Slasti Otce vlasti

Tolik anachronismu pohromadě se dá vidět snad jenom v pohádkách. Popravdě řečeno, připadá mi téměř jako hřích točit s touto výpravou komedii, která používá minulost jenom jako zástěrku k (ne vždy povedenému) humoru. Připadá mi to stejně nepatřičné, jako rockový koncert v Rudolfinu nebo diskotéka v kostele. Samozřejmě, že není nutné se při "vytváření srandy" striktně držet historických fakt. Problém je však to, že podobné historické veselohry opravdu výrazně formují představy diváků o významných postavách naší minulosti. Jsme ovlivněni Werichovým podáním Rudolfa II z filmů "Císařův pekař" a "Pekařův císař" úplně stejně, jako Janem Žižkou z "Husitské trilogie". Nelze říci, že tamto je závazný a toto nezávazný obraz minulosti. Formuje nás obojí... Mimochodem, ten Werichův Rudolf II sice naprosto neodpovídá "tělesnými proporcemi" neboť skutečný Rudolf byl hubený, drobný muž, ale velmi přesně odpovídá povahově, takže je to celé ještě o chlup složitější... ;o) Jistě bych odpustil filmu nějakou tu faktickou nepřesnost, ale když se ve středověkých kulisách odehrává příběh v němž postavy jednají a mluví zcela nestředověce, pak je zřejmě někde něco špatně. A to i v rámci komediálního žánru... Nač ty pracně budované kulisy, když je pak herci na kousky rozbijí jediným slovem? Celá iluze středověku se zcela hroutí při větách typu: "Doma jsou stejně rádi, že se tě zbavili. Nevezmu si nikoho, kdo má takovej nos. Jakej nos? Jako strýc Fridrich. No dovol, ty mě chceš přirovnávat k tomu korutanskýmu vopilci? Víš jakej má nos? Příšernej! No! Jako ty. Já lituji, ale budeš mít děti jenom s takovým nosem.. " Abych však jenom nehaněl... Film má dosti povedenou kameru, což vynikne zvláště při sledování v původní, širokoúhlé verzi. Z hereckých osobností je rozhodně třeba připomenout excelentního Miloše Kopeckého. Také některé fóry jsou vskutku povedené. Problematická je však režie. Steklý nebyl nikterak oslnivý režisér a na filmu je to na mnoha místech opravdu hodně znát... Za to, že film neskončil v šedém průměru vděčí (podobně jako steklého Švejk) kvalitní literární předloze, respektive dobře napsanému scénáři. Jo, a pokud jde o ty stesky, že už se dneska netočí podobné filmy... Samozřejmě, že to celé je o penězích. Víte jak je takový historický film drahý? Vždyť i Slasti byly přes zdánlivě opulentní výpravu velmi omezeny rozpočtem. Je to jasně vidět v bojových scénách. Ani chytrý tah s vojáky původně koupajícími se a tudíž bez zbroje nezapřel, že v době natáčení filmu nebylo v Barrandovském fundusu víc než nějakých deset kusů brnění a to je na podobný film setsakra málo... Celkový dojem: 60% Zajímavé komentáře: Oskar (08.10.2006)

Kdysi mi to připadalo poněkud nudné, ale tentokrát jsem film viděl asi trošku jinýma očima. Jde o takové milé hrátky dospívajícího kralevice Václava, budoucího Karla IV., a jeho poněkud rozhodnější snoubenkou a manželkou Blankou z Valois, s jemným humorem. Nejde vůbec o celkový děj a už vůbec ani ne o historickou přesnost, spíš jde možná o spojení pověstí, které Václav Beneš-Třebízský popsal ve svých Karlštejnských vigíliích. Samozřejmě, fgilm stojí a padá na výkonech Hanzlíka, Kolářové a Kopeckého, snad si čtyři hvězdičky zaslouží. (06.03.2018)

Kdysi, dávno tomu, jsem to viděla, tedy bylo na čase repete. Dospívání a mládí Karla IV. je tu servírováno poměrně dost netradičním způsobem, občas se mi kroutil palec u nohy, přiznávám dobrovolně. Na druhou stranu musím jedním dechem dodat, že jsem se bavila, Hanzlíkovo ucho působí přirozeně, Kolářová půvabná kočena a Kopecký v roli podivného tatí i krále famózní. Tedy ano, na konec u mě dobrý, dost dobrý. (27.06.2019)

Ten středověk je tady jen v kostýmech, jinak psychologie a jednání postav je zcela moderní, ale zde je to právě jeden z pramenů komiky. Miloš Kopecký ale v rámci žánru vdechl svému králi Janovi i docela dost majestátu ( a samozřejmě i vtipu a sarkasmu). Několik pěkných hlášek - "Jak máme zvítězit, když nám házejí klacky pod nohy ". Je zde patrný i vlastenecký podtón, jako v jiných posrpnových filmech. Opravdu nechápu jak mohl režisér poté natočit jednu z nejhnusnějších normalizačních sraček-Hrocha. No, možná jedna hvězdička je z nostalgie. (12.12.2010)

Divím se, že film má "pouhých" 74%, protože tohle je přímo parádní historická komedie (zdejším uživatelům domácí historické komedie asi moc nevoní, protože stejně parádní "Svatby pana Voka" mají ještě nižší hodnocení). Sám osobně si nevzpomínám na žádnou komedii, která se odehrává v období temného středověku, co (až na malé drobnosti) nepopírá historii, nijak neidealizuje středověký život (pravda, romantizuje, ale neidealizuje) a zároveň je zábavná a vtipná. Jaromíru Hanzlíkovi, padla role jako ulitá, stejně tak Daniele Kolářové (nikde nebyla krásnější), tuším v jejich prvním společném filmu. Miloš Kopecký je na dlouhé povídání. Svému Janu Lucemburskému dal obrovské charisma a majestátnost. Jakoby ho ani nehrál, prostě se jím stal. Příjemné cameo má i Karel Gott, coby trubadúr. "Slasti Otce vlasti" jsou jedním z pokladů naší kinematografie. Jenomže ten poklad by měl někdo vylejskat a vystavit do vitríny. A takových pokladů je bohužel celkem dost. (02.08.2005)