Režie:
Ruben ÖstlundScénář:
Ruben ÖstlundKamera:
Fredrik WenzelHrají:
Harris Dickinson, Charlbi Dean, Zlatko Burić, Woody Harrelson, Dolly De Leon, Vicki Berlin, Henrik Dorsin, Iris Berben, Jean-Christophe Folly (více)Obsahy(1)
Model Carl a jeho partnerka influencerka Yaya jsou pozváni na luxusní výletní plavbu. Společnost jim zde dělá opravdu vybraná smetánka. Je tu starý mládenec hledající životní lásku, výstřední ruský obchodník (Zlatko Buric) a celému mumraji vládne kapitán (Woody Harrelson), který je věčně pod parou. Když nečekaná událost zamíchá kartami, charaktery cestujících se ukáží v pravém světle. Dvojnásobný vítěz Zlaté palmy z festivalu v Cannes Ruben Östlund natočil břitce satirickou komedii o společenských rolích a opojné síle moci, která nenechá na žádném z pasažérů nit suchou. (Aerofilms)
(více)Videa (8)
Recenze (607)
Rozmýšlel jsem jestli si dát potřetí Avatar a nebo intelektuální artovku, nakonec vyhrálo koupání v hovnech, takže to druhé, a nelitují ani trochu Štve mě že z jen lehce nadprůměrného Parazita se všichni mohli podělat, zatímco tahle nádherná satirická absurdita u mas a tipuji i u Akademie těžce zapadne. Dokonale vtipné a bezskrupulózní rozebrání hnoje společenských rolí a socioekonomických ideologií, to nejhorší z vlády proletariátu i kapitalistického rat race tu dostává krásnou nakládačku a já se u toho nemálo bavil. Ani ta nezkrocená délka nebyla velký problém - krátit by se dalo leda v posledním aktu, který by na své dotažení a vypointování myšlenek nadhozených v předchozích částech nepotřeboval zas tak moc prostoru - ale tam už mě všechny zbylé postavy natolik bavily, že mě to neštvalo, užíval jsem si s nimi každou scénku/skeč. I když každá z nich je v podstatě schematická karikatura. 8/10 ()
"I sell shit." Trojúhelník smutku sebejistě vstupuje do triumvirátu k Parazitovi a White Lotus. Je to taková hořká pohádka: jde o příjemně zjednodušenou, ale ne banální, šikanu povrchního světa nalakovaného marketingem, kde rovnost je prázdný trademark, a kde vysoké postavení ve společnosti nezaručuje potřebnost vaše nebo vaší profese pro přežití a rozkvět lidstva nebo vlastně čehokoliv. ___ Jde o pomíjivou návštěvu takové té terapeutické místnůstky, kde rozbíjíte vázy a talíře a křičíte a tak. Človeka to asi uvolní, je mu na chvíli hezky, ale pak se zase vrátí do stejného světa, který tu vybitou frustraci způsobil. __ Nebo jinak: jsou to dvě hodinky slastně cynického a požitkářského mučeníčka lidí, kteří těží ze současného nastavení tržního prostředí. Jsou karikováni, ano, ale ne démonizováni. Moc ve snímku korumpuje i ty, ke kterým bychom měli tendenci cítit sympatie. Buď korumpuje a nebo zkrátka rozesere. Reprodukuje bullshit svět, kde jsme trapný a absurdní a zbytečný a fajn a nic moc nemá smysl. Jděte na to, ať se politický profilujete jakkoliv, myslím, že vás to neurazí. Já se smál furt. A stejně nás to všechny spojí ve scénách se zvracením. EDIT1 (spoilery): po ztroskotání mi chybělo fyzické násilí jakožto nástroj k udržení původních mocenských pozic. EDIT2: ... a jakej to byl pro vás pocit, když moře vyplavilo tělo zesnulé manželky obchodníka s hnojivy, které jste se před půl hodinou s pocitem zadostiučinění smáli, jak se válí ve vlastních tělesných tekutinách? Od Östlunda to byl myslím super dloubanec směrem k divákům. ()
Jednoznačný filmový hype roku. Blinkací scény mají sice až montypythonovský rozměr a Östlund asi také hledal Meaning of Life západní společnosti, nebo její elity, jak už jsem ale psal v komentáři Östlundova předchozího snímku Čtverec - Nejsem si jist, jestli Zlatá palma z Cannes (potažmo evropské filmové ceny) není výrazem totožného pokrytectví, na které poukazují tvůrci ve filmu, namísto charitativního večírku udělíme cenu filmu, který našemu světu nastavuje nelichotivé zrcadlo, a pak nasedneme do svých Tesel, soukromých tryskáčů i jachet a jede se nerušeně dál... PS: Film s rozpočtem 15 milionů dolarů, tedy cca 345 milionů korun, si utahuje z rozmařilého způsobu života horních deseti tisíc. Tak doufám, že Woody Harrelson létal z Ameriky na natáčení soukromým tryskáčem... :-) ()
Geniálny nápad a špičkový záver filmu, ktorý navyše s tým namakaným sprievodným beatom , ktorý som si nechal pustený ať do samotného konca, bohužial nestačia do plného počtu u mňa. Občas som sa nudil. Boli tam hluché miesta. Ale Woody Harrelson a scénka so špinavými plachtami je zrejme asi najväčším highlightom filmu. To ma skoro jeblo! :-DDD ()
Studie vlivu přírodních zákonů a mimořádných událostí na třídní boj a behaviorální vzorce. Klasik by řekl, že silnější pes mrdá.. Östlund zavírá do dalšího geometrického útvaru symptomy nemoci lidské společnosti a vrchol si nachystá už při odkrývání smyslu života na „poslední kapitánově večeři“. Následující Pán much pak už jen dlouze chodí kolem bludného balvanu, kterým můžete oddálit ztrátu svého postavení.. Woody Harrelson se sice moc nezdrží, ale jako „americký komunista“, co ví, že nakloněná paluba se nejlépe srovná nějakou hladinkou v krvi, je naprosté sluníčko.. „The last capitalist we hang will be the one who sold us the rope..“ ()
Galerie (24)
Zajímavosti (11)
- Na konci filmu zazní píseň „Marea (We've Lost Dancing)“ od britského hudebního producenta Freda Againa. (koko94)
- V úvodní scéně, kde Carl (Harris Dickinson) a Yaya (Charlbi Dean) večeří v restauraci, začne hádka ohledně placení účtu. S touto situací se potýkal i režisér Ruben Östlund se svojí ženou – díky tomu scénu do filmu natočil. (orionn12)
- Kapitán (Woody Harrelson) obrací karty a Dimitry (Zlatko Burić) hádá barvu. Pokud uhodne špatně, musí se napít. Poslední karta, kterou kapitán otočí, je červené eso. Dimitrij uhodne červenou a kapitán mu řekne, že se musí napít, přestože kartu uhodl. (Claw)
Reklama