Režie:
Oliver StoneKamera:
Robert RichardsonHrají:
Val Kilmer, Meg Ryan, Kathleen Quinlan, Kyle MacLachlan, Frank Whaley, Kevin Dillon, Michael Wincott, Michael Madsen, Josh Evans, Costas Mandylor (více)Obsahy(1)
Ztvárnění osudů slavné skupiny The Doors a zejména jejího zpěváka Jima Morrisona, který žil nespoutaným životem, zemřel v pouhých sedmadvaceti letech a stal se legendou. Vynikající herecký výkon Vala Kilmera v hlavní roli je doprovázen skvělou hudbou a nechybí ani největší hity The Doors! (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Videa (2)
Recenze (573)
Strhující portrét hudební legendy a éry hippies. Stone, jako tradiční bořitel mýtů a provokatér, ukazuje Morrisona nejen jako citlivého básníka, ale i jako muže posedlého vnitřními démony se sklonem k sebedstrukci . Val Kilmer nejenom že se fantasticky zhostil role Morrisona, ale i skvěle zpívá. To, co ve filmu slyšíte, není Morrisonův hlas, ale Kilmerův, ač se to zdá skoro neuvěřitelné. ()
Jedno z nejlepších autobiografických děl, jaké bylo zfilmováno. Vynikající výkon Vala Kilmera, který roli zpěváka legendární skupiny zvádl na jedničku. Jen se trochu divím, že nebyl alespoň nominován na Cenu akademie. Oliver Stone to zvládl a vykreslil charakter hlavního hrdiny opravdu skvěle. Do toho skvělé písničky v čele s Light My Fire. Ono se to sice jmenuje Doors, ale každému je jasné, že je to hlavně o kontroverzním Jimy Morrisnovi a jeho prochlastaném a profetovaném životě, který zasvětil pasní textů, básní, písní a hlavně zpěvu. ()
Film stejně repetitivní, zdlouhavej a monotónní jak hudba Dveří; navíc marně se snažící hrát si na ultimátní portrét o sexu, drogách a rock n' rollu, a příběhově směřující odnikud nikam.... paradoxně je to ještě víc generický, přikrášlený a afektovaný jak většina současných hudebních biopiců, ačkoliv dojmem má být pravý opak. Fakt jsem se urputně snažil se na tenhle film naladit, ale skutek utek. ()
Ve své rozpolcenosti jsem velkým fanouškem tvorby The Doors, ale zároveň nesnáším prostředí, ve kterém vznikla. Osobně si totiž nemyslím, že drogová závislost je tím jediným správným krokem ke svobodě. Já zkrátka žiju pomalu a doufám, že umřu přiměřeně stár. Jim Morrison si zvolil rychlejší cestu a pan Stone se po ní vydal. Mělo to zábavné okamžiky, třeba orál od Nico nebo zapálení přítelkyně ve skříni, ale já bych ke spokojenosti potřeboval více záběrů z povedených koncertů. Ve filmu jsou však vidět jen ty nejkontroverznější kousky z Jimovy palice a to zase tak velká zábava není. Naštěstí v podstatě po celou dobu v pozadí, v popředí či odněkud jinud znějí tóny dokonalé hudby The Doors. Nepatřím však mezi nadšence z Kilmerova zpěvu a myslím si, že okradení skladeb o Jimův hlas nebylo šťastnou volbou. Přesto díky za to, že film o této legendární kapele s věčně provokujícím frontmanem spatřil světlo světa. ()
Doors docela dost můžu, ale na tomhle filmu mi vyloženě vadilo, kam Stone už nějaký čas směřuje (i když v Natural born killers se držel): k didaktičnosti a "vysvětlování". Osobně mi přijde poctivější látku předvést a nechat na divákovi, aby si ji nějak pochopil... ne mu vnutit názor. Ale s tou vysoce subjektivní polohou měl Stone vždycky spíš úspěch... ()
Galerie (66)
Zajímavosti (19)
- Jima Morrisona (Val Kilmer) chtěl ztvárnit John Travolta, který studoval každý detail Morrisonova charakteru jen proto, aby byl nakonec z projektu vynechán. (Ještěřák)
- Všechny skladby, které ve filmu uslyšíte, zpívá sám Val Kilmer (Jim Morrison); původní zůstala jen muzika na pozadí. Podle Olivera Stonea to bylo nad plán. (Ještěřák)
- Hlas Vala Kilmera (Jim Morrison) byl po čase tak autentický, že dokázal nachytat manažera skutečných The Doors: „Ptal jsem se ho, zda je tohle koncert v New Orleans, Chicagu, nebo Rochesteru. A on na to, že si nemůže vzpomenout. Přitom to vůbec nebyl Morrison, ale já.“ (Ještěřák)
Reklama