Můj brácha má prima bráchu

Vždy mi príde milostná scéna medzi Libušou Šafránkovou a Janom Hrušínskym strašne smiešna. V danej dobe išlo o scénu hraničiacu s hviezdičkou, len dnes je to celé úsmevné. Mimo toho ide o milú bratríčkovskú komédiu, v ktorej sa mladší brácha príliš angažuje. Pobavili aj dvaja tatínkovia v podaní Josefa Bláhy a Vladimíra Menšíka. Mimochodom Roman Čada hrozne pripomína Rona Weasleyho. (11.01.2023)

Výborná klasická československá rodinná komedie. Vynikající scénář, režie, hudba a herecké výkony. Ve filmu exceluje herec v jedné z hlavních mužských rolí Roman Čada (Martina Pavelka – Prcek). Prcek nedá na svou rodinu a zejména na svého bratra dopustit. Jakmile v rodině cokoliv mezi kýmkoliv neklape, zejména mezi jeho bratrem a jeho přítelkyní, ihned se chápe otěží a bravurně a s nápadem řeší vzniklou situaci. Rodinná komedie tak získává tvář, „grády“ a filmové dílo nepostrádá zápletku ani humor. Mladší bratr Prcek v rodině vždy všechno vyřeší, dokonce i povolení pro bratra použít civilní svatební oblek v den jeho svatby. Právě když už staršího bratra legitimuje vojenská policie, mladší bratr elegantně přispěchá s povolením. Ve filmu dále excelují další výborní herci Libuše Šafránková, Jan Hrušínský (mladší), Vladimír Menšík, Josef Bláha, Slávka Budínová, Blažena Holišová. (02.03.2014)

Televizními stanice velice oblíbená a často vysílaná "komedie", na níž mi, bohužel, po celou dobu vysílacího času nepřipadne opravdu nic komediálního ani vtipného. Roman Čada v roli hlavního dětského hrdiny je dřevěný a nepřesvědčivý, dialogy mezi ním a jeho kamarádkou skřípou, až z nich trnou zuby. Už jako dítě jsem při sledování tohoto díla měla pocit, že je to celé vymyšlené, nereálné, strojené, že lidi, zvlášť děti, se mezi sebou takto nebaví a nechovají. Jednu hvězdičku dávám za Libušku Šafránkovou, která kdyby hrála v sebevětším nesmyslu, zahraje dobře, přesvědčivě a je u toho nádherná. O to víc vedle ní vynikne tuhý a ošklivý Jan Hrušinský a všechny nesmyslné scény, které se ve filmu, i jeho pokračování objevují. (28.01.2013)

Film by se měl přejmenovat spíš na "Můj brácha má za bráchu strašnýho umrdance". Nicméně oni oba ty bráchové byli na přesdržku. Film zachránili spíš ty starší herci jako Bláha nebo Menšík. Jinak jsem asi úplně moc nepochopil, proč se tam vlastně Šafránková a Hrušínský pořád rozcházej, jsou na sebe uražený a najednou jsou zase spolu. Přišlo mi, že jsou oba tak trochu psychicky labilní. Nakonec si Šafránková pozve Hrušínskýho domů, sundá si před nim tričko, zhasne světlo a jemu se nějak povede udělat jí dítě. Trochu mě šokovalo, když jsem zpozoroval, že tato křehká Popelka má podpaží jak kromaňonec. Co s dítětem a následující svatbu potom řeší snad půl republiky. Dokonce se do toho přimotá jakýsi dobrácký ministr. Nejvíc ze všech se mi ovšem líbil Jiří Kodet v roli herce cizojazyčnýho filmu. Co k tomu dodat? Za normálních okolností bych se na to asi nedíval, ale v době koronovirního džihádu, kdy nám Babiš všechno zavřel a zakázal, člověk vezme za vděk i touto banální normalizační komedií. (14.10.2020)

Je až nepochopitelné, jak se někomu tak netalentovanému podařilo natočit tak sympatickou komedii. Ideologická příměs v podobě laskavého, ba kamarádského „soudruha ministra“ sice v rámci apolitického humoru přiznává Strnadovu barvu, nicméně lze ji přehlédnout stejně jako chronické zoufalství staršího bratra (přiznávám, že přesvědčivě ztvárněné Janem Hrušínským), které celý příběh vychyluje z osy celou vahou antihrdinova neukojeného ega. Zato Roman Čada jako mladší bratr se svou přímě zaměřenou cestou neunaví – jeho nenormovaná vita activa je odzbrojující. (30.12.2021)