Pán přílivu

Ne, nevěřím, že uvnitř rodiny neexistuje neodpustitelný zločin, nevěřím, že výkupné za vysvobození ze zhoubných hlubin mlčení a drásajících čelistí vzpomínek zaplatíte jen sdílením tajemství a očistnou mocí pláče, a už vůbec nevěřím tomu, že při obsazování rolí Lily a Savannah, v předloze bolestně krásných žen, trochu nezabouchalo pěstí do stolu režisérčino ego. A dost možná bych nevěřila ani tomu, že by na mě kdy filmová verze Pána přílivu mohla zapůsobit se srovnatelnou silou jako anglickojazyková pokladnice, kterou je její předloha, nebýt několika maličkostí. Maličkostí, jež si urvala nemalou část mého hodnocení, je o hlavu mě převyšující Nick Nolte, který mě s pohledem osoby, pro kterou je peklo místem, kam si chodí přečíst ranní noviny, provádí hereckým rájem, a jako při každém svém snímku se mě němě ptá, proč stále ještě není v mé herecké TOP, a já už nemám výmluvy, které bych mu poskytovala místo odpovědi. Maličkosti nevroubily životní cestu autora knihy a scénáře Pata Conroye, platícího daň za svůj dar vypravěčství podobně jako Savannah Wingová, a maličkostí se nedá jako ostatně nikdy nazvat hudba Jamese Newtona Howarda. Maličká není šíře talentu Barbry Streisand a zrovna maličkým se nedá nazvat ani můj knedlík v krku při závěrečných monologových minutách, který není možné splknout ani vyplivnout, musí se jen vydržet a spolu s tichým přikyvováním slovům o touze po dvou životech pro každou lidskou bytost a večerních pohledech k severu nechat zvolna se rozplynout. (08.03.2008)

Barbra Streisand /Takovi jsme byli, Funny Girl/ tentokrat pred aj za kamerou, a musim napisat, ze rezia jej ide. Romantika skombinovana s tajomnom- to je silna kombinacia a fascinujuca. Nick Nolte ako spoluhrac Straisandovej v roli cloveka, ktory ma potlacovane spomienky a nesie si skarede zazitky z detstva - podla mna sa to k nemu aj hodi. Navyse Tom Wingo v podani Nolteho je nezamestnany ucitel, ktory ma pocit, ze zena ho prestala pritahovat a riesi sa tu aj alkoholizmus : 77 % (01.08.2017)

Velmi působivý film o skrytých a utajovaných zážitcích z dětství, které mohou ovlivnit celý náš život. Barbra Streisand zvládla obě role (jak za kamerou, tak před ní) bravurně. Na mou osobu tenhle film působí opravdu silně a přiznám se, že nevím přesně čím. Mám ale rád filmy, které dokáží tenhle příjemný pocit u závěrečných titulků navodit, takže mohu jen doporučit. (03.03.2003)

Barbra Streisand je poměrně známá entuziastka, která se rychle nadchne pro mnoho věcí a tak je o ní hodně slyšet. A to nejenom v písničce Barbra Streisand. Ona to dobře zvládala i předtím. Pán přílivů je třeba stoprocentně její film. Má dobrou postavu, rozjíždí tu docela zajímavé drama, ale po celé dvě hodiny jsem měl pocit, že se mě ten příběh vlastně vůbec netýká. Herci tu třeba nejsou vůbec špatní, ale po dramatické stránce jsem při sledování byl jak chladná jezerní princezna. Nezasáhlo mě to. (31.08.2018)

Příběh o traumatech kazících život, ze kterého se poměrně překvapivě vyvine silná (protože smutná) romantika. Způsoby vyprávění se za třicet let značně změnily, cynický člověk se zamyslí nad tím, zda jizvy minulosti skutečně zahojí přiznání strašlivého tajemství jiné osobě a popřemýšlí nad tím, jak si režisérka Streisandová plánuje scénku, kde se tulí v růžových podkolenkách na houpacím křesle k odbarvenému Noltemu. Ale je těžké nepropadnout části filmu, kdy dvě postavy unikají vztahem z klecí svých ne úplně šťastných životů a užívají si štěstí a naději. (30.04.2020)