách pomáhá tchánovi na chatě, přes týden obíhá obchody s nákupní taškou a v práci se marně pokouší uplatnit své znalosti. Jeho nezáživný život, plný zmatků a banálních katastrof, se změní, když dostane od ředitele úkol - prozkoumat hodnotový žebříček čerstvých maturantů. Když si ho na gymnáziu spletou s novým studentem a on se marně snaží omyl vysvětlit, rozhodne se přijmout nečekanou roli, aby snáze pronikl k názorům mladých. Do jeho skutečné identity je zasvěcena pouze ředitelka školy, emancipovaná žena, které se očividně líbí. Zatímco Víťovi se začíná v bezstarostném světě maturantů líbit, jeho rodinný život se dostává do stále větších problémů a roztržka s manželkou Janou se stále prohlubuje. Mezi "spolužáky" tráví pořád víc času, jde s nimi na diskotéku, koupí si oblečení pro mladé, pomalu se sbližuje se spolužačkou Evou a poznává, že středoškoláci dospělými opovrhují stejně jako jejich názory a hodnotami. Situace se vyhrotí, když se třídou odjede na chmelovou brigádu a zúčastní se nočního tahu, při němž studenti zdemolují kolotoč. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (361)
Krásný film o druhé míze a snaze vypadnout zase zpátky, do let, kdy svět byl jednodušší, bez závazků a plný radostí. Bohužel z tohohle rychlíku (žena, práce, děti) když už jsme jednou nastoupili vyskočit nejde a kdo se o to pokusí dá si většinou pořádně na hubu jako Víťa Jakoubek. Přesto obdivuji každého, kdo se o to pokouší. Námět je perfektní, nesledujeme jen utahaného chlapíka, co kouká po mladejch holkách. Máme tu vědce, který provádí výzkum u nějž je sám sobě laboratorní krysou ! I já se kloním k názoru, že je to Šteindlerův nejlepší film. Snad jen v té Tv by to mohli dávat s většími odstupy aby nám tahle milá komedie nezevšedněla. * * * * ()
Film jsem poprvé a naposledy viděla někdy v pubertě a vůbec jsem se u něj nebavila. Tehdy to zkrátka nebyla komedie, kterou bych ve svém věku mohla pořádně chápat, a navíc jsem nesnášela Milana Šteindlera. To první se dost možná změnilo, to druhé však jen minimálně, takže jaksi postrádám motivaci k tomu, abych si "Vrať se do hrobu" zopakovala jako dospělý divák. Možná jednou... Druhý pokus proběhl pár měsíců zpátky a ne, nedokoukala jsem, tohle prostě není můj hrnek nescaffé... 40% ()
Je to film, který má myšlenky a který se snaží něco říct, ale to, co říká, mi prostě nesedlo. Tohle není pohled na svět, která bych sdílel, a to ani ve svých téměř třiceti letech. Asi především z toho titulu mi to moc nesedlo a nebavil jsem se a ani jsem příliš nesouzněl s jednotlivými postavami a s jejich motivacemi. Nelze tomu ale vzít, že nápady scénář má. ()
Výtečná komedie osobitého herce a režiséra sahá k ojedinělému tématu - k sociologickému průzkumu, který slouží jako průnik generací - k té rozzívaně mladé i k té zrezivěle zralé. Splývání třicátníka se sotva nominálně ukončenou nezletilostí je stejně úžasné jako třeskutá vlídnost mládí stříbrného větru (větrů?) vůči mládí první životní zkušenosti. Vědcova pošetilost a naivita totiž jinou charakteristiku nezasluhuje. Poetika SKLEPA tu nesporně dosahuje svého vrcholu v žánru hraného filmu (tím dalším je stejně osobitý dokumentární seriál ŠUMNÁ MĚSTA s výtečným dalším sklepovcem Davidem Vávrou). Náznaky toho, že SKLEP dozrává a emancipuje se postupně z laskavého a vlídného spřízněného protektorátu Věry Chytilové bohužel nepřekonaly právě tuto vstupní úroveň naděje a očekávání. Způsob, jakým je zachyceno vědecké prostředí pozdní normalizace, je exaktně přesný. Pozornost zaslouží i vícevrstevná kompozice (gradující pokusy o manuální oslovení zadní části těla Haliny Pawlowské či strhující Duškovo blábolení, které vyvrcholí triviálním otěhotněním Blanarovičové). Ale i tak do mozaiky dnes už vlastně také historické sebereflexe pozdní normalizace přibyl další, nikoliv necenný příspěvek. Určitě k radosti českého - sotva jiného než českého - diváka. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (41)
- Jakoubkovi (Milan Šteindler, Dana Batulková) mají doma gramofon TESLA NZC-040. (sator)
- Kritika označila film ako správu o spálenej generácii. (Raccoon.city)
- Milana Šteindlera (Jakoubek) dnes rozčuľuje, že veľa ľudí si na film spomína pod názvom "Vrať se do hrobu! Magore!" A preto neustále každému opakuje, že prívlastok Magore v názve filmu nebol. (Raccoon.city)
Šteindler nemohl tušit, že jeho první, několik politicky odvážných motivů obsahující a celkově v tomto ohledu drzý film je jedním z posledních předrevolučních, jakož ani tušit, že se tento film zapíše do dějin českého kina jako ten, v němž se svou poslední a první filmovou rolí setkávají tak značné a tak protilehlé veličiny, jakými jsou někdejší matador a miláček komunistické kinematografie Vala a budoucí miláček samorost Dušek (ten se sice o rok dříve mihl v Pražské pětce, kde měl ale pouhý štěk). Oba jsou zde výborní. Dušek už je ten Dušek, jak ho známe, byť si zatím vystačí s prkennou stylizací, Vala jako by se vysmíval významné části své dosavadní tvorby. Jakkoli Šteindler nemohl tušit, budiž mu připsáno ke cti, že tohoto tehdy již delší dobu v kinofilmech jen zřídka obsazovaného herce vůbec angažoval. (Vala je vlastně v celém filmu téměř jediným široké veřejnosti známějším mužským hercem a vůbec jediným, kterého bylo tehdy možno označit za hereckou hvězdu. Naopak s Duškem se sluší zmínit i Holubovou, ale ta už tehdy měla ve filmech leccos za sebou.) Sám autor hraje hlavní postavu dost neumně, což podle mě filmu neškodí. Spíše mu škodí snaha se každou chvíli a za každou cenu dobrat nějaké pointové hlášky („jsou dány dvě kružnice...“) nebo situace (únik z WC oknem), při čemž na účelové cestě ke kýženému cíli kauzalita momentálního děje a možných motivů jednání často nedává smysl. Což ale na druhou stranu málokterému divákovi vadí. Žel některé ty pointy a hlášky ani za moc nestojí, i když třeba "ja guljaju v parke" je samozřejmě kult. Lajtmotiv celého filmu, nerealisticky jednostranně kritický pohled na mládež, je sdostatek oprávněn nikoli jen nadsázkou, ale především tím, že není pohledem moralisty, nýbrž někoho, kdo se mezi ni vetřel jako špión a v této konfrontaci trpí tím, že jeho vlastní mládí je pryč, že je tudíž již outsideremem, který nemá nárok („vrať se do hrobu!“). No a také tím, že film spíše než s mládeží vede polemiku s oficiálním žargonem a bez kontaktu s realitou tradovanými „stanovisky“ tehdejší garnitury na všech úrovních, včetně masmédií (srov. také Duškovu postavu předsedy SSM). A na druhou stranu s těmi masmédii a s veřejným míněním komunikuje tím, že právě v nadsázce předvádí ty nejtypičtěji propírané hříchy mládeže, jako např. bezohlednost v dopravních prostředcích. Při scénách s davy v ulicích hlavní hrdina dvakrát prochází kolem pankáčů (jeden má na zádech bundy anarchistické Áčko a nápis „problem“) a jednou kolem metalistů, na chodbách obludného paneláku i ve výtahu jsou (nepochybně mladými chuligány vytvořené) nápisy a sprosté obrázky, značka kapely Depeche Mode (tehdy u nás mezi mládeží opravdu kultovní) a také název skupiny Erasure. Velmi hezký je první závěr filmu s manželkou na stromě, jakož i epilog s "dalším, již druhým samostatným výzkumem". Šandíkova kritika je asi na místě, na druhé straně asi i chvála Radka99, ale pochopení věci nalézám jen u Subjektiva, což pro pilné čtenáře mých komentářů už není ničím novým. () (méně) (více)