Svatby pana Voka

Jeden vůbec z nejlepších českých historických filmů, které jsem viděl. Vynikající scénář podpořili svou genialitou Landovský a Kopecký, kteří jemným humorem dokáží z povrchního raně novověkého příběhu udělat zajímavý a poutavý portrét protkaný ůsměvnými momenty nejen pro sériového diváka, ale i pro historika hnidopicha. Taková genialita tvůrců dneska u nás už nekvete. Matuška skvělý. Nemám co dodat 100% = 5/5 (02.07.2010)

Svatby pana Voka mě jako film nikdy nebraly. Jde spíš o podprůměrnou československou historickou komedii, která jako komedie moc nefunguje. Rozesmála mě jen párkrát. Jako historický film je to ještě slabší. Celou historii degraduje jen na „pěkné pozadí“ pro banální záletné příběhy jednoho šlechtice a kur… pardon proutníka. Postava je to nesympatická a ani Miloš Kopecký to nezachraňuje. Herec je to skvělý, ale milovník nepřesvědčivý. (11.07.2024)

Výborná a myslím, že velmi nedoceněná komedie. Na jedné straně je přesně taková, jak si asi představujeme renesanci, na straně druhé je krásně rozverná, cynická a místy docela tělesná. Vůbec nechápu nízká hodnocení. Vynikající Miloš Kopecký opět prokázal, že dobrou roli dokáže zahrát na hranici geniality, naprosto úžasní Jaroslav Moučka nebo Václav Sloup nebo Vladimír Brabec, na Rudolfa II. Pavla Landovského je třeba si ve stínu Jana Wericha a Císařova pekaře či Pekařova císaře zvyknout. Skvělé a místy skutečně mimořádně vtipné dialogy střídají scény lehce frivolní, ale vše do sebe dokonale zapadá. Na skvělém (tedy pardon - podle mého názoru) výsledku se samozřejmě podepsala báječná hudba, rozsáhlá výprava, řada propracovaných detailů a samozřejmě a v první řadě výborný scénář se spoustou originálních nápadů. Viděl jsem tento film mnohokrát, a vždy jsem se báječně bavil (a neomlouvá mě ani to, že jsem profesionální historik). (18.07.2014)

Historická komedie, která stojí za shlédnutí díky představiteli hlavní role. Vtip sice není většinou tak lehký, občas je i lascivní a těžkopádný, ale na druhou stranu nikoho neurazí a své poslání zábavy víceméně plní. Být aristokratem mělo zajisté své výhody. Radosti života se třásly na své utrhnutí a povinnosti šlo vykonávat s hravostí. Hlavní postavou je poslední Rožmberk Petr Vok (dobrý Miloš Kopecký), jehož jedinou starostí je vyhledávat nové objekty k uspokojení své sexuální touhy. Podstupuje jedno dobrodružství za druhým. Se sebevědomou drzostí rozevírá svou náruč a natahuje své nenasytné a nenechavé ruce na další a další mladé půvabné dívky a ženy. K další jeho všední starosti patřilo provádění kanadských žertíků. Tyto dvě starosti se i vzájemně prolínaly a proplétaly. Ano, být aristokratem mělo své nesporné výhody. Z dalších rolí: suchopárný císař a adresát Vokových vtípků Rudolf II. (příjemný Pavel Landovský), císařův oddaný kancléř Slavata (Vladimír Brabec), Vokův serióznější bratr Vilém z Rožmberka (sympatický Otakar Brousek st.), Vilémova puritánská manželka Anna Marie (Marie Drahokoupilová), Vokem vážně pojatá snoubenka Kateřina z Ludanic (půvabná Darina Chlebová), Vokův nejvěrnější pomocník Šimon Lomnický (zajímavý Jan Schánilec), Vokův všehoschopný sluha Cyril (dobrý Václav Sloup), Vokův purkrabí Tataus (Alois Müller), ochmelka a Vokův hofmistr Smrk (Jaroslav Moučka), či členky rozlehlého Vokova fraucimoru Madlenka (Stanislava Bartošová), Zuzanka (Julie Jenšíková), Aranka (Helena Lišková), Babeta (Daniela Pokorná), Dorotka (Eva Lorenzová), Aloisie (Petra Nohová), Albína (Jiřina Pechová), Belina (Marcela Pešinová), Aida (Eva Trejtnarová-Hudečková), Osifa (Taťána Unkurovová), Hilda (Jana Posseltová) a Uršula (Hana Vítková). V rámci zachování rodu se lidé dobrovolně zbavují svobody a lezou do chomoutů. A pokud jste zadlužený aristokrat, je svatba jednou z mála možností, jak se dostat ze svízelné a svazující situace. Film nepatří mezi klenoty, ale stále jde o příjemnou zábavu, která se pokouší ukazovat historii z té veselejší, radostnější a živočišnější stránky života. (08.07.2016)

V době nastupující normalizace natočil Karel Steklý tuhle malou, lehce pikantní komedii bez ambicí, ale zato s vynikajícím Milošem Kopeckým a překvapivě herecky vyspělou Darinou Chlebovou. Bonvián na plátně i v životě táhne celou atmosféru, protože ta se nemohla opřít ani o scénář, ani o režisérův um. Podobně svěží hříčky české kinematografii bolestně chybí. (04.12.2020)