Vítězové a poražení

Nejlepší film ze sportovního prostředí, jaký jsem kdy viděl. Strhující tempo, jeden rychlý záběr střídá druhý, Stone téměř nenechá diváka vydechnout, čemuž notně napomáhá i báječný soundtrack. Al Pacino předvádí herecký koncert, ostatně na to jsme u něho zvyklí. Ovšem kdo mně překvapil, byla Cameron Diaz, která za ním nezaostává a pak také v té době méně známý černošský herec Jamie Foxx, kterému vysekl poklonu i Al Pacino osobně. Stone tu marnotratně hýří režijními nápady, např. v jedné scéně do obrazu komponuje záběry z Ben Hura, je to úlet, ale sedí to tam. Slovy se to těžko popisuje, musí se to vidět na vlastní oči. Zkusil jsem na DVD možnost pustit si film bez jakkýchkoliv zvuků, pouze za doprovodu soundtracku a věřte mi, i tak to byla jízda. (01.09.2002)

Oliver Stone a Al Pacino, to je kombinace, ze které nemůže vzniknout nic průměrného, prostě nemůže. Film je tak velmi nadupaný, "rychle" nastřihaný, nabitý akcí i slovy a člověk nemusí být nijak zvlášť zasvěcen do alchymie kolem tohoto sportu, aby ho film o něm bavil. Takže jen maličkost mi chyběla k pětihvězdičkovému hodnocení, vlastně přebývala - ta závěrečná Al Pacinova řeč, slyšela jsem frázi za frází a říkala jsem si v duchu, ať už s tím, proboha, skončí. (02.08.2005)

Večírky, hérečky, píchání, chlastání, filmování, omdlívání (bolestí), utišující injekce a pokud nejste nucen ukončit kariéru - Neděle je tady a vítěz bere vše! Profík z NFL to holt nemá jednoduché.. Stoneova testosteronová jízda z prostředí amerického fotbalu vás pohltí nezměrnou energii, jenž je tvořena hudbou (za všechny Fat Boy Slim: Right here, right now), ďábelským spádem a hereckými výkony. Al Pacino zkrátka boduje, i kdyby trénoval dívčí tým vybíjené z katolické školy.. (29.08.2008)

Jsem velkým fanouškem sportů, ve kterých jsou termíny jako fair play či profesionální ohleduplnost sprostými slovy, neboť účelem hry je zmrzačení co největšího počtu klíčových hráčů soupeře. Všechna tato náročná kritéria americký fotbal beze zbytku splňuje a tak je čirou radostí sledovat tohle mistrně nasnímané lámání kostí. Naštěstí to má i slušný příběh, a nasteroidovaní tupouni dokážou pobavit třeba roztomilým krokodýlkem ve sprše, takže mne to hodně bavilo, ale stejně se nemohu zbavit pocitu, že na této divné hře jsou nejlepší ty pružné roztleskávačky. No nic, až se mi sám od sebe ztrojnásobí biceps, odumřou mi tři čtvrtiny mozku a výrobci začnou vyrábět větší suspenzory, tak se pokusím čelní srážkou složit rozjetý vlak, abych se taky mohl vyválet s pořádnou děvkou v hromadě koksu a tvrdit o sobě, že jsem sportovec. (21.05.2014)

O väčšine výrazov z prostredia amerického futbalu som nemala ani tucha a pri pohľade na čas 2,5 hodiny som sa zľakla, ale keďže som počula, že Any given sunday je dobrý športový film, povedala som si, že sa presvedčím na vlastné oči. Na dve etapy mi to cez víkend vyšlo. Za to, že sa scenár nevyhol klišé a že vlastne nasledoval iba dávno známe postupy tohto žánru by som dala 3*, ale objektívne musím trochu pridať. Za adrenalín, za Tonyho posledný predzápasový prejav (tiež klišé, ale efektné) aj za celkovú atraktivitu filmu, ktorý mohol byť pre neamerické publikum nezrozumiteľnou klišovitou zívačkou - a napriek všetkému sa ňou nestal - dávam 3,7* a zaokrúhľujem nahor. (24.09.2007)