Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Kdo je, nebo co symbolizuje postava Otesánka? To je základní otázka po smyslu tohoto filmu. Je Otesánek personifikací přírody, která nemá humanistické zábrany, která je naší láskou, přítelem ale i vrahem? Nebo je Otesánek naše temné nevědomí, které nás ovládá, ale i ničí, a s kterým dokážou komunikovat pouze děti a blázni? Možná obojí dohromady. Režisér Jan Švankmajer o svém filmu říká: Jak víme, lidové pohádky jsou převyprávěné staré mýty. Jaký mýtus je ukryt v pohádce o Otesánkovi? Bezdětní manželé se vzepřou svému osudu a dítě si na přírodě vyvzdorují. Doslova jí vyrvou její tajemství zrození. Za tuto vzpouru proti přírodě pak hořce pykají, ale nejen oni, ale i jejich okolí. Jak vidíme, dostali jsme se do bezprostřední blízkosti jednomu ze základních mýtů této civilizace: mýtu o Adamovi a Evě nebo chcete-li analogickému mýtu o Faustovi. Myslím, že teď po přečtení lidského genomu tyto mýty nabývají na zvláštní aktuálnosti. (Česká televize)

(více)

Recenze (177)

Lucretius 

všechny recenze uživatele

"Já jsem totiž strašně posesivní!" Pro lidi co ocení absudrní humor jde o jeden z nejzábavnějších (a zároveň nepochopitelně přehlížených) filmů co u nás po revoluci vznikl. Styl humoru zde velmi dobře sedí k psychologicko-hororovému ději, který naštěstí není rozmělněn v nějakou samoúčelnou bizarnost a má pevnou strukturu. Otesánek působí, jakoby byl natočen o tak sedm, osm lete dříve, což ale ničemu nevadí. Jde o jeden z mála porevolučních českých filmů, který zachycuje atmosféru doby, i když mírně jiné než jeho vzniku. Klobouk dolu před Pavlem Novým a jeho schopností zasmát se sám sobě, Švankmajer zde výborně využívá komičnost jeho přirozeného stylu herectví v kontextu jeho dřívějších rolí lidových štramáků. Jan Hertl exceluje jako normální člověk, který si celou dobu silně uvědomuje nenormálnost nastálé situace a zároveň je tlačen ji řešit. Do živého pak tne Veronika Žilková, jelikož její mateřská obětavost není oproti dnes běžné až tolik přepálená (do nějaké karikuující roviny), přesto jasně vyvstává její negativní rozměr. Kristína Adamcová do filmu pasuje naprosto přesně a pan Žlábek rulez! ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Otesánkovi lze vyčítat mainstreamovost, ale nemyslím si, že je to oprávněné. Tenhle film rozhodně není pro běžné diváky o mnoho stravitelnější než jiná Švankmajerova díla, jak dokládají mj. i mnohá zdejší nelichotivá hodnocení. Po pravdě řečeno netuším, jak může někdo takhle výbornému filmu udělit pouze hvězdičku a ještě k tomu připsat jakousi "duchaplnou" pitomost, svědčící především o jeho vlastní inteligenci... Otesánek byl pro mnoho lidí zjevně naprostý a nestravitelný šok. Svým způsobem je to i zajímavý test, dokáže-li ten či onen skutečně vnímat film jako mnohovrstevnaté médium, ne jen jako konvenční "nabuzovač silných prožitků"... Hodnotit Otesánka lze z mnoha stran. Především se opět ukazuje, jak výborným režisérem Švankmajer je. Herecké výkony jsou totiž naprosto bezchybné, výrazné a mile karikující. Taky se dá říct, že v tomhle filmu nejsou malé role. Doslova neuvěřitelný je způsob, jakým film hledá paralely, především v jeho první části. Samozřejmě by se dalo tvrdit, že tu forma poněkud vítězí nad obsahem, ale osobně si to nemyslím. Švankmajer se prostě rozhodl novým způsobem vyprávět starou známou pohádku, což mu ovšem není záminkou k jakési společenské kritice, k vytváření psychologického dramatu či "hluboké studii lidských vztahů", ale zkrátka prostě jen k radostné a nespoutané hře s materiálem. Doslova v každém záběru rezonují nejrůznější významy, probublává mile podvratný humor (zastřihávání kořínků, třetí ručička na zádech, mytí před jídlem), bují doslova barokně nespoutaná vizualita... Mnozí zde poukazují na "přílišnou délku" a chtěli by film "prostříhat" o "nudné pasáže". To mi prosím přátelé milí povězte, které to jsou? Já jsem v Otesánkovi nenalezl ani jedinou... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, gouryella, Oskar, k212, Dr.film ()

Reklama

Oskar 

všechny recenze uživatele

Velmi dobrá černá komedie, která je pro Jana Švankmajera dosti netradičí - animace zde není mnoho, zato herci mají překvapivě co hrát a sami nejsou obětí fázování. Veronika Žilková a Jan Hartl jsou velmi dobří, ale to neříkám nic nového. Stejně dobrá je ovšem Jaroslava Kretschmerová, na kterou se tak trochu zapomíná, a kouzelná je Jitka Smutná v miniroli sociální pracovnice. P.S.: J. Š. svého času uvažoval, že do hlavních rolí obsadí Woodyho Allena a Miu Farrowovou. ()

Anderas 

všechny recenze uživatele

Možná jsem tentokrát ke svému oblíbenci nespravedlivý, ale to co nakonec vyplodil, má dle mého názoru úroveň toho nejprůměrnějšího českého fláku z jakékoliv pohádkové produkce. A ačkoliv je tu jeho rukopis stále patrný, protentokrát se doslovně jedná o jakýsi trademark, který se už nesnaží dále cokoliv rozvíjet. A to mne právě u Švankmajera poněkud zklamalo. Nechci tímto jeho kus degradovat na bezmyšlenkovitou pohádku, ale i po přečtení množství Švankmajerových pojednání o vlastních filmech nenacházím nic než co je patrné už od začátku. Snad se nakonec i on chtěl projednou odpoutat od svých mnohavrstvých surrealismů, ale jednoduchou humoreskou a samoúčelnými absurditami se snížil možná až příliš nízko. Škoda je to veliká, Švankmajer je pro mne nicméně stále velký mistr. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

nostalgické 4* Švankmajer je můj oblíbený režisér a mám zhlédnutou jeho celou filmografii a snad žádnému bych nemohl dát pod 3 hvězdičky. Tento patří k jeho průměru. Není tu sice nic nečekaného, co bych od něj neznal, ale převedení klasické pohádky do běžného života se mu povedlo. Takže kdo má rád absurdno a rád se bojí, tak si může dát Otesánka k večeři a třeba se nám všem společně podaří dostat celkové hodnocení do červených čísel :-). [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()

Galerie (13)

Zajímavosti (8)

  • Během závěrečných titulků hraje předehra opery „Čarostřelec“, kterou složil Carl Maria von Weber v letech 1817 až 1820. Její premiéry proběhly v Berlíně a později v Praze (obě roku 1821). (noelcoward73)
  • Samorost, který posloužil k tvorbě Otesánka, vybírali Švankmajeřovi obdivovatelé z celého světa. Vybralo se nakonec deset kusů o různých velikostech. (-bad-mad-wolf-)

Reklama

Reklama