VOD (1)
Obsahy(2)
Animovaný film výtvarníka a režiséra Jana Švankmajera, v němž i klasická hudba může mít surrealistickou podobu.
V animovaném film režiséra a výtvarníka Jan Švankmajera účinkuje Jiří Ropek (1922–2005), který byl varhaníkem u sv. Jakuba v Praze.
(Česká televize)
Recenze (54)
No ty začátky měl sice Jan Švankmajer trošku slabší, ale i tak mám jeho tvorbu velmi rád. Tohle nebylo vyloženě špatné, ale je pravda, že se mi také více líbila doprovodná hudba, než samotné surrealistické výjevy. I tak si ale myslím, že průměrné ohodnocení si to zaslouží – chápu však jak ty, co se jim to nelíbí, tak i ty - jenž jsou z tohoto snímku uchváceni… ()
To propojení hudby a obrazu je určitě zajímavé, o to šlo v první řadě. Jako nejlepší nápad ale vidím skutečnost, že obraz je černobílý. To se k pojetí hodí dokonale. Bohužel jinak na tomhle filmu není nic moc, co by mě dokázalo zaujmout. Ani ta animace v ničem moc nevyniká a je to jen zajímavý pokus jak propojit pohyb kamery s animovaným. ()
2* Ani u druhého dílka bych na chuť Švankmajerovi nepřišel. Sice originalit přibývá, ale chybí příběh a na můj vkus jsou obrazy poskládány hala bala, i když to tak určitě nebylo. Ani jako videoklip to u mě nefunguje .... no prostě umění. Tak klesáme ke 2 hvězdám. [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: X /// NÁLADA: X /// ART: 3 /// STYL: 1 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Bacha uznávam ako temer nikoho a Švankmajera, čoby priekopníka lútkovej, veľmi svojbytnej a autorsky vybrúsenej kreativity taktiež. Miernym problémom polcestnej nedotiahnutej spirituálnej symbióze sakrálnych obrazcov v strihovej rytmike organových čísiel badám v akomsi neprogresívnom prístupe. Ak za taký považujem istý režisérov štandard, ktorý číha z jeho dômyselnejších a imaginárne bohatších experimentov. ()
Autor sám označuje tento svůj první hraný film jako "hru na existenciální téma". Varhanní koncert, roztodivné záběry (nebo spíše "záblesky") na roztodivné předměty a místa, zeď, animované praskliny na zdi, které vznikají a zase zanikají. Díky specifickému záběru a střihu tak vzniká jakási "fotografická koláž". Hloupost? Nikoliv - je to fantazie, krása, surrealismus... je to Švankmajer. A mimoto pocta strukturalistické fotografce Emily Medkové. K zhlédnutí a k vlastnímu posouzení zde: http://www.youtube.com/watch?v=cndp2hjAGys&feature=PlayList&p=5E2E348FE2BE5925&playnext=1&index=30 ()
Zajímavosti (1)
- Jan Švankmajer byl jako milovník umění velmi ovlivněn fotografiemi Emily Medkové, která podobné zdi fotila. Na základě těchto fotografií a ulic, které si sám vybíral, poté snímek natočil. (mchnk)
Reklama