Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Dvaačtyřicetiletý novinář Richard Boyle informuje v roce 1980 o občanské válce v malé středoamerické zemi El Salvador. Vláda prezidenta Duarta bojuje za podpory USA proti levicové revoluční Frontě národního osvobození Farabunda Martího. Její stoupenci jsou likvidováni eskadrami smrti, řízenými armádou. Richard Boyle prožívá boje z bezprostřední blízkosti a stává se dokonce svědkem zavraždění arcibiskupa Romera. Po těchto zkušenostech se rozhodne uprchnout se svou přítelkyní Marií do Kalifornie. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (180)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

S odstupem času to vypadá, že vrchol filmové tvorby Olivera Stonea, měřeno kvalitou, spadá do 80. let, kdy přišel se dvěma špičkovými reflexemi ničivých válečných konfliktů. Četa je známější a vyvolala všeobecně větší ohlas, přece jen ji natočil jako přímý účastník s hlubokou znalostí věci. Bráno z jakéhokoliv pohledu, představovala vietnamská válka významnější událost a vztah k ní si v americké i světové veřejnosti utvářel kdekdo. Válka v Salvadoru zůstala ve stínu nejen té vietnamské, ale i souběžně probíhající irácko-íránské války, kde šlo o krvavý boj o ropná pole. Občanská válka probíhala v době, kdy se míjela se zájmem americké společnosti. Byla to éra ekonomického vzestupu, nového sebevědomí a yuppies. Salvador byla nemocná země, kde převážnou většinu majetku a veškerou politickou moc vlastnilo 27 rodin, které nechtěly připustit jakékoli reformy a ve spolupráci s armádními špičkami likvidovaly opozici nebo ji zaháněly do ilegality. Americké tajné služby se obávaly nové blamáže a la Kuba a rozhodly se zabránit pádu režimu za každou cenu. V zemi se vzedmula vlna brutálního násilí. Stone jako protiválečný aktivista, jehož politický profil formovala protestní 70. léta, sledoval vývoj se znepokojením a chtěl natočit angažovaný film z první ruky. Nenašel ale producenty, a tak film vznikal z nadšení a obětí celého filmového štábu. I přes řadu kompromisů daných omezeným rozpočtem, točilo se obvykle na první dobrý pokus, z toho snímku čiší neuvěřitelný zápal. Salvador není laciná agitka a jeho hrdina není sympaťák, ale složitá postava. Nespolehlivý nestálý dobrodruh se sklonem k alkoholismu, levičák srdcem, ne ideály, a spíš intuitivně se stavící na stranu těch slabších v konfliktu. Stone zároveň vzdává hold novinářské profesi v době, kdy novináři byli za pravdu ochotni riskovat život a jít proti proudu a očekávání veřejnosti i zaměstnavatele. Boylův kolega umírá při pokusu zachytit realitu pouliční bitvy z bezprostřední blízkosti. O pár let později se jeho kolegové ve válce v Iráku v pohodlí luxusního hotelu spokojili s oficiálním komuniké americké armády, efektními záběry pořízenými armádními kameramany a počítačovou simulací. Celkový dojem: 95 %. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

První půlka filmu by si zasloužila tak 2*, protože až na pár dobrých záběrů nenabízí nic, co by stálo za řeč. Druhá půlka by však mohla mít 4-5* díky svému napětí, skvělým válečným záběrům, syrovosti a zvratům v ději. S celkovým hodnocením tedy zůstanu uprostřed a dám 3*, lepší 3*, neboť díky závěru snímku mám dojmy spíše kladné. Z oné lepší půlky filmu bych ještě pochválil hudbu a samozřejmě herecké výkony (ty jsou dobré sice od začátku, ale teprve zde jsem si na ně navykl a postavy pomalu získaly mé sympatie). ()

Reklama

kinej 

všechny recenze uživatele

Úchvatný film o reportážních fotografech z doby, kdy ještě Oliver Stone neztratil soudnost. Stone zde kope na všechny stran, kritikou nešetří na americký režim ani komoušské revolucionáře. A hlavně film je názornou ukázkou toho, že Stone má své řemeslo v malíčku. Rozpočtové omezení na filmu nijak neuvidíte, naopak Salvador působí téměř reportážně a autenticky, se spoustou teoreticky nadbytečných propracovaných záběrů, které nemají žádný dějový význam, ale prohlubují realistické vykreslení světa revoluce v jihoamerické podání. ()

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejnedocenějších filmů slavného režiséra, přesto nadčasovější než takové Wall Street nebo Alexander Veliký. Jsou v tom cítit neskutečné emoce a docela se divím, že podobně skvěle zvládnutá role nenastartovala Woodsovu hvězdnou kariéru. Ne, Salvador není politicky korektní, skutečné oběti této války vám namítnou, že existuje řada dalších úhlů pohledu a nic není tak jednoduché. Ale není přesně tato kontrovezní myšlenka důvod, proč Stoneovy filmy vyhledáváme? ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Uchopit pořádně osobnost a s tím i tvorbu Olivera Stonea je velmi obtížné. Autor scénářů k Barbaru Conanovi, Půlnočnímu expresu či Zjizvené tváří s Al Pacinem a režisér filmů Četa, Narozen 4. července či JFK se většinou ve filmech zabýval kontroverzními americkými politickými tématy, kdy například celý JFK je v podstatě odvyprávěn skrze konspirační teorii o pravém pozadí vraždy Johna F. Kennedyho a časem se definitivně ukázalo, že je Stone levičákem, který se i do svých filmů nebál zapojit své v Americe nepopulární politické názory. Na jednu stranu tak můžou Stoneovy filmy velmi snadno člověka přivézt k pohoršení, na druhou stranu se ovšem přeci jen musí ocenit Stoneova odvaha a především výraznost, která z něj udělala dnes vyloženě kontroverzní figuru amerického filmu.   Prvního Oscara za režii Stoneovi přinesl film Četa, v roce 1986 se ovšem dočkal premiéry též jiný Stoneův film, který byl zastíněn právě úspěchem Čety, která se dočkala i Oscara za nejlepší film roku. Pro Stonea byl Salvador první z pozdějších dohromady jedenácti spolupracích s kameramanem Robertem Richardsonem. Scénář poté Stone sepsal se skutečným Richardem Boylem, který je hlavním protagonistou Stoneova třetího celovečernímu filmu. Stoneův výběr vážných témat zde začal získávat obrysy, stejně tak jasný vztyčený prostředníček USA, který byl později cítit i právě Četě, JFK či Takových normálních zabijácích.   Silné válečné drama, které má očividný provokativní přesah a dokáže vzbudit emoce. Sympatizuje s levicovými revolucionáři, plive na armádu USA a prodává silný příběh nejspíš silného člověka Richarda Boylea. Salvador funguje i díky skvělému výkonu Jamese Woodse, který dokáže v této roli prodat vývoj postavy od příchodu do El Salvadoru až po zaznamenání oněch tragických událostí.   Boyle přichází do El Salvadora na dně. Jeho arogance a závislost na alkoholu a drogách mu v podstatě zničila kariéru, odchod rodiny je poté brutální tečkou. Pravé peklo ovšem Boyle spatří právě až v El Salvadoru, které se na něm podepíše. Salvador je v rovině Boyleova příběhu fungující charakterní studií, která funguje právě i díky fenomenálnímu výkonu Woodse, který nominaci za svůj výkon dostal naprosto oprávněně.   Na celou tehdejší situaci v El Salvadoru se pochopitelně dá dívat různými způsoby, Stone ovšem klasicky vypráví osobitě s vlastním pohledem na věc. Díky Boyleově spolupráci se scénářem se navíc dá celé autenticitě snadno uvěřit, i kdyby si Boyle jisté momenty z procházky peklem přikrášlil. Stone dokáže za kamerou ty momenty válečného pekla bravurně prodat, Richardsonova práce s kamerou už tehdy byla boží, výprava je fenomenální a už tehdy bylo jasné, že Stoneovy kvality musí divák ocenit i přes fakt, že ho jeho politické ideály pochopitelně automaticky lákají pryč.   Ze Salvadoru je cítit Stoneova tvůrčí sebejistota, jen je tam ve finále možná až dost humoru, jehož zdrojem je především postava v podání Jima Belushiho. Salvador nejlépe funguje ve vážné formě, kdy se to celé nebojí přijít s dějovými kotrmelci a člověk by jen vlastně těžko uhodl, že to celé tehdy stálo pouze 5 milionů dolarů. Celé to totiž působí velkolepěji a ukázalo se, že produkční limity nebyli pro Stonea problém. Právě Stone již u Salvadoru vrhá svůj pohled na věci, snaží se tak trochu diváka dostat na svou stranu a již tehdy bylo jasné, že tohle je americký tvůrce, který za Ameriku vyloženě kopat nebude. Stone samotný poznamenaný Válkou ve Vietnamu již zde nastavil směr své tvorby (který jde ovšem tak trochu dohledat i právě v Půlnočním expresu či Zjizvené tváři), který ho následně většinu jeho kariéry neopustil až do Snowdena. A pak už jen záleží, jak moc diváka ovlivní fakt, že se na Salvador dá vlastně dívat jako na komunistický film komunistického režiséra.   Ani tenhle pohled ovšem není jednoduchý. Levičák se automaticky nerovná komunistovi, i když většina dnes v podstatě tyto dvě slova vnímá jako synonymum. Motivy, které Salvador obsahuje se dají snadno aplikovat i na dnešní dobu, především o vedení politického systému. Stone do filmu vkládá svůj pohled, který sice není pro každého, přesto je ovšem pořád něčím objevný.   Jde o film, který by šel rozebírat do hodně pestrých detailů a dost možná by přitom šlo i definitivně rozlousknout osobnost Olivera Stonea. Ten se svého statusu kontroverzní figurky americké filmové tvorby už jen tak nezbaví, spousta lidí poté bude mít nadále problém k jeho filmům vyloženě přičichnout. Osobitost jeho filmů a chopování se vážných témat je ovšem rozhodně obdivuhodné a zamrzí ve finále snad jen to, že právě Salvador, jeden z jeho nejlepších filmů tak trochu zapadl ve stínu Čety či U-Turnu. Přitom se směle muže zařadit po bok Narozen 4. července, JFK či Doors a v součtu patřit mezi to nejlepší, co Stone filmovému světu dal..... () (méně) (více)

Galerie (44)

Zajímavosti (13)

  • John Savage hraje fiktivní postavu založenou na skutečném fotografovi, buď Johnu Hoglundovi, nebo Olivieru Rebbotovi. (StarsFan)
  • Podle Jamese Belushiho, představitele doktora Rocka, na místě natáčení nebyly zabezpečeny žádné produkční karavany ani líčení pro herce. Belushi přiznal, že v některých scénách filmu dokonce měl na sobě i vlastní oblečení. (Aelita)
  • O stejných událostech a konfliktu v Salvadoru píše také válečný fotograf Patrick Chauvel ve své nejnovější knize "Boty Ricarda Jesuse". (.se)

Reklama

Reklama