Violet Evergarden: film

Prvnímu filmu se mě nepodařilo dojmout ani trošičku tolik, jako tomuto poslednímu filmu, který celý příběh uzavřel. Troufl bych si říct, že příběh Violet Evergardenové byl už možná celkem perfektně uzavřen v seriálu, ale i tímto veselejším koncem nejde pohrdat. Vizuálnímu kabátku tohoto snímku se těžko hledá konkurence, poněvadž ten je zde prostě nádherný a v kině by opravdu silně vynikl. Hudebně je také Violet Evergarden opět naprosto pěkná. Rozhodně se jedná o jeden z nejlepších počinů, co jsem kdy viděl. (03.12.2023)

Tohle je zakončení celého příběhu. Seriál jsem pořád doufal v další řadu seriálu, ale 140 minut stejně nahradí mnoho dílů. Vidět předchozí seriál je nutnost. Příběh se točí kolem nejdojemnějšího dílu seriálu, ze kterého využívá spoustu flashbacků a na jeho základě zde přidává další podobný příběh s malým dítětem. Zde se také skáče v čase. Dalším důležitým obsahem je Violetin vztah k Majorovi. Opět plno flashbacků a posun příběhu dále. Osobně mě nejvíce na seriálu bavilo polidšťování Violet. Zde je již "plně vyvinutá", takže se zde pouze recyklují dříve uvedené dvě věci. Děj tlačí dopředu Major. Citovou a smutnou stránku pohřební dopisy. Poutavý vizuál, plné oči slz a pěkná hudba. Kouzlo originality se po seriálu vytratilo, ale i tak je vysoký nadprůměr. Zvláště pak na obsah na Netflixu. (17.10.2021)

Film je docela slušným a sympatickým zakončením příběhu Violet Evergarden. Ovšem tím, že jsem čekal, že bude konečně rozseknutá celá situace s majorem, jsem předpokládal, že budu ronit potoky slz, autoři mě budou mačkat a ždímat ze mě každou slzičku a i když jsem byl dojatý, musím s politováním oznámit, že mě mnohem víc zasáhl příběh chlapce jménem Yurith, než celé vyústění hlavní dějové větve. Zkrátka vedlejší linie, kde Violet dělá svojí práci, pro mě byla emocionálně silnější, než velké finále. Možná to bude tím, že samotný příběh Violet je nakonec docela tuctový a odvíjí se přesně tak, jak by si ho dokázal vymalovat i průměrný divák romantických filmů s očekávanými zvraty a dějovými obraty v závislosti na uplynulé stopáži filmu. Pro většinu ostatních to asi nebude chyba, vždyť dostáváte přesně to, co jste chtěli, ale já prostě očekával něco víc. Violet Evergarden mě v seriálu přesvědčila, že hrát na emoce umí, ale hlavně že to dokáže efektivně a i tady ve filmu u mě některé pasáže zabrali (viz zmíněný Yurith), ale při samotném finále to najednou až tak dobře neklapalo a já se v důležitých momentech spíš utápěl v nádherných vizuálech a záběrech na noční moře a měsíc, než abych byl v zajetí hluboký citů. V určitou chvíli jsem si třeba spíš všiml, jak krásné má Violet oči, než abych byl zasažený z toho, že zrovna pláče... Je tu i možnost, že chyba bude u mě a že zrovna teď, když už mi pár dní není zdravotně zase nejlíp, mě romantika vlastně tolik nezajímá a až se u mě příště naplno probudí jaro, zkusím tohle celé znova a třeba se můj dojem změní, ale dneska dokážu jenom říct, že je to takové obyčejné, docela uspokojivé a v mnohém očekávané zakončení jednoho příběhu v nádherném grafickém i hudebním kabátku, kde mě občas něco chytlo a potěšilo (včetně vzpomínek na některé momenty ze seriálu a ukázek mnohých starých známých postav) a obzvláště jsem ocenil důraz autorů na význam dopisů a psaní vůbec, protože ta jedna věta ve stylu "Pokud něco nedokážeš říct, co kdybys to zkusil napsat..." má u mě docela smysl. 7,5/10 (05.06.2021)

Hodina dějové vaty úplně o ničem a pak obvyklá violetovská emocionální ždímačka a pár hysterických scén na závěr. Očekávala jsem, že vysvětlení majorova dlouhého zmizení bude pěkně přitažené za vlasy a nebyla jsem zklamána. Violet romanticky skákající z odplouvající lodi do moře a plovoucí ke břehu a podobné špeky z červené knihovny - s těma svejma kovovejma rukama by zahučela ke dnu jako cihla.  Po skončení filmu cítím hlavně úlevu, že se její příběh konečně uzavřel. (25.10.2021)

Nový a poslední film Violet Evergarden byl jeden z těch filmů, kde jsem znal své hodnocení ještě před zhlédnutím. A nemýlil jsem se. Ono by tu asi stačilo napsat, že se jedná o pokračování skvělé Violet od skvělého KyoAni a mohl bych to tu ukončit. Stále jsem měl ale nějaké menší obavy, a to hlavně o hlavní dějovou linku. Měl jsem strach, že mě samotný příběh Gilberta a Violet neudrží u filmu celou délku filmu. To se naštěstí nestalo. Vše se tu totiž nevěnuje jen té "hlavní" dějové lince, ale máme zde také příběh mladého chlapce Yuritha. Příběh byl takový, jaký bych si od filmu ze světa Violet Evergatden přál a dokázal se skvěle nakombinovat s tím hlavním (a jako už zde psal Jeoffrey, musím říct, že mě nakonec právě ten vedlejší příběh bavil více a probudil ve mně více emocí, než ten hlavní). Nechci ale nijak shazovat hlavní dějovou linku. Ta mi přišla stále velmi kvalitní a nemůžu říct, že bych konec mírně neprobrečel. Jen by se to dalo dotáhnout ještě dál. Vše je doprovázeno přenádhernou animací. Animaci už u původní série považuji za to nejlepší, co jsem kdy nejen v anime, ale v celé animované tvorbě kdy viděl. Tady tomu samozřejmě není jinak a jakýkoliv náhodný moment, kdybyste film zastavili, by vám vytvořil nádherný obraz vhodný pověšení na zeď. Do toho všeho hraje velice pěkný soundtrack, který krásně podtrhne samotnou atmosféru (moment, kdy začalo hrát Michishirube mě zničil). Jen by stačilo ještě více vyždímat hlavní dějovou linku a neměl bych si na co stěžovat. Po třetím filmu Made in Abyss nejlepší anime film roku 2020. 8,5/10. (05.06.2021)