Vítězové a poražení

Na první pohled forma vítězí nad obsahem. Celým filmem spirálovitě prolínající hudba, která je rovnocenným protihráčem dynamicky nádherných zápasů sportu, jenž jednoznačně patří k těm nejtvrdším a svým smyslem nejzákladnějším, utvrzuje dojem životnosti, energie, pohybu a síly. Do zákulisí amerického fotbalu samozřejmě příliš nevidím, a proto nemohu říci, na kolik procent mám všemu věřit, ale stejně mně připadá, že se jedná o jeden z mála kolektivně-sportovních filmů, jenž se snaží fenomén sportu nahlížet v celé jeho komplexnosti, nejednoznačnosti a rozporuplnosti. I to závěrečné rozuzlení, ač tolik podobné všem těm dnes již zoufale okoukaným patetickým sportovním finále, v sobě nese notnou dávku ironie a sarkastického nadhledu. (15.03.2005)

Začátek připomínal diskotéku s mnoha porouchanými stroboskopy, když zběsilý střih střídal obrovské množství záběrů. Pak se Stone uklidnil, přestal si hrát na Lynche a začal myslet i na diváka. Jenže celému zbývajícímu filmu pak úvodní seznámení s postavami a jejich zasazením do děje citelně chybělo. Sonda do zákulisí profesionálního sportu bohužel nemá ani konec, protože i tam se Stone nechal unést a nejdříve na nás vychrlil několik klišé sportovních snímků a pak všemu nasadil korunu, když z vteřiny na vteřinu všichni zbilancovali svůj život, pochopili, co dělali špatně a obratem se napravili. (15.12.2018)

Asi jeden z nejlepších filmů o americkým fotbalu a taky jeden z nejlepších filmů Olivera Stonea. V jeho podání to navíc byla i docela netradiční režie a kdybych nevěděl, že to točil on, tak bych ho tam snad ani nepoznal. Celý je to našlapaný od začátku do konce, obrazově naprosto vypiplaný, scény zápasů jsou naprosto dokonalý. I přesto by to bylo ale aspoň o hvězdičku méně nebýt famózního hereckýho obsazení, protože výborně napsanej scénář je hlavně o nich. Pacino, Foxx, Quaid, Diazová, Woods, Eckhart a spousta jinejch známejch ksichtů hrajou na plnej plyn a do jejich problémů jsem se dokázal bez problémů vcítit. Prostě pomalu mistrovskej kousek, kterýmu se dá jen máloco vytknout a potvrzuje, že Oliver Stone prostě točit umí, když chce. Škoda, že od tý doby se už s ničím pořádným nevytasil. (06.06.2009)

S každým dalším viděným filmem od maestra Stona, mám toho chlapíka více a více raději. Stone dokáže uchopit každé téma tím vůbec nejúžasnějším způsobem. Necpe do svých snímků úžasné a nikým nepřekonatelné hrdiny, kteří působí minimálně jako polobohové, ale v jeho filmech se vyskytují výhradně obyčejní lidé potýkající se s obyčejnými lidskými problémy. Proto jeho filmy působí vždy úžasně realisticky a naprosto uvěřitelně. Leckdo při letmém pohledu na tento film čekal další z mnoha snímků o sportovním mužstvu, které se z naprostých sraček dostane na vrchol a v nervy drásajícím finále skolí favorita. Naštěstí se nic takového nekonalo. Stone nám představil snímek o americkém fotbalu jako takovém - o jeho krásách, ale i temných zákoutích, o tom kdo skutečně jsou lidé, kteří s ním mají co do činění, o tom jakou moc v něm představují peníze a že se kolem nich točí klasicky úplně všechno, a to včetně lidských životů. Jedinou výtku bych nasměroval ke Cameron Diaz, kterou mám velmi rád a moc hezky se mi na ni kouká. V přidělené roli majitelky týmu mi ovšem totálně nesedla. Al Pacino byl naopak naprosto božský. Opravdu vynikající film, který vám věrně a zajímavě vykreslí dějiště i zákulisí nejoblíbenějšího sportu v USA. (20.07.2018)

Wow, málokdo dokáže nacpat do jednoho filmu špičkovou sportovní show včetně skvěle sestříhaných zápasů a neméně skvělé muziky, rozjet mistrovské drama o mistrech, o těch druhých a o těch kdo stojí za nimi, a ještě nabořit obraz ikon americké sportovní veřejnosti ještě víc než to udělal Poslední Skaut (a že ten se s tím moc nemazal). Další z těch snímků, o kterých se říká, že jsou skoro tři hodiny krátké aneb Guliver Stone to opět dokázal. Ode mě 80%. (02.06.2006)