Kluk za dvě pětky

Kuk za dvě hvězdy... %-[] . . . "Koleno tam je, ale zabetonovaný..." . . . No, myslím že tahle citace ze scény s ucpaným hajzlem (ano, bylo to tenkrát všechno v hajzlu děcka - a tehdy za normalizace se stavěly základy i té dnešní ucpané kulturně-společenské, ekonomické a vlastně všeobecné žumpy...) v novostavbě domu vypovídá o době i o filmu jako takovém... Jedna hvězda tedy za formou i obsahem hebounce rádobykritický ale jinak naprosto jalový a technicky docela diletantsky vyrobený filmek coby jako až po víc jak čtvrtstoletí dlouhém odstupu s nadsázkou poučnou dobovku a ta druhá za ono kouzlo nechtěného v mládežnickém hejskování J.L. (ještě že to s klukem všechno dobře dopadlo a kolektív ho podržel...) a taky za černý bobr a bílý zadek mladé D.V. (odhalený na svou dobu značně necudně před hupsnutím do bazénu...) ;o] . . . A to je zase celý... - - - - - (Poprvé viděno od dob natočení se značným odstupem a díky tomu i s ušklíblým nadhledem 28.9.2011 na >tv blablandoff< , hodnocení 150, komentář zde zadarmo jako jedenáctý - 28.9.2011) (28.09.2011)

Nijak přesvědčivý příběh o pubertálních problémech mládeže. Myslím, že většinu diváckého osazenstva kina v době, kdy se film promítal poprvé, zaujala jen mladá Dana Vávrová, kterou předtím znali jako roztomilou Leontýnku z Ať žijí duchové, a tady se najednou tahle Leontýnka svlíkla do naha, což bylo asi pro spoustu kluků v té době ohromné vzrůšo, neboť pokud člověk nebyl přes 15, či lépe přes 18 let, neměl takřka šanci se v nějakém filmu dopátrat alespoň náznaku sexu. (28.08.2002)

Zajímavý, i když podle mého názoru ne zcela dokonalý. Ivo Pelant (scénář) se snažil v rámci tehdejších možností zachytit problémy zednických učňů, dospívání i tehdejší doby. Myslím, že se mu to docela povedlo. To, že film nedosahuje vyššího hodnocení je asi tím, že zpracované téma není v dnešní době aktuální, děj filmu není příliš dramatický. Herecké výkony jsou standardní. (Středa 27.01.2010) (27.01.2010)

Sedmnáctiletý výrostek Langmajer si chce vydělat nějakej ten groš na melouchu, chodit za holkama, koupit si motorku a občas pozvat pár kamarádů na pivo. Je tedy - pro mě - tím nejnormálnějším člověkem na světě, a všechno, co dělá, je dokonale přirozené. Jenomže normalita a přirozenost plodí vždy nepřekonatelný konflikt s establishmentem, a to platí dnes stejně jako tenkrát. Stejně absurdně, jako se nám jeví postoj vychovatelky, zapšklé staré panny s xichtem vosí královny, se nám za pár let bude jevit třeba současná kriminalizace hulení nebo to, že někoho chtěj soudruhové z bruselu vosolit za to, když na netu řekne, že ho serou cikáni. Ta nadčasovost a zrcadlo tohohle filmu je v tom, že se vůbec nic nezměnilo, a pokrytectví totalitních i semitotalitních společností rezultuje akorát v odpor, opozici a produkci "deformovaných" jedinců. Mimochodem, tahle role šla Langmajerovi sama. (05.02.2014)

Film, ktery jsem dnes videl poprve a ani jsem netusil, ze existuje. Kazdopadne je zajimave videt Langmajera ve sve prvni filmove roli. Jednoduchy pribeh o jednom zednickem ucni, ktery zaziva sve prvni lasky, melouchy, problemy v rodine i na ucilisti. Myslim, ze velmi povedeny a verohodny pohled do nedaleke minulosti. Potesila i mlada Vavrova. (30.09.2011)