Tam, kde hnízdí čápi

Vážené soudružky, vážení soudruzi, straničtí delegáti. Je jisté, že kdo se, soudruzi, neangažuje, ten nemá mezi námi místo. Avšak nic se nesmí přehánět! Příkladně soudruh Steklý. Ano, pracuje poctivě, snaží se. Poslouchá, co mu strana radí. A strana radí dobře. Ale přes veškerou angažovanost, dlouhé schůzování ve výborech a politická školení pak promešká v televizi většinu dílů seriálu Nejmladší z rodu Hamrů, který si, a podotýkám jako stranický úkol, vzal k přepracování. Naštěstí viděl i několik dílů se soudruhem majorem Zemanem, takže svůj závazek nakonec splnil. Ale ani na režii neměl, pro veškerou angažovanost, příliš času a proto strana musí zhodnotit jeho práci celkově jako nedostatečnou. Je možné, že soudruh Steklý může tyto výtky vnímat negativně, ale konstuktivní kritika, a to především z našich vlastních řad, soudruzi, je nutná. Nejen v zájmu budování rozvinuté socialistické společnosti, ale i kultury a posílení světového míru! Abychom však soudruha jen nekritizovali, v intelektuální rovině svoji práci zvládl výborně a dramata zásadních otázek, zda se bude mlátit či zda budou náhradní díly na kombajny, jistě zaujmou každého diváka a udržují napětí okolo další existence družstva do samého závěru. Konec konců i podlé reakcionáře zvládl obstojně. Ale znovu musím zdůraznit a podtrhnout, že pouhá angažovanost nestačí. Toto jsou tedy závěry a usnesení, která přijal náš výbor pro lidovou osvětu a doporučujeme všem stranickým orgánům vyvodit odpovídající závěry. Čest práci. (28.02.2014)

Jiří Krampol na začátku 50.let zakládá zemědělské družstvo a po 15 letech - v "krizovém" roce 1968 - musí jakožto předseda nejlepšího JZD v okrese čelit útokům pravicových sil. Jeden z angažovaných normalizačních filmů, které se dnes jaksi vzpírají objektivnímu hodnocení. Nicméně Krampol tam hraje o poznání lépe než v porevolučních filmech. (08.11.2002)

Čekal jsem, co bude. A ono nic. 1) Dostalo se mi v první hodině utahané verze 2.0. budovatelského filmu o združstevňování z padesátých let a ve druhé hodině klasické normalizační absurdity, nicméně celé to dopadlo lépe, než jsem čekal._____ 2) Jako obvykle v podobných filmech sledujeme, jak jsou poctiví úspěšní komunisté nejdříve nepochopeni (50. léta) a později skandalizováni (1968)._____ 3) Zaregistroval jsem pěkného 13letého Romana Čadu v dobových přiléhavých trenýrkách (předsedův syn). (30.04.2019)

Karel Steklý má tak rozporuplnou filmografii, že by určitě bylo zajímavé přečíst si jeho memoáry. Možná bychom zjistili, co ho vedlo k takovému "saltu mortale" od úchvatné Sirény přes výborného Švejka, tvůrčí hledání šedesátých let až po vyložené paskvily let sedmdesátých. "Tam, kde hnízdí čápi" je především tendenční a propagandistický film, který má dokázat správnost poúnorového (1948) a posrpnového (1968) vývoje až do současnosti - poloviny let sedmdesátých. Hraje v něm sice několik vynikajících herců (například Fialová, Vinklář), ale především jsou to herci průměrní až podprůměrní, kteří našli své výrazné uplatnění až po změně společenských poměrů počátkem sedmdesátých let (Filip, Willig, Hardt, Šebesta). V sedmdesátých a osmdesátých letech byl tento film často uváděn v televizi. V současnosti je docela umění se k němu dostat. Pro lepší poznání kontinuity dějin doporučuji se s ním seznámit. (22.06.2014)

Nejdelší a tudíž nejnáročnější ze "Steklé trilogie". Naposledy se setkáme se Skopečkem, Willigem, Velenem a dalšími a jejich tlustou čárou za obrodným procesem. Nejdříve sice musíme ves kapku rozkulačit, což zařídí herec-neherec Jirka Krampol, ještě jako sklář učedník, ale už nejlepší předseda na okresu, ale pak se přesuneme do jistých vod reformně reakčních. Steklý tu už ovšem vaří třetího turka ze stejnýho lógru, takže už tomu kapku chybí šťáva. (16.06.2008)