Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve své době se o Siréně psalo, že patří mezi velké české filmy jako Řeka a Extase reprezentující podobu uměleckého filmu. Vypráví o osudu hornické rodiny Hudcových na pozadí dramatických událostí roku 1889 na Kladensku – mezi zdejšími horníky vzrůstá nespokojenost kvůli špatným podmínkám a nízké mzdě. To vyústí ve stávku, ale generální ředitel a majitel dolů Bacher odmítá s horníky rokovat. Po sebevraždě jednoho z nich naberou události rychlý spád a horníci se rozhodnou vzít vše do vlastních rukou... Sirénu natočil podle stejnojmenného románu Marie Majerové režisér Karel Steklý s Marií Vášovou a Ladislavem Boháčem v hlavních rolích. Pod expresivní kamerou se podepsal Jaroslav Tuzar a hudbu k filmu složil E. F. Burian. Tvůrcům se podařilo harmonicky sloučit obraz, hudbu a zvuk, a vytvořit tak velmi komorní, civilní atmosféru této sociální balady z období dělnických nepokojů z konce devatenáctého století. Film získal v roce 1947 na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách Zlatého lva. (Česká televize)

(více)

Recenze (42)

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Vrchol českého levicového filmu a jedno z vrcholných děl krátkého období "svobodné" znárodněné kinematografie. Hlavní devizou působivého snímku je podmanivé vizuální ztvárnění dělnického prostředí a hlavně závratných hald a výkon Marie Vášové, která ve své době svým civilním a prožitým výkonem působí jako zjevení, jediný, kdo se jí dokáže vyrovnat je paradoxně dětská představitelka její dcerky. Zajímavé je i pojetí dělníků ne jako plakátových hrdinů, ale jako živočišních a někdy i psychicky nevyvážených lidí, které beznadějné podmínky vedou k pudovému jednání, které je zachyceno až naturalistickým způsobem (davová scéna útoku na zámeček uhlobarona by asi po únoru neprošla, stejně jako postava manžela hlavní hrdinky). Zkrátka ojedinělé dílo, které vůbec nezestárlo do té míry, jak by se vzhledem k tématu dalo očekávat. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

"Jen řvi, nás neumlčíš!" To byl slavný výrok tohoto neméně slavného filmu, vynesený ústy Marie Vášové na konci filmu. Významný film tehdy už znárodněné kinematografie, spolu s tragickými osudy Hudcovi hutnické rodiny na Kladensku v roce 1889, jedna za stávky a později za dělnických bouří které jsou krvavě potlačeny. Marie Vášová (Hudcová), opět ve vynikající roli a opět v tragické! Jen si vzpomeňme na její psychologickou roli Zdeny Doležalové filmu Svědomí, nebo paní Nedvědovou z Němé barikády či později paní Ryšánkovou v mimořádném díle Vyšší princip. Velmi působiví film, plný napětí, bídy a hladu a troufám si říct i jeden z nejlepších režisérových pokynů, ovšem když nepočítám Švejka.. Nikdy nezapomenu na scénu nenávisti, v podobě malého impulzu, a posléze v rozbíjení všeho možného v Bacherově (Bedřich Karen) vile hutnickými dělníky. Navíc film získal i cenu za filmovou hudbu (která byla skutečně impozantní a přesně a v určitých místech filmu vystihla děj) na VIII. MFF v Benátkách. Film který by měli určitě častěji zařazovat do svého vysílacího programového schématu. Za 4* rád bych se nato podíval někdy znovu. ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Sice celkem obstojný příběh a neurážlivá režie, která dokáže vykouzlit tři čtyři zajímavé scény, ale tím to hasne. Herci jsou křečovití jak žaludek po šlichtě z fazolí a většina dialogů trhá uši ve stylu dynamitu v hornickým dole, takže emoce působí strojově až směšně. A ta melodramatická hudba leze krkem už od první scény. Komunistické umění level Siréna - to nechceš. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Na filmu není v žádném případě patrný nástup komunistických padesátých let. Pokud bychom k němu hledali pandán, vybaví se Čapkova PRVNÍ PARTA. Fakt, že dělnické vrstvy doby, kterou Majerová (1882-1967) popisuje a již v dětství sama zažila, strádaly způsobem, který je dnes nepředstavitelný, doložili ve své době lidé jako Albín Bráf (1853-1912) či Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937). Dílo vyniká uměřeností, věcností, střízlivostí, schopností sdělit své poselství způsobem, který byl srozumitelný nejen v československé společnosti. Pro mezinárodní srovnání doporučuji také zfilmované romány Emila Zoly (GERMINAL) či STALO SE V TURÍNĚ (v hlavní úloze v prvém případě mj. Gerard Depardieu, v druhém Marcello Mastroianni). V tomto případě jde o Steklého mistrovské dílo. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Konec devatenáctého století na Kladně, ve kterém se film odehrává dával tušit, že spíše než o cokoliv jiného se bude jednat o drsné sociální drama. Drama chudých prostých lidí, žijících ze dne na den, pro něž je práce na šachtách či kolem nich jediným možným zdrojem obživy. Ačkoliv jsem se těšil na zábavu, kterou propagandistické filmy z padesátých let dnes diváku povětšinou jsou, dostalo se mi studené sprchy. I kdybych si odmyslel jakékoliv politické znárodňovací zabarvení a že to tam občas sem tam nějaký dělňas pronáší - šak počkejte ... jednou bude důl náš..., pořád z filmu budou silně vyznívat reálie tehdejší doby. Doby před první světovou válkou, kdy panem uhlobaronem nebo velkotovárníkem nemohl být každý. Více bylo těch, co na tyto podnikatele dřelo někdy opravdu za dost šílených podmínek. Více dětí mělo zajistit rodiče na stáro, ale paradoxně tak každý rodina měla o to více hladových krků. Úmrtnost dětí byla vysoká... Tisíce lidí žilo nuzně a nejen u nás, proto také svět zachvacovala revoluce a socialismus se jevil zvláště té chudé většině jako dost dobrý nápad a forma zřízení...Vždyť už necelých 20 let od doby, kdy se film odehrával byla v Rusku zalořena komunistická strana... Možná, že tady někde v těch dělnických koloniích, manufakturách, dolech atd... po celé Evropě začaly všechny ty průsery co napáchal bolševik nejen u sebe doma, ale i všude tam, kam zavlekl rudý mor... Dávám tedy za tři volné neděle svým zaměstnancům a jdu si pustit Hospodu na mýtince, zejména pasáž o tom, jak se přeci nedá ukrást důl - dyť to jsou šachty tak a tak ...! :-) * * * ()

Galerie (12)

Zajímavosti (8)

  • Snímek se úspěšně prezentoval i mezinárodně - Zlatý lev sv. Marka a Cena za hudbu na MFF v Benátkách 1947. (hippyman)
  • O benátské ceny se údajně velkou mírou zasloužila kuloárová diplomacie a popularita proslulého A. M. Brousila. (hippyman)

Související novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama