Pán přílivu

Kdyby ten film tak strašně netlačil na pilu, dal bych snad i pět. Na moje gusto se toho nuceného tlačení slzy z diváka vyskytovalo trochu příliš mnoho, nicméně to nemění na nepopiratelných kvalitách filmového zpracování příliš mnoho. Kupodivu zafungovalo pro mě nepředstavitelné - spojení Nolteho a Streisand do partnerské dvojice. Před zhlédnutím filmu jsem nevěřil tomu, že by to mohlo držet pohromadě. 75%. (01.04.2010)

Ne, nevěřím, že uvnitř rodiny neexistuje neodpustitelný zločin, nevěřím, že výkupné za vysvobození ze zhoubných hlubin mlčení a drásajících čelistí vzpomínek zaplatíte jen sdílením tajemství a očistnou mocí pláče, a už vůbec nevěřím tomu, že při obsazování rolí Lily a Savannah, v předloze bolestně krásných žen, trochu nezabouchalo pěstí do stolu režisérčino ego. A dost možná bych nevěřila ani tomu, že by na mě kdy filmová verze Pána přílivu mohla zapůsobit se srovnatelnou silou jako anglickojazyková pokladnice, kterou je její předloha, nebýt několika maličkostí. Maličkostí, jež si urvala nemalou část mého hodnocení, je o hlavu mě převyšující Nick Nolte, který mě s pohledem osoby, pro kterou je peklo místem, kam si chodí přečíst ranní noviny, provádí hereckým rájem, a jako při každém svém snímku se mě němě ptá, proč stále ještě není v mé herecké TOP, a já už nemám výmluvy, které bych mu poskytovala místo odpovědi. Maličkosti nevroubily životní cestu autora knihy a scénáře Pata Conroye, platícího daň za svůj dar vypravěčství podobně jako Savannah Wingová, a maličkostí se nedá jako ostatně nikdy nazvat hudba Jamese Newtona Howarda. Maličká není šíře talentu Barbry Streisand a zrovna maličkým se nedá nazvat ani můj knedlík v krku při závěrečných monologových minutách, který není možné splknout ani vyplivnout, musí se jen vydržet a spolu s tichým přikyvováním slovům o touze po dvou životech pro každou lidskou bytost a večerních pohledech k severu nechat zvolna se rozplynout. (08.03.2008)

Obrovská srdcovka. Vysoké hodnocení plyne z toho, že se nestává tak často, aby se do mě tento typ filmu tak moc vryl. Ačkoliv je zápletka jak vystřižená z červené knihovny, neměla jsem sebemenší problém jí uvěřit. Je to natočené s velkým citem. Soundtrack je kapitola sama pro sebe, stejně jako Nick Nolte. Doják, ale jeden z nejlepších, co znám. A knihu Pata Conroye mám připravenu jako horký tip, hned jak se dostanu do důchodu^_^ (08.10.2011)

Todle by byl ten poslední film, na kterej bych se normálně chtěl podívat. Někdy se podívání na něco, co sme nikdy předtím neviděli, stane zdrojem zklamání, někdy, a to je tendle případ, se stane zdrojem nadšení. Nikdy bych nevěřil, že mě ještě dokáže něco, cokoliv nadchnout, víceméně už sem všechno viděl a zažil, aspoň jednou, no a to je teda i tendle film. Ten sem zažil až dneska poprvý a jednou. Pán přílivu je velkej a krásnej film, smekám před Streisandovou i před Noltem a i před Conroyem. Tomudle filmu muselo velký plátno hrozně slušet. Já ho viděl na malý obrazovce a přesto mě dojal, jako bych ho viděl v kině. Za to jasná 5ka. (09.03.2016)

Film jsem viděl kdys, snad jako premieru, a měl jsem z toho tak silný zážitek, že dodnes to mám zafixovaný jako dost dobrý.. snad jako hodně zajímavý a působivý film. Po miliardě let, jsem to sjel znovu, a dojem je...že je to opravdu dost povedený, silný film, který má co nabídnout i dnešní generaci filmožroutů.. (26.07.2017)