Swing Time
Svet valčíkov
Swing Time
Režie:
George StevensScénář:
Allan ScottKamera:
David AbelHrají:
Fred Astaire, Ginger Rogers, Victor Moore, Helen Broderick, Eric Blore, Betty Furness, Georges Metaxa, Dennis O'Keefe, Alan Curtis, Ralph Byrd, Frank Jenks (více)Obsahy(1)
Kabaretní hvězda Lucky (Fred Astaire) se stane v den své svatby obětí nemístného žertu kolegů v divadle a raději odjíždí s přítelem do New Yorku, aby se vyhnul veřejné ostudě. Poté, co jeho vykutálený kamarád okrade neznámou dívku na ulici, pokouší se Lucky jeho chování napravit. Sleduje dívku až ke dveřím taneční školy, aby ji našel a omluvil se. Neváhá se kvůli tomu zapsat do kurzů tance. Krásná neznámá (Ginger Rogersová) však není žačkou, jak se domníval, ale velmi dovednou a trpělivou učitelkou tance. Nezbývá než předstírat, že naléhavě potřebuje doučování. Ve filmu Svět valčíků je třeba ocenit jeho gradující hudebně taneční výstavbu, kdy jednotlivá menší čísla jsou podřízena velkolepému finále, impozantnímu číslu Bojangles of Harlem, které svou stylizací připomíná broadwayské jevištní show. Režisérem snímku byl tentokráte George Stevens, se kterým o rok později natočil Astaire ještě snímek Nevěsta v rozpacích (1937). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (49)
Ak chcete zapadnúť, nerobte si na nohaviciach záložky. Lepšie povedané, SWING TIMES je pestrou ukážkou hudobného žánru 30. rokov, kde sa popri úžasnej tanečnej choreografii ( a úžasnej krásy Ginger Rogersovej ), rozpohybuje aj svižná milostná zápletka pretkaná osobitými hereckými kreáciami ( hlavne ) vedľajších postáv. ()
Dosud jsem viděla Astaira pouze jako starého pána ve Skleněném pekle. Konečně jsem se dopracovala k filmu z doby jeho slávy. A jak tak koukám, již tehdy vypadal jetě. V banální romantické komedii jsem neočekávala žádné velké herecké výkony, takže jsem byla celkem příjemně překvapena civilním hraním zúčastněných. Výjimku tvoří Astair, který hrát neuměl, vynahrazuje to extrémním kroucením zadnicí, které by mu mohla závidět leckterá barová tanečnice. Celkem se divím, že se pohledná a při tanci ladná Rogersová zahazovala s nepohledným a při tanci velmi neladným Astairem, pravda Kellyho hvězda vyšla až o pár let později, ale to raději tančit sama, než s Astairem. Nerada bych však zapomněla na jedno pozitivum filmu, tím je taneční stínohra, to je velice povedená scéna. ()
Dej stojí na hlinených nohách - hlavného hrdinu odvedie spred vstupu do manželstva scenárista tým, že mu parťáci v katalóge žartíkom ukážu, že jeho nohavice sú už nemoderné. On ten istý žartík použije neskôr a, čuduj sa svete, tiež to zaberie. Takú trapošinu by som veru 2x nepoužil. Lucky zarába v NY peniaze ako gambler, tatko vyhráva "orchestre" tým, že vyhráva v kartách v štýle či hre "vyššia berie". A našťastie pre film v novom meste narazí na peknú kočku. Na muzikál sa tu veľa nespieva, ale zato tancuje a že to stojí za pozretie má na svedomí impozantná dvojka Astaire & Rogers, ktorí vypiplali choreografiu do detailov a potešili oko aj pekným kostýmom. ()
Oproti jiným astairovkám mě paradoxně ta nejslavnější lehce zklamala,Svět valčíků zvlášť ve druhé půlce dost postrádá tempo a jeho romantická zápletka se postupně rozpadá na jednotlivá více či méně efektní taneční či pěvecká čísla.Pořád to ale má ono naivní kouzlo a hlavně úžasnou píseň Never gonna dance,což jsou nezanedbatelné faktory,díky kterým se přeci jen dopracuju k té čtvrté hvězdičce.Ale tentokrát o fous,možná na mě přeci jen tyhle filmy postupem času přestávají působit. 75 % ()
Fred Astaire natocil najlepsie muzikaly hlavne v 40. rokoch. V 50-tych rokoch potom prijimal aj civilnejsie roly - a mimochodom, dozil sa 88 rokov, coz je nadherny vek. Ako mam rad 30. roky, nejestvoval CGI bordel vo filme, zelene platno bolo sci-fi a PC nejestvovali - ani triky. Ale nemozem sa ubranit dojmu, ze film jede na primitivnej, zjednodusujucej sablone : dialogy -tanecky -hudba , dialogy -tanecky hudba ..... bez deja, s vatovo planym plkanim, a s kopou nudy . 58 % ()
Galerie (43)
Zajímavosti (10)
- Ústredná dvojica tancuje v priestoroch, ktoré sú dekorované v štýle art deco, ktorý je typický pre muzikály tridsiatych rokov. (Biopler)
- Náročné taneční číslo „Never Gonna Dance“ se točilo 47krát, než byl Fred Astaire spokojený. Ginger Rogers už tou dobou tančila s krvácejícími chodidly. (Cimr)
Reklama