Vítězové a poražení

Narozdíl odvětšiny lidí tady asi americkému fotbalu aspoň trochu rozumím, dokonce bych řekla, že mu rozumím ještě o něco víc, než jeho evropské obdobě (soccer, jak by řekli Amíci, pro nás prostě fotbal). Zpočátku mi tedy, narozdíl od ostatních, vadily rychlé záběry s kamerou bez stativu, protože jsem nemohla "sledovat hru" tak, jak ji znám z televize, no po chvíli jsem si zvykla. Myslím, že můžu bez obav tvrdit, že se jedná o ten nejlepší film z prostředí fotbalu, už jenom proto, že nic není černobílý; ani jeden z hlavních hrdinů, ať už v podání Jamieho Foxxe nebo Al Pacina rozhodně není typicky kladnou postavou. Navíc film ani nesleduje hru jako takovou, ale spíš to, co se odehrává v jejím pozadí. A od neidealistického režiséra, jakým je Stone nemůžeme čekat, že z celého týmu udělá svatoušky, právě naopak (moc se mi líbila role Jamese Woodse a to jak zamlčoval zranění hráčů). Prostě, co se mě týče, jeden z těch nejlepších sportovních filmů, ne-li úplně ten nejlepší... P.S. Quaidovi role stárnoucích sportovců neskutečně seknou ;-) Dodatek 25. března 2008 Jeden z mála filmů, které u mě v průběhu let zůstávají na špici. Když jsem ho viděla poprvé, nezajímal mě nějaký Oliver Stone, Al Pacino, Dennis Quaid nebo James Woods; dnes se všichni z výše jmenovaných řadí k mým nejoblíbenějším filmovým tvůrcům / hercům. Any Given Sunday je v každým okamžiku nabouchanej film, rozhodně žádná rozvleklá nuda pro intelektuály, a přitom (což je až neuvěřitelný) nepostrádá nějaký vnitřní smysl a inteligenci. Už jen kvůli tomu si ho kdykoliv ráda pustím znovu a už se nemůžu dočkat, až si v Anglii seženu jeho dvoudiskovou edici. (27.01.2007)

Ti, kteří jsou stejně jako já v oblasti amerického fotbalu úplnými ignoranty (ani do poslední vteřiny poslední čtvrtiny posledního zápasu mi nebylo jasné, co jsou to ty strike-downy), si můžou alespoň vychutnat výtečné obsazení. Jamie Foxx již tady v roli trochu „jednoznačného“ amerického hrdiny naplno předváděl svůj neobvyklý talent. Cameron Diaz zde pro změnu předvádí více než svůdné natřásání zadkem. A jde jí to překvapivě dobře (možná zbytečně moc emocí, ale fajn). Zato Al Pacino je spíš zklamáním. Kolikrát jsme jej v poslední době už mohli vidět v roli unaveného veterána, jenž má nejlepší dny za sebou a pouze chce důstojně zakončit svou kariéru? Tady již nemá čím překvapit. Nejedná se o převratný film, jenže ten jsem od Stonea – na rozdíl od jiných – nikdy ani neočekával, tudíž vám jej coby neamerický nefotbalista s čistým svědomím doporučuji. 80% Zajímavé komentáře: Faye, Renton, francis, Fr, TotalFilm (10.08.2005)

Nevím, o co těch 162 minut vlastně šlo, protože americký fotbal nechápu, nevím, jaká jsou pravidla a nelíbí se mi... Ale Oliver Stone dokázal vytvořit napínavý a strhující film, který, také díky skvělému Al Pacinovi (jak jinak...), šlape od první minuty až do konce jak dobře namazané švýcarské hodinky. Místy hodně brutální, občas sžíravě neuctivý vůči americké společnosti a hlavně hodně poutavý film. (01.08.2006)

Dvouapůlhodinová pořádně našlapaná exkurse do amerického fotbalu. Jakkoliv se o tento sport nezjímám, tak přiznávám, že mě to pohltilo a přes dlouhou stopáž jsem se ani chvilku nenudil. Největší zásluhu na tom má výtečná Stoneova režie. Al Pacino potvrdil svou pověst a Cameron Diaz příjemně překvapila. (08.10.2010)

Provokatér Oliver Stone tentokrát nahlíží do zákulisí amerického fotbalu (který mi nic neříká, ostatně jako většině Evropanům). Bohužel tady mu to vyšlo napůl. Film má výtečné herecké výkony (Pacino s Foxxem vedou) a skvěle nasnímanou akci z fotbalového hřiště, problém je v tom, že to ve výsledku není tak provokativní jako třeba u Takových normálních zabijáků. Nehledě na to, že stopáž je zbytečně dlouhá a Pacinových proslovů k hráčům více než je zdrávo (jinak nic proti nim). 7/10 (29.03.2010)