Alice
Niečo z Alenky
Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Svatopluk MalýHrají:
Kristýna KohoutováVOD (1)
Obsahy(2)
Švankmajerův film Něco z Alenky je poctou nezměrné Carrollově představivosti, ale současně i záminkou k rozvinutí o nic menší představivosti vlastní. Je autorovou vzpomínkou na dětství, a zároveň pokusem evokovat prožitek dětství i v divácích. Infantilní vnímání světa totiž surrealisté vždy stavěli na roveň básnické intuici či myšlení příslušníků domorodých kultur. Všechny tyto formy lidské mentality jsou vzdáleny otěžím logického a pojmového chápání reality, v němž není místo pro obraznost, která je tolik potřebným prostředkem proti okorání lidského ducha. Jestliže postavě Alenky vyhradil režisér pro její hry prostor dětského pokoje, prostorem, který ve filmu vyhradil své představivosti, je sen. Čili fenomén, na němž se surrealisté rozhodli dokázat, že realita, jež člověka obklopuje, je jen fragmentem jeho života, který do plnohodnotného celku – surreality – doplňují neprobádané oblasti nevědomí. Něco z Alenky demonstruje propojení reality a snu velmi výmluvně. Když se dívka na konci filmu probudí, uvědomujeme si, že celé dobrodružství se odehrálo během jejího spánku. Až na jednu drobnost: terárium je opravdu rozbité a králík je opravdu pryč – sen se stává skutečností a skutečnost snem. André Breton, zakladatel surrealismu, definoval tento stav vzájemného prolnutí pojmem „spojité nádoby“. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (189)
řekla Alenka.....řekla Alenka.....řekla Alenka.....a tak ďalej. Bez tejto formulky by bol pre mňa film omnoho znesiteľnejším. Variácia na americkú Alenku je maximálne originálna a surrealistická, Švankmajer je najvýraznejší tunajší tvorca, o tom niet pochýb, ale napriek tomu som z jeho svojskej adaptácie nebol nadšený. Proste som sa nebavil tak, ako som predpokladal. Inak všetka česť, svetoznámosť tohto filmu plne chápem. ()
Předtím než jsem se na Švankmajerovu "Alenku" podíval, dal jsem si nepřetržitou sérii jeho "kraťasů" u kterých jsem ve většině případů jen nevěřícně zíral a kroutil hlavou. Švankmajer je prostě svůj a komu jeho styl animace a filmového vyprávění sedí, ten se u jeho filmů prostě baví. U mě to je přesně naopak a absolutně mi uniká skrytá genialita jeho děl. Určitě jsou jeho filmy propracované a jejich výsledná podoba musí stát hodně úsilí ale to nic nemění na faktu, že se na ně nedá dívat. A stejně tak je to i v tomto případě, jen je to nataženo na hodinu a půl. ()
Nezabudnuteľná záležitosť. Jan Švankmajer sa nechal volne inšpirovať knihou od Lewisa Carrolla, avšak vôbec sa nesnažil o doslovnú adaptáciu. Viacmenej film natočil svojím osobitným štýlom a pri tvorbe filmu improvizoval. Vďaka tomu dostáva tento surrealistický výlet do krajiny zázrakov (teda skorej do stuchnutého baráku) rozmer snového filmu, kde sa môže stať čokoľvek. Film ponúka mnoho skvelých scén ako šermovanie postavičiek z hracích kariet, popíjanie čaju s marionetami či postavu zákerného králíka, ktorý je tu v podstate sprievodca celého príbehu - to sú všetko dnes už symboly tohto filmu. Myslím že z takejto adaptácie by mal Lewis Carroll radosť. Skrátka a jasne: Něco z Alenky považujem za jeden z vôbec najlepších Švankmajerových filmov. ()
Moje vůbec první setkání s tvorbou pana Švankmajera. Nemůžu říct, že jsem nebyla malinko vyděšená, ale nakonec ve mně zvítězil smysl pro 'divnost' a jakousi hravou zvrácenost, kterou byl celý Alenčin příběh prosycen. Asi mi bude chvilku trvat, než se odhodlám pustit si to znovu, ale rozhodně bych Něco z Alenky zařadila do nejzajímavějších filmů, které jsem kdy shlédla. Nemůžu než doporučit podobně 'zvráceným' divákům, jako jsem já. ()
Příšerná pohádka od režiséra, kterého nejspíš nikdy nepochopím. Ale ve vší té obrovské nepříjemnosti plynoucí z pocitů člověka při sledování tohoto děsného filmu musím uznat, že je svým způsobem naprosto úžasný, i když ve svém konečném důsledku je to neskutečně otřesný film, který už nechci v životě vidět. ()
Galerie (72)
Photo © Channel Four Films
Zajímavosti (24)
- Zhruba v poslední třetině filmu se za Alenkou (Kristýna Kohoutová) dobývá bílý králík a přitom rozštípe dveře jako Jack Torrance (Jack Nicholson) v hororu Osvícení (1980). (noelcoward73)
- Detailní záběry na Alenčina ústa se netočily s její představitelkou Kristýnou Kohoutovou, ale s její dublérkou. (Xeelee)
- Ve scéně na začátku filmu je vidět maňásek Kašpárka použitý v jiném autorově filmu Rakvičkárna (1966). (Kaleidoskop)
Související novinky
100: Bitva u pokladen
Asociace českých filmových klubů vás už tradičně zve na filmovou přehlídku Projekt 100. Letos startuje 15. ledna, potrvá do 31. května a diváci budou moci na velkých plátnech shlédnout několik… (více)
Reklama