Takoví normální zabijáci

Na tento film podle Tarantinovského "story" plný absurdit, drsných Tarantinovských dialogů a typického Tarantinovského násilí musíte být zřejmě předem připraveni, jinak ho stejně jako já nejspíš nepoberete:-) Z mého pohledu šlo o trochu zbytečně krvavý a násilný film, tolik nesmyslných vražd na metr čtverečný jen tak pro pobavení obou ujetých psychoušů, sadistů a zvrhlých úchylů, jsem snad v žádném jiném filmu doposud ještě neviděl. Ve filmu bylo zabito přesně 50 lidí! Navíc s mimořádným zájem sdělovacích prostředků, který z Mickeyho a Mallory dělá populární osobnosti! Snímek natočený sice s pečlivou brilantností a formálním provedením, avšak samotný režisérův záměr natočit zřejmě jakousi parodii se bohužel nenaplnil. Film je natočený příliš chaoticky, je zde spousta flashbacků, halucinačních pasáží, prolínání obrazů a barev, rychlých střihů, rychlého střídání hned několika různých záběrů dělaly z tohoto filmu jen jeden velký miš maš, a člověk se občas velmi ztrácel a neorientoval. Neříkám však, že tento vysoce kontroverzní snímek ve své době něco neznamenal, spíše podle mě posloužil jako laciná provokace. Řezník Mickey (Woody Harrelson) se mi po tomto filmu opravdu zhnusil:-(! Pestrá směsice různých hudebních stylů ušla, těch moderních písní je tu opravdu bezpočet. Ujetý film pro ujetý lidi jako jsem já!:-) (12.01.2008)

Geniální snímek, který může natočit jen Oliver Stone. Je pravda, že je celkem těžko stravitelné krvavé maso... Bez jakýchkoliv pravidel, které běží, běží a my se na něj stále tupě díváme. Film, který nám ukazuje vztah mezi televizí a lidmi. Kdy televize je jako manipulační prostředek a lidé se na něj tupě dívají. Ukázka toho co dokáží média a o co jim jde. Vrahové, kteří mají podobné dětství. Ona zneužívána, on mlácen. Opravdu to není žádná sladká pohádka. Když se potkají zjistí, že jsou jeden pro druhého stvořeni. A začíná “love story“ s trochou mrtvol, pár vystřelenými kulkami, tancováním a i nějakým tím znásilněním. Docela krutá jízda ukazující masové vrahy, cyklisty a i jejich “pravdu“ v podobě závěrečného interview. Stoneova vize v nejlepším možném podání. Ukázky z televize běžící na okně v motelu,černobílé prostřihy, humor(hlavně vložka s dětstvím Mallory, kdy lidé tleskají naprosto každé urážce jen škoda, že Stone neukázal kousek studia a v něm svítící tabulku s nápisem :“Aplaus“ J), ukázky ankety mezi mladými a jejich naprosté unešení z dvojice masových vrahů. Interview v přímém přenosu je skvěle napsané a po pár minutách i pan redaktor lehce propadne možnosti zabíjet. Naprosto úžasně ukázaná média, vrahové, svět a poměry v něm. Lidi jsou jen tupě zírající postavy nechávající svůj pohled na pohybujících se postavičkách v malé krabičce jménem TV. A tenhle klip je zatraceně božskej. Ještě, že Bůh stvořil televizi :)) (18.06.2004)

Pre obyčajného diváka prakticky nestráviteľný experiment. Možno, že si daný námet vyžadoval zbesilejšiu formu ale to Stonea neospravedlňuje, pretože výsledok je mimoriadne chaotický a skôr ako proklamovanú satiru na násilie pripomína formálne dokonalý no prázdny klip. Ale ani tá forma ma až tak nepresvedčila, jedinou výnimkou bol pokus o sitcom a vzbura v priamom prenose, zvyšok je nepresvedčivý. Palec dole. (15.08.2007)

TV/// Obsazení 4/10 Děj 2/10 Hudba 3/10 Prostředí 3/10/// +Woody Harrelson, občas mě některé scény zaujali -hrozná kamera, střih, hudba mi nesedla/// Tady někdo při natáčení nebyl při smyslech a nebo totálně přišel o rozum. Onoho tvůrce neomlouvá ani to že se jmenuje Oliver Stone a ani tvrzení že film snese všechno. A i kdyby to byla pravda, tak divák rozhodně všechno nesnese. Je to divné, zhulené, nesourodé, hodně zmatečné a taky pořádně ujeté a krvavé. Navíc zbytečně dlouhé./// Celkem 27%/// (28.01.2011)

Roztržité, zmatené, zběsilé a roztodivné. Totální chaos ve všem. Především první polovinu. Na tento styl zpracování jsem si po celý film nemohla přivyknout, a když už se tak začalo dít, film se přehoupl do druhé, lehce ustálenější, přesto však zcela pořád šílené části. Celý snímek, zvláště, již výše zmiňovaná, jeho první polovina, je prokládán bizarními a potrhlými výjevy, které v podstatě úspěšně zastiňují nijak zvláště originální obsahovou stránku. Ve spojení s tradičně osobitou a originální kamerou Roberta Richardsona vytvářejí ze zdánlivě obyčejného příběhu vskutku působivou a bláznivou jízdu. Dva hlavní maniaky skvěle ztvárnili Woody Harrelson a sympatická kočanda Juliette Lewis. Napadlo mne, jak by film vyzněl, pokud by zůstala zachována hlavní dějová linie, ale byl by zpracován poněkud klidněji a rozvážněji. Nejspíš není příliš na místě klást si tuto otázku k filmu, k němuž stvořil scénář šílenec Tarantino a mluvit přitom o klidu:) Můj zájem však vzbudila informace v zajímavostech, kde se uvádí, že scénář byl přepsán na základě rozhodnutí produkce. Jaký by byl výsledek, pokud by se režijních otěží chopil sám Quentin? A jaký by byl v případě, kdyby se jich chopil Quentin se svým nezměněným scénářem v ruce? Líbilo se mi to. A docela dost. Ale... (15.08.2010)