Vítězové a poražení

film o sportu? takhle nějak bych si to představoval! zápasy, tréninky, nevěrili by jste, co všechno se děje v šatně o přestávce. večírky, recepce,... . samotný zápasy, to je jeden velkej videoklip. přehlídka herců (C.Diaz je přesvědčivá jako málokdy, Al Pacino - to je jasný) i neherců, kde každý hraje a dělá to svoje a nestará se o nic, než o svoji práci. stejně jako ve fotbale. ale nebyl by to O.Stone, aby zde na něco nepoukazoval. pojal fotbal jako válku. je to taková fotbalová ,,četa". fotbalisti - žádní Einsteini -, hrají za každou cenu (zdraví), pro peníze, slávu. na každou hvězdu dře ,,X" negrů, které nikdo nezná. vše pevně v rukách drží majitelé, kterým jde jen o zisk. má to samozřejmě svoje následky. ale ty nikoho kolem nezajímají. vždyť v tom šíleným tempu jde jen o ty centimetry. ty jsou rozdílem mezi vítězem a poraženým. cestou mezi životem a smrtí. a při posledním míči, kdy na hřišti vydává zvuk úplně všechno, střih nás nenechá v klidu a já mám ve tváři výraz, jako bych celej život nedělal kromě americkýho fotbalu nic jinýho. hlavně musím hrát jako chlap. vždyť jde o centimetry! (02.07.2006)

Asi jeden z nejlepších filmů o americkým fotbalu a taky jeden z nejlepších filmů Olivera Stonea. V jeho podání to navíc byla i docela netradiční režie a kdybych nevěděl, že to točil on, tak bych ho tam snad ani nepoznal. Celý je to našlapaný od začátku do konce, obrazově naprosto vypiplaný, scény zápasů jsou naprosto dokonalý. I přesto by to bylo ale aspoň o hvězdičku méně nebýt famózního hereckýho obsazení, protože výborně napsanej scénář je hlavně o nich. Pacino, Foxx, Quaid, Diazová, Woods, Eckhart a spousta jinejch známejch ksichtů hrajou na plnej plyn a do jejich problémů jsem se dokázal bez problémů vcítit. Prostě pomalu mistrovskej kousek, kterýmu se dá jen máloco vytknout a potvrzuje, že Oliver Stone prostě točit umí, když chce. Škoda, že od tý doby se už s ničím pořádným nevytasil. (06.06.2009)

Narozdíl odvětšiny lidí tady asi americkému fotbalu aspoň trochu rozumím, dokonce bych řekla, že mu rozumím ještě o něco víc, než jeho evropské obdobě (soccer, jak by řekli Amíci, pro nás prostě fotbal). Zpočátku mi tedy, narozdíl od ostatních, vadily rychlé záběry s kamerou bez stativu, protože jsem nemohla "sledovat hru" tak, jak ji znám z televize, no po chvíli jsem si zvykla. Myslím, že můžu bez obav tvrdit, že se jedná o ten nejlepší film z prostředí fotbalu, už jenom proto, že nic není černobílý; ani jeden z hlavních hrdinů, ať už v podání Jamieho Foxxe nebo Al Pacina rozhodně není typicky kladnou postavou. Navíc film ani nesleduje hru jako takovou, ale spíš to, co se odehrává v jejím pozadí. A od neidealistického režiséra, jakým je Stone nemůžeme čekat, že z celého týmu udělá svatoušky, právě naopak (moc se mi líbila role Jamese Woodse a to jak zamlčoval zranění hráčů). Prostě, co se mě týče, jeden z těch nejlepších sportovních filmů, ne-li úplně ten nejlepší... P.S. Quaidovi role stárnoucích sportovců neskutečně seknou ;-) Dodatek 25. března 2008 Jeden z mála filmů, které u mě v průběhu let zůstávají na špici. Když jsem ho viděla poprvé, nezajímal mě nějaký Oliver Stone, Al Pacino, Dennis Quaid nebo James Woods; dnes se všichni z výše jmenovaných řadí k mým nejoblíbenějším filmovým tvůrcům / hercům. Any Given Sunday je v každým okamžiku nabouchanej film, rozhodně žádná rozvleklá nuda pro intelektuály, a přitom (což je až neuvěřitelný) nepostrádá nějaký vnitřní smysl a inteligenci. Už jen kvůli tomu si ho kdykoliv ráda pustím znovu a už se nemůžu dočkat, až si v Anglii seženu jeho dvoudiskovou edici. (27.01.2007)

O americkym fotbalu vim hovno ale tenhle film mě stejně dostal. Prostě skvělá podívaná jak už je u Olivera Stonea zvykem, všichni herci hrají bezvadně a skoro nevím koho vyzdvihnout. Možná to není film na úplných 100% ale některé naprosto skvělé herecké momenty Ala Pacina mě přesvědčily, a Jamie Foxx haje jak kdyby šlo o život. A nějak sem měl furt šoky z těch scén z Ben Hura a z role Charletona Hestona. (31.12.2005)

Začátek připomínal diskotéku s mnoha porouchanými stroboskopy, když zběsilý střih střídal obrovské množství záběrů. Pak se Stone uklidnil, přestal si hrát na Lynche a začal myslet i na diváka. Jenže celému zbývajícímu filmu pak úvodní seznámení s postavami a jejich zasazením do děje citelně chybělo. Sonda do zákulisí profesionálního sportu bohužel nemá ani konec, protože i tam se Stone nechal unést a nejdříve na nás vychrlil několik klišé sportovních snímků a pak všemu nasadil korunu, když z vteřiny na vteřinu všichni zbilancovali svůj život, pochopili, co dělali špatně a obratem se napravili. (15.12.2018)