Režie:
Karel SteklýScénář:
Karel SteklýKamera:
František UldrichHudba:
Vlastimil HálaHrají:
Eduard Cupák, Vladimír Menšík, Bohuslav Čáp, Eliška Balzerová, Jan Kúkol, Jiří Holý, Consuela Morávková, Vladimír Brabec, Martin Růžek, Josef Beyvl (více)Obsahy(1)
1905: Pražská policie bezvýsledně pátrá po špercích, za jejichž krádež byl odsouzen lupič - anarchista Jindřich Legenda. Propuštěný vážně nemocný Legenda má být nepřetržitě sledován... (oficiální text distributora)
Recenze (32)
Udávalo se a donášelo nejen za komančů a dnes, ale i před první republikou. V té době se ale i mezi zloději, vrahy a policisty našlo několik gentlemanů a v tomto příběhu je jeden z nich. Plejáda známých tváří a výborných herců (hereček) v čele s Cupákem, Menšíkem, Brabcem podali slušné výkony, příběh taky nebyl úplně marný, docela to odsýpalo, ale místy i trochu nezáživně táhlo to je pravda, divák se občas i zasměje a hlavně Eliška Balzerová byla za mlada vážně kost (ani se nedivím, že měla ještě coby svobodná několik milenců…). Viděl bych to na průměrné ohodnocení. ()
Další z komunistickou ideologií zparchantělých příběhů, které využívají žánru krimi jen kvůli tomu, aby dokázaly, jak soudruzi, s občasným přispěním anarchistů, byli, jsou a budou rovní. Skrz všechen tenhle balast zanikne příběh Legendy a jeho syna, který mohl být více nosný a udělat film uvěřitelnějším. ()
"Dát ženský sem tam přes hubu, to je přeci morální hygiena". Kdyby v této quasi krimi z doby konce Rakouska-Uherska bylo více podobně vcelku vtipných hlášek, jaké čas o času obstará postava Vladimíra Menšíka, mohlo to to být docela slušná podívaná. Ale ono je zde žel i dost hlášek ideologicky zabarvených (např. "Máme odpovědnost před dějinami"). Taky škoda, že v celém tom příběhu dost zanikne příběh anarchisty Legendy (v podání tentokrát nikterak výrazného Eduarda Cupáka) a jeho syna. Poměrně efektní (i hravá zároveň) je převážně klavírní hudba Vlastimila Hály, ač Vám někdy přijde, jako že jde o doprovodnou hudbu k němému filmu (ten se zde i v jedné scéně skutečně objeví). Za zmínku snad pak ještě stojí Hana Zagorová v roli šantánové zpěvačky. ()
Skvělé herecké obsazení vytvořilo potenciál, který nebyl příliš využit. Film je úmorně nudný, několikrát jsem se v průběhu jeho sledování musel ujistit, jak dlouho vlastně trvá a modlil se, aby už byl konec. A ten hudební doprovod, to taky není žádná velká sláva. Ovšem co mě totálně poslalo do kolen, to byla patetická scéna v posledních sekundách filmu. Taková závěrečná křeč po bídném filmovém zážitku. Zaujala Menšíkova hláška: "Dát ženský sem tam přes hubu, to je přeci morální hygiena". Takže asi tak. ()
I přes poměrně slabý scénář se z toho mohlo vytěžit daleko více, ale to by asi musel na režijní stoličce sedět režisér Jiří Sequens mající s tímto žánrem nemalé zkušenosti. Tolik ve své době populární námět o stávce dělníků organizovanými lidmi nazývanými anarchisty už byl tolikrát zvěčněn filmovým páskem, že už se tvůrci takřka začali neustále opakovat a ve snaze se přeci jen krapet odlišit nedokázali příběh jako celek stvořit do souvislostí. Herci se v tomto snímku snažili, ale v podstatě neměli čeho se pořádně chytit. Politika, cenzura, dělnické ideály a krach. Přínosné je, že z toho nevyzařuje tolik typická agitka, ale v tom je asi ten největší problém. Snímek je prostě bez energie a nějaké té svěžesti. ()
Galerie (34)
Photo © Filmové studio Barrandov / Miroslav Pešan
Zajímavosti (2)
- Vedoucím výroby byl Ladislav Terš (3. 5. 1911 – 28. 3. 1972), ten však první den natáčení přímo v ateliéru zemřel. Režisér Karel Steklý si zvolil jako jeho zástupce Jiřího Ziku (*22. 9. 1938). (sator)
- Přestože se děj odehrává v roce 1902, objeví se ve filmu chlapec v polyesterovém tričku, které se vyrábělo o několik desetiletí později ve slovenském podniku Makyta Púchov. (Rollo_Tomasi)
Reklama