Lekce Faust

PROLOG: Anonymita a forma v toku na rozhraní věků; na onom bájném rozhraní, v němž jistý Kraus rozdává jisté letáky. Pochopitelně jsme v Praze. Do této kvazimythické (jakkoli neopakovatelné) situace umisťuje demiurg Švankmajer svou animátorskou manýru, přebytečné detaily, němé příznaky, neviditelné přízraky. Do takto nastražené reality pak nechá přijít Petra Čepka, jenž je k tomu, nevěda, předurčen. Náhoda je jen zdánlivá. Všechny cesty vedou do onoho domu. Lekce Faust. TÉMA: Obsah (podstatu, chcete-li) lze nejlépe vyjádřit buď dokonale adekvátní formou nebo naopak znetvořením formy. Zde prolnutí forem a deformací; totiž těchto: lidová pověst, Goethe, Kašpar. Dobově-nadčasová satira-groteska; theologie; divadlo; útroby; maximum Čepek; maximum Švankmajer. Obsah: Znáš Fausta? Znáš ho? Znáš se? Tabu. Po čem to saháš? Čím platíš? Zádrhel: Co je lepší volba? Po čem žízní duše? Faust vystoupil z toku - tok běží dál bez něj. Měl by snad Faust skončit v nebi těch nakojených? EPILOG: Není cesty zpět. Nejsi ani první ani poslední, ty nemnohý. SUMA: maximum Faust. Pimprlová hra. (02.09.2011)

Spolu se Šílením nejlepší Švankmajer. Téměř beze slova propluje jako bezmocná loutka geniální Petr Čepek v jedné ze svých posledních rolí výtvarně geniální surrealistickou verzí faustovské legendy, posazenou do moderního světa, a znovu tím dokazuje, že jestli může být česká kinematografie na někoho hrdá, tak je to právě Švankmajer. (17.09.2008)

Dielo svojho tvorcu. Ak neviete aspoň z časti do čoho idete, tak sa tomuto filmu radšej vyhnite. Surreálnosť a zdanlivá nesúrodnosť snímku, z neho robia silný čajíček pre obyčajných konzumentov. Skvelá vizuálna podobizeň z neho robia niečo, čo sa v histórii kinematografie len tak nenájde. Výnimočný, ale predsa len nudný počin. (15.09.2022)

Tak nevím..blbě se to hodnotí... Předchozí kraťasy mi přišly nápaditější a často hlubší..Pozdější celovečeráky zase zábavnější a celkově zvládnutější..... V rámci českého filmu(asi i filmu jako takového) je to pořád silný nadprůměr o kterém si může většina filmařů nechat jen zdát..V rámci Švankmajera je to jen takový povinný standard. (28.09.2013)

československá a potažmo česká kinematografie se vždy vyznačovala statickým snímáním, divadelností, dialogy (čili kecáním) víc, než efekty, prací se střihem, akcí, adrenalinem a vzrušením. tedy nám jde víc o význam, než o zábavu. škoda, že i ten význam se z našich filmů čím dál víc vytrácí a nakonec je dnes aplaudováno něčemu, co by ještě před dekádou bylo průměrné. Lekce Faust je bezesporů významným počinem – surrealistická a osobitá verze Fausta od Jana Švankmajera překvapuje absencí dialogů, zaměřením se na detaily a překvapivě i onou prací se střihem, již v našich filmech těžko pohledáte. škoda, že v polovině film nechci říct ztratí dech, ale začne naopak kopit jednu akci na druhou (a tou akcí mám na mysli to pobíhání a nahánění), které jakoby chtěly film jen natáhnout nebo nevěděly, co ještě v daný moment říct. s takovým základem měl tento film navíc... a pan Čepek, ten se pro tuto životní roli obětoval... doslova. (23.05.2008)