Salvador
Salvador
Salvador
Režie:
Oliver StoneKamera:
Robert RichardsonHudba:
Georges DelerueHrají:
James Woods, Jim Belushi, Michael Murphy, John Savage, Elpidia Carrillo, Tony Plana, Cynthia Gibb, Will MacMillan, Jorge Luke, Juan Fernández, Ramón Menéndez (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dvaačtyřicetiletý novinář Richard Boyle informuje v roce 1980 o občanské válce v malé středoamerické zemi El Salvador. Vláda prezidenta Duarta bojuje za podpory USA proti levicové revoluční Frontě národního osvobození Farabunda Martího. Její stoupenci jsou likvidováni eskadrami smrti, řízenými armádou. Richard Boyle prožívá boje z bezprostřední blízkosti a stává se dokonce svědkem zavraždění arcibiskupa Romera. Po těchto zkušenostech se rozhodne uprchnout se svou přítelkyní Marií do Kalifornie. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (180)
Přesně tenhle typ filmů mám ráda - reálné situace, zajímavé prostředí - proto jsem se na Salvador hodně těšila. Byl pro mě trochu zklamáním. Působil na mě dost neosobně, spíš než stovky mrtvol a záběry ohořelých dětí mě dostaly až poslední minuty a epilog, kde se neděje nic drastického, ale tíživá atmosféra by se dala krájet. Dialogy zněly strojeně, i když je to možná českým dabingem, původní znění jsem zatím neměla tu čest posoudit. Podrobnější info k událostem v Salvádoru zde v sekci filmy. ()
Tento film je pre mňa znak toho, že Stone stojí na strane ľudských práv a spravodlivosti a keď ide do tuhého, tak sa nebojí skritizovať všetky bojujúce strany a poukázať na to, čo svojím zlom spôsobujú a pritom zostáva sám. Kto ho obviňuje z ľavicových postojov, tak nevidel tento film alebo Stonea nikdy nepochopil. Nádherný rozhovor sa vedie pri myslím, že to je hotel v tomto filme, kde postava fotografa jasne hovorí, keď ju nálepkujú ako ľavičáka, že možno ním je, komunistom však nie je a spomína prečo treba stáť na strane spravodlivosti aj proti vlastným. Pašovanie dievčaťa s dieťaťom je znak toho, že hranice preňho neexistujú, zabitie kresťanského kňaza, ktorý brojil proti útlaku je jasným znakom toho, že cirkev nie je žiadna pravicová inštitúcia a mala by sa postaviť tak proti diktatúre z jednej, či druhej strany a nepaktovať s nimi, lebo Božie zákony sú viac než akékoľvek iné pozemské. Film končí smutne, Stone tak ide proti zabehnutým postupom opäť. Aj keď tento film je inšpirovaný skutočnými udalosťami, Stone si vybral práve tieto a tým jeho kresťanským pohľadom, o ktorý zrejme neusiloval, ale to tak cítil, u mňa vyhral. Herecky presvedčivé, dejovo to nie je žiaden veľký vojnový film, aj keď bojové scény má riadne. Ja to považujem za veľmi objektívny film a o tom svedčia slová hlavnej postavy, ktorá kritizuje ľudové gardy pri tom, ako popravujú zajatých vojakov, že sú takýmto správaním rovnakí ako oni, s čím súhlasím a to je znak toho, že Stone sa tu nepostavil na stranu jednania, akým operovali komunisti, či Che Guevarra. To, že v súčasnosti na nich ukazuje s väčšou úctou asi možno pripísať faktu, že už je otrávený z toho, čo robia USA a že nemajú protivníka, ktorý by im zatrhol ich vykorisťovacie plány. USA vtedy pustošili svet svojimi nastrčenými diktátormi, robia to vlastne aj teraz. Každý kto nie je naivný vie, že ide iba o moc a peniaze a Božie zákony sú pošliapavané a zosmiešňované a tu treba povedať, že aj stranou ľavice, ktorá volá po slobode, no často siahne po rovnakých metódach ako tá pravicová. Toto je podľa mňa silné a nedocenené dielo, lebo nestojí ani na pravicovej, či ľavicovej strane a tak sa v ňom mnohí dnešní ohlúpnutí, či zmanipulovaní ľudia nevedia nájsť. Trocha viac konverzačné dielo, s tými nadávkami, ktoré nemám rád a určitými nedobrými postojmi a jednaním, no napriek chybičkám krásy pre mňa veľkolepé dielo. ()
Uchopit pořádně osobnost a s tím i tvorbu Olivera Stonea je velmi obtížné. Autor scénářů k Barbaru Conanovi, Půlnočnímu expresu či Zjizvené tváří s Al Pacinem a režisér filmů Četa, Narozen 4. července či JFK se většinou ve filmech zabýval kontroverzními americkými politickými tématy, kdy například celý JFK je v podstatě odvyprávěn skrze konspirační teorii o pravém pozadí vraždy Johna F. Kennedyho a časem se definitivně ukázalo, že je Stone levičákem, který se i do svých filmů nebál zapojit své v Americe nepopulární politické názory. Na jednu stranu tak můžou Stoneovy filmy velmi snadno člověka přivézt k pohoršení, na druhou stranu se ovšem přeci jen musí ocenit Stoneova odvaha a především výraznost, která z něj udělala dnes vyloženě kontroverzní figuru amerického filmu. Prvního Oscara za režii Stoneovi přinesl film Četa, v roce 1986 se ovšem dočkal premiéry též jiný Stoneův film, který byl zastíněn právě úspěchem Čety, která se dočkala i Oscara za nejlepší film roku. Pro Stonea byl Salvador první z pozdějších dohromady jedenácti spolupracích s kameramanem Robertem Richardsonem. Scénář poté Stone sepsal se skutečným Richardem Boylem, který je hlavním protagonistou Stoneova třetího celovečernímu filmu. Stoneův výběr vážných témat zde začal získávat obrysy, stejně tak jasný vztyčený prostředníček USA, který byl později cítit i právě Četě, JFK či Takových normálních zabijácích. Silné válečné drama, které má očividný provokativní přesah a dokáže vzbudit emoce. Sympatizuje s levicovými revolucionáři, plive na armádu USA a prodává silný příběh nejspíš silného člověka Richarda Boylea. Salvador funguje i díky skvělému výkonu Jamese Woodse, který dokáže v této roli prodat vývoj postavy od příchodu do El Salvadoru až po zaznamenání oněch tragických událostí. Boyle přichází do El Salvadora na dně. Jeho arogance a závislost na alkoholu a drogách mu v podstatě zničila kariéru, odchod rodiny je poté brutální tečkou. Pravé peklo ovšem Boyle spatří právě až v El Salvadoru, které se na něm podepíše. Salvador je v rovině Boyleova příběhu fungující charakterní studií, která funguje právě i díky fenomenálnímu výkonu Woodse, který nominaci za svůj výkon dostal naprosto oprávněně. Na celou tehdejší situaci v El Salvadoru se pochopitelně dá dívat různými způsoby, Stone ovšem klasicky vypráví osobitě s vlastním pohledem na věc. Díky Boyleově spolupráci se scénářem se navíc dá celé autenticitě snadno uvěřit, i kdyby si Boyle jisté momenty z procházky peklem přikrášlil. Stone dokáže za kamerou ty momenty válečného pekla bravurně prodat, Richardsonova práce s kamerou už tehdy byla boží, výprava je fenomenální a už tehdy bylo jasné, že Stoneovy kvality musí divák ocenit i přes fakt, že ho jeho politické ideály pochopitelně automaticky lákají pryč. Ze Salvadoru je cítit Stoneova tvůrčí sebejistota, jen je tam ve finále možná až dost humoru, jehož zdrojem je především postava v podání Jima Belushiho. Salvador nejlépe funguje ve vážné formě, kdy se to celé nebojí přijít s dějovými kotrmelci a člověk by jen vlastně těžko uhodl, že to celé tehdy stálo pouze 5 milionů dolarů. Celé to totiž působí velkolepěji a ukázalo se, že produkční limity nebyli pro Stonea problém. Právě Stone již u Salvadoru vrhá svůj pohled na věci, snaží se tak trochu diváka dostat na svou stranu a již tehdy bylo jasné, že tohle je americký tvůrce, který za Ameriku vyloženě kopat nebude. Stone samotný poznamenaný Válkou ve Vietnamu již zde nastavil směr své tvorby (který jde ovšem tak trochu dohledat i právě v Půlnočním expresu či Zjizvené tváři), který ho následně většinu jeho kariéry neopustil až do Snowdena. A pak už jen záleží, jak moc diváka ovlivní fakt, že se na Salvador dá vlastně dívat jako na komunistický film komunistického režiséra. Ani tenhle pohled ovšem není jednoduchý. Levičák se automaticky nerovná komunistovi, i když většina dnes v podstatě tyto dvě slova vnímá jako synonymum. Motivy, které Salvador obsahuje se dají snadno aplikovat i na dnešní dobu, především o vedení politického systému. Stone do filmu vkládá svůj pohled, který sice není pro každého, přesto je ovšem pořád něčím objevný. Jde o film, který by šel rozebírat do hodně pestrých detailů a dost možná by přitom šlo i definitivně rozlousknout osobnost Olivera Stonea. Ten se svého statusu kontroverzní figurky americké filmové tvorby už jen tak nezbaví, spousta lidí poté bude mít nadále problém k jeho filmům vyloženě přičichnout. Osobitost jeho filmů a chopování se vážných témat je ovšem rozhodně obdivuhodné a zamrzí ve finále snad jen to, že právě Salvador, jeden z jeho nejlepších filmů tak trochu zapadl ve stínu Čety či U-Turnu. Přitom se směle muže zařadit po bok Narozen 4. července, JFK či Doors a v součtu patřit mezi to nejlepší, co Stone filmovému světu dal..... () (méně) (více)
Pokud se filmů s podobnou tématikou válečných zločinů a občanských válek ujme dobrý režisér, tak je skoro vždycky jisté, že takové filmy budou fungovat. Stejně jako třeba když se díváte na Hotel Rwanda, i v Salvadoru nejprve nevěříte vlastním očím, postupně jim věřit začnete a potom jim věřit nechcete. 8/10 ()
Teprve druhý (a první významnější) film Olivera Stonea udivuje nejenom jistou režií a výkonem Jamese Woodse, ale také jasným formulováním nepopulárních politických postojů. Stoneovu odvahu bych chtěl mít. Není z režisérů, kteří by se báli přiklonit k jedné či druhé straně. Naopak, vědom si moci médií, považuje za svou povinnost přinášet kromě zábavy i vyhraněný názor. Salvador si po celé dvě hodiny drží slušné tempo vyprávění a ačkoliv se mi střih zdál zprvu příliš zbrklý a scény tudíž pro nalezení té správné cesty k hlavnímu hrdinovi příliš krátké, ke konci v podstatě nemáme na vybranou, než mu držet palce. Bezostyšná manipulace s divákem, anebo důmyslná forma kritiky masmédií? Stone dokáže být v přístupu k divákům nemile zákeřný a vstříc ochotně vycházející zároveň. Něco jako happy end v jeho (a tím pádem ani v našem) světě neexistuje, zde nejde o důsledné držení se reality, spíše o pózu typickou pro Stoneův vztah k americké kultuře („udavte se svými dobrými konci!“). Jde o útok jasně namířený proti vládě Spojených států a ačkoliv to možná nebyl záměr, jde o příběh nadčasový. Vždy zde budou ti silnější, kteří by logicky měli pomáhat těm slabším, jenže, proč by to dělali, když jim to nic nepřinese? Navíc, neadekvátnost prostředků použitých k vyřešení těchto „drobných patálií“ nikoho příliš neznepokojí, jak ostatně říká jedna z postav: „Tahle válka nikoho nezajímá“. Stone dokáže vyprávět velice poutavě a se zápalem pro věc, problém umí analyzovat s děsivou pečlivostí, co se detailů týče. Salvador je silný film oprávněně vzbuzující silné emoce, v konečném důsledku mě na něm mrzí právě ta absence pohledu z více úhlů, ale vzhledem k tomu, že ten ani nebyl záměrem, nic mi nebrání dát hodnocení nejvyšší. 90% Zajímavé komentáře: Visáč, Vitason ()
Galerie (44)
Zajímavosti (13)
- Oliver Stone měl tak velké problémy s financováním snímku, že si na něj musel vzít druhou hypotéku ještě předtím, než mu britský producent John Daly přislíbil pomoc. Rozpočet celého filmu byl nakonec pod hranicí pěti milionů dolarů. (StarsFan)
- O stejných událostech a konfliktu v Salvadoru píše také válečný fotograf Patrick Chauvel ve své nejnovější knize "Boty Ricarda Jesuse". (.se)
- Název filmu má dvojí význam. Za prvé odkazuje na samotnou zemi, jejíž originální název zní El Salvador, kde se děj odehrává, za druhé slovo "salvador" španělsky znamená "spasitel". (Aelita)
Reklama