Takoví normální zabijáci

Na tenhle film jsem se strasne moc tesil, ale bal jsem se, abych nebyl zklamanej, coz se nastesti nestalo. Je videt, ze scenar psal Quentin Tarantino. V podstate od prvni minuty se strhne neskutecnej masakr, kterej polevi jen na dvou mistech. Je to scena s Indianem (mozna krapet zbytecna) a pak pauza od zacatku pobytu ve vezeni, po Mickeyho vtipek, ale tahle pauza neni narozdil od Indiana otravna, protoze Tommy Lee Jones ma slusny kecy, spolu se slusnym Tomem Sizemorem. Mimochodem Mickeyho vtipek je naprosto dokonalej. Tenhle film je naprosto neskutecnej masakr, Mickey s Mallory za tu chvily, co jsou spolu, zmasakrujou neskutecny mnozstvi postav, do toho hraje naprosto uchvatna hudba a kamera, to je proste tezky psycho, to sem jeste nevidel nic podobnyho. Herci jsou vynikajici, Woody Harrelson (Podle me by byl Woody skvelej Hitman.) a Juliette Lewis hrajou naprosto dokonale a kdyz se do toho prida psychopatickej Tommy Lee Jones a do toho jeste chytne Robert Downey Jr. rapl, tak to proste nema chybu, neco takovyho jsem snad jeste nevidel. Oliver Stone se vykaslal na veskery pravidla a natocil fenomenalni krvavou jizdu se skvelym zaverem a nezapomnel dat do filmu neco cernyho humoru, ktera by, diky otevrenymu konci, mohla mit klidne pokracovani. "Oni nejsou silenci, znaji rozdil mezi dobrem a zlem, ale je jim to fuk." (30.06.2006)

Je to prostě satira, krutá a brutální, znepokojující a pobuřující, exituje, je. Také chápu, že někteří méně chápaví jedinci se budou vyžívat jen v násilí, kterým film hýří stejně jako barevnými přechody a střihy. Stone vzal psychedelično z opusu Doors (taky jeden fetiš ve formě indiána), smíchal to s akcí z Čety, s fragmenty námětu Quentina Tarrantina (také zcela chápu, proč právě on prohlásil, že Stone mu to pěkně pohnojil), zamíchal do toho manipulativnost médií, zvrhlou konzumní kulturu, přisypal pseudodokument, sitcom a reality show (v té době u nás téměř neznámý element). Vzniklo z toho ojedinělé postmoderní dílo. Vemte si třeba Pulp Fiction, co má sdělovat? Přiznejte si, že se bavíte a příliš nepřemýšlíte nad sdělením či poselstvím. U TNZ je tomu jinak, usměv totiž mrzne na tváři a vy přemýšlíte proč ... jaký je smysl toho všeho řádění? Možná vám dojde, co tím chtěl tvůrce říct, možná také ne. Možná jen vidíte násilí a brutalitu, která natolik šokuje nebo přitahuje (to je zcela individuální). Ale potom by byla docela nutná diskuze o to, co víc škodí. Zda odlehčený násilný apolitický bijásek Pulp Fiction nebo politicky-satirický Stone! TOO MUCH TV! (04.03.2005)

Není se co divit, že film vzbudil silné kontroverze. Oliver Stone si zde s určitou nadsázkou libuje v bezduchém zabíjení a doslova se vyžívá v krvi. Tím trochu fušuje do řemesla Tarantinovi (Otázka jak moc zase on ovlivnil scénář). Jak by řekla Honey Bunny „Vystřílet všechny až do posledního kreténa!!!“ Stone se to snaží udělat podobně, ale nemá to ten drive, co Tarantinovy filmy. Akční sekvence jsou spíš nudné a stylové dialogy chybí. Stone se snaží sílu dialogů nahradit řečí barev a světla. Jde ale spíš o chvilkové záchvěvy originality na pozadí chladně odměřeného příběhu, který je společenskou satirou na téma sériových vrahů a vlivu sdělovacích prostředků na veřejnost. Na tu část veřejnosti, pro kterou je Manson a jiní miláčkem a uznávanou celebritou. A jak to bývá u správné satiry, forma vítězí nad obsahem. Komu se zdejší forma líbila, viděl skvělý a výjimečný film. Bohužel nepatřím do této kategorie. Jen ten Tommy Lee mě bavil. Na tyhle psychouše měl vždycky talent. 55%. (02.10.2016)

Hodně hustá záležitost, která rozhodně zaujme tématy a zdánlivě nekontrolovanou formální přeplácaností. Jde především o (zatraceně divokou) satirickou reflexi naší doby, utvářené z velké části médii, které se honí za senzacemi všeho druhu a jejichž (ne)morální vliv na společnost je v podstatě neomezený. Ze začátku jsem jen nevěřícně kroutil hlavou (dokonce jsem chvíli uvažoval i o odpadu!), postupem času jsem si ale na ten neuvěřitelný gejzír ujetostí a násilí celkem zvykl a poslední - totálně nářezovou - půlhodinu už jsem si vyloženě vychutnával. Kdyby se Stone dokázal aspoň trochu krotit, mohlo být mé hodnocení možná ještě vyšší. Epileptický střih, anti-statická kamera, střídání barevných a černobílých kamerových filtrů, animace a další audiovizuální šílenosti jsou sice fajn, ale když jste jimi krmeni od začátku do konce, může se stát, že vás to časem trochu omrzí... 80 % (18.05.2006)

Geniální snímek, který může natočit jen Oliver Stone. Je pravda, že je celkem těžko stravitelné krvavé maso... Bez jakýchkoliv pravidel, které běží, běží a my se na něj stále tupě díváme. Film, který nám ukazuje vztah mezi televizí a lidmi. Kdy televize je jako manipulační prostředek a lidé se na něj tupě dívají. Ukázka toho co dokáží média a o co jim jde. Vrahové, kteří mají podobné dětství. Ona zneužívána, on mlácen. Opravdu to není žádná sladká pohádka. Když se potkají zjistí, že jsou jeden pro druhého stvořeni. A začíná “love story“ s trochou mrtvol, pár vystřelenými kulkami, tancováním a i nějakým tím znásilněním. Docela krutá jízda ukazující masové vrahy, cyklisty a i jejich “pravdu“ v podobě závěrečného interview. Stoneova vize v nejlepším možném podání. Ukázky z televize běžící na okně v motelu,černobílé prostřihy, humor(hlavně vložka s dětstvím Mallory, kdy lidé tleskají naprosto každé urážce jen škoda, že Stone neukázal kousek studia a v něm svítící tabulku s nápisem :“Aplaus“ J), ukázky ankety mezi mladými a jejich naprosté unešení z dvojice masových vrahů. Interview v přímém přenosu je skvěle napsané a po pár minutách i pan redaktor lehce propadne možnosti zabíjet. Naprosto úžasně ukázaná média, vrahové, svět a poměry v něm. Lidi jsou jen tupě zírající postavy nechávající svůj pohled na pohybujících se postavičkách v malé krabičce jménem TV. A tenhle klip je zatraceně božskej. Ještě, že Bůh stvořil televizi :)) (18.06.2004)