Slasti Otce vlasti

Jaromír Hanzlík je zde víc Karlem IV. než Kryštof Hádek a na rozdíl od jeho Hlasu pro římského krále si tento film na nic nehraje. Je smutné, že tehdejší filmová tvorba zvládla natočit dobrodružný a vtipný příběh o Karlu IV. lépe než tvorba současná snažící se natočit kvalitní a smysluplné drama. Od filmu jsem nic velkého nečekal a těšil se na pěknou frašku... a vlastně jsem ji i dostal, ale v tom nejlepším slova smyslu. Po stránce charakterů vede film na plné čáře a po stránce rozličných gagů se překonává. Ve výpravě často vítězí i nad mnohou současnou českou tvorbou, takže ani nevadí, že českoslovenští režiséři točili scény z Itálie na nějakých Moravských vinohradech. Protože to jen podporuje dokonale provedený minimalismus a výborně využitou jednoduchost, díky kterým je film v konečném důsledku daleko větší. (16.09.2018)

Historická komedie z doby začínajícího vládnutí Karla IV. a jeho první svatby s francouzskou princeznou Blankou z Valois. Bezvadně ladící dvojice Jaromír Hanzlík a Daniela Kolářová, která se potom osvědčila i v dalších filmech. Vyprávění je humorně odlehčené a ne úplně historicky věrohodné, ale takový byl záměr režiséra Karla Steklého a scénáristy Jana Procházky a filmu to vůbec neškodí. Právě naopak. Za zmínku určitě stojí i role Jana Lucemburského, bohémsky ztvárněná Milošem Kopeckým. Nádherná žena byla i Jana Kasanová v roli Diny, Marsilliovy (Vláďa Menšík) ženy. Moc se mě líbila i hudba Jaromíra Klempíře, zejména historická loutna krásně dokreslovala atmosféru tohoto filmu, o jehož obrazové zvýraznění se postaral i širokoúhlý kinoformát. Škoda jen, že Karel Steklý netočil více takových filmů a natáčel pak spíše komunistické propagandy a bláboly. Slasti otce vlasti, Svatby pana Voka, Pan Vok odchází, Siréna, Mstitel a hlavně dvojice filmů o Švejkovi s Rudlem Hrušínským jsou tak nejlepšími díly z jeho tvorby. (24.11.2018)

Ten středověk je tady jen v kostýmech, jinak psychologie a jednání postav je zcela moderní, ale zde je to právě jeden z pramenů komiky. Miloš Kopecký ale v rámci žánru vdechl svému králi Janovi i docela dost majestátu ( a samozřejmě i vtipu a sarkasmu). Několik pěkných hlášek - "Jak máme zvítězit, když nám házejí klacky pod nohy ". Je zde patrný i vlastenecký podtón, jako v jiných posrpnových filmech. Opravdu nechápu jak mohl režisér poté natočit jednu z nejhnusnějších normalizačních sraček-Hrocha. No, možná jedna hvězdička je z nostalgie. (12.12.2010)

"To jsou všechny cesty v Čechách takhle vlídné ??" ;) Slasti Otce vlasti rozhodně platí za velmi rozdílně vnímaný kus, nicméně přinejmenším ty parádní herecké výkony v čele s Milošem Kopeckým mu nikdo neodpáře.. Některé věci se prostě nezměnily, což se nám i často ve svých snímcích pohrávajících si s historií režisér Steklý snaží říct, ať už té naší kotlině vládne kdokoliv, a nikdy nezmění, snad vyjma samotného nahlížení na osobu a tvorbu Karla Steklého.. Ale to se vlastně, co se týká toho typicky česky korouhvičkového nahlížení na cokoliv a kohokoliv právě v duchu dané doby a módy, taky nezměnilo, že ?? (27.12.2014)

Paráda, bez výhrad - skvělí herci (půvabná Kolářová), nádherná hudba, děj a scénář naládovaný skvělými hláškami jak válečný kanón ("Doufejme, že Francie není tak rozkradená jako Čechy" => jak nadčasové :-D). A navrch laskavý humor. A skoro mám dojem, že jsem viděl dost možná nejlepšího Jana Lucemburského v podání suveréního Kopeckého. (14.01.2012)