Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Jednou z hlavních postav slavné alegorie Jana Švankmajera je utrápená listonoška (Bára Hrzánová). Surrealistická koláž začíná v trafice, kde si další z podivínských hrdinů koupí obscénní časopis. Z vystříhaných nahotin vyrábí pomůcky pro sadomasochistickou seanci. Také další dva spiklenci slasti se projevují jako vášniví kutilové. Upocený trafikant (Jiří Lábus) sestavuje neobvyklý aparát, tajnůstkářský frotér (Pavel Nový) si vytváří dráždidla pro autoerotické masáže. Velmi zvláštní jsou rovněž sexuální praktiky žen, mezi nimiž figuruje také půvabná televizní hlasatelka (Anna Wetlinská)... Mistrně zaranžovaný kaleidoskop vypráví o novodobých vášních a perverzích. Mozaika, v jejímž finále někteří zemřou a jiní si prohodí své role, je unikátním průhledem do lidského podvědomí. Je také jízlivou satirou o současném světě plném erotických fetišů. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (93)

honajz2 

všechny recenze uživatele

No dobrá... Film nám ukáže všemožné úchylné fetiše, jenže to ukazuje zdlouhavě (stejně všichni víme, co se bude dít) a navíc - skoro bez té slasti. Kameraman se snaží, ale hercům to moc nejde. Slast zde převede dobře snad jenom Pavel Nový a ap ještě trošičku Lábus a Hrzánová. Ale Meissel alias Kohoutí démon, tam jsem viděl úchylku, ale že by z ní měl nějakou slast, nebylo vidět skoro vůbec. Přitom to v tom filmu být mělo, ne? Pak jsem taky čekal, že vše skončí vyvrcholením a že pak přijdou titulky, ale ne, tady to pokračuje dál a je to škoda, protože ten konec se mi nelíbil. Ve finále jsem zklamán. Dlouhé, nudné čekání na to, co stejně přijít muselo. Dvě hvězdy, víc nic. Btw, je to celé beze slov. ()

dainio 

všechny recenze uživatele

Ojedinělý filmový projekt, jenž s glancem sobě vlastním názorně ukazuje, že každý člověk má svá tajemství a slastné 13.komnaty. Bůh ví, jak by celý tento film dopadl, kdyby ho natočil někdo jiný, to fakt nevím. Čím jsem si ale jist, že pan Švankmajer znovu potvrdil, že je naše režisérská a světová špička. Takovou míru zvráceností, úchylných představ a sexuálních praktik, jsem tedy viděl poprvé. Očekával jsem opravdu něco neotřelého ale že to bude až tak ... no prostě, Švankmajer mě posadil na prdel. Všechny ty postavičky jsem se zaujetím pozoroval od samého začátku až po vynikající konec, kde se jejich osudy protnou. Petr Meissel, jenž si vyrábí kohoutí masku s kterou poté vykoná drastickou pomstu na sousedce. Bára Hrzanová, která vydlubává chléb a vytváří z něj kuličky, které pak vdechuje do všech tělních dutin. Jiří Lábus, jako beznadějně zamilovaný trafikant do moderátorky zpráv, vytvoří složitý stroj na ukájení skrze televizní obrazovku. Pavel Nový, milujíc všechny kartáče, hřebíky, poklice. Gabriela Wilhelmová týrajíc slaměného panáka ... atakdále atakdále. No musí se to prostě vidět. Dokonale odvedená práce. ()

Reklama

dwi 

všechny recenze uživatele

Dle mého je Jan Švankmajer jedním z nejlepších českých režisérů a tímto filmem to opět potvrzuje. Narozdíl od jeho předchozí filmové tvorby se tento snímek vyznačuje jak delší stopáží, tak výrazným potlačením animačních technik. Samotný začátek filmu, kde jsou zobrazeny erotické rytiny z předchozích století, ukazuje, že půjde o zobrazení slasti (i) v jejích nejbizarnějších podobách. Šestice hlavních představitelů to jenom potvrzuje. Vše je nadneseno v lehce ironickém rytmu, kdy za sexuálními bizarnostmi jednotlivých hrdinů se skrývá jen osamělost jedince neschopného navázat s ostatními lidmi kontakt. Lehké náznaky na Bunuelovo dílo či de Sadeho jen umocňují prožitek z tohoto filmu. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Film bez jediného dialogu - to umí mistr Švankmajer. Spiklenci slasti jsou geniálním dílem plný různých bizarních úchylek, včetně jejich příprav na samotný akt. Hlavně slast Spiklence Jiřího Lábuse je fakt dokonalá, ostatně i dalších 5 Spiklenců je výborně vytříbená mozaika lidské svobodomyslnosti.To je prostě paráda a takhle to dokáže podat pouze božskej Švanky! A na konci filmu, jak si všichni svoje slasti prohodí - to je mistrovský surrealismus. Pan Švankmajer dokáže opravdu mnoho a jeho díla patří k nejlepším záležitostem, které jsem kdy viděl. Tvůrce světového formátu, který nemá žádného napodobitele. Znovu můžu tleskat a volat ze všech sil : BRAVO MISTŘE!!!! ()

Bozvav 

všechny recenze uživatele

Prý se jedná o mozaiku, která je unikátním průhledem do lidského podvědomí a také o jízlivou satirou o současném světě plném erotických fetišů. Tak to nevím, za mne divně, leč svým zvráceným způsobem azjímavě udělaný příběh ( zvláště animace) o tom, že každý je nějak divný, ale většinou to nikde nevytrubuje, neb co je komu do toho. Vidět jednou a zapomenout, i tak asi to pro mne zatím nejlepší, co jsem od Švankmajera viděla. 60%. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (3)

  • Za celý film herci nepovedia ani jedno slovo. (Jello Biafra)
  • Úvodní slovo mistra Švankmajera při premiéře filmu:

    Dámy a pánové,
    je stále ještě mnoho lidí, a to i z tzv. odborných kruhů, kteří si pletou umění s rákoskou. Jsou totiž přesvědčeni o tom, že umění má vychovávat, že skutečné umění má dělat člověka lepším. Proto řada tvůrců, aby splnila tento v podstatě domestikační požadavek na umění, pěchuje svoje filmy tím, čemu se v českých zemích familiérně říká člověčina. Mohu vás ujistit, že nic podobného v mém filmu nenajdete. Jestli má totiž umění vůbec nějaký smysl, pak ten, že má dělat člověka svobodnějším, že nás má osvobozovat právě od oněch domestikačních návyků, které nám již od dětství vtlouká civilizační výchova. Výchova, jak víme od Sigmunda Freuda, je nástrojem principu reality, zatímco umění je plodem principu slasti. A tyto dva principy se mají vůči sobě jako pes a kočka, jako voda a oheň, jako represe a svoboda. A o tom je právě film, který za chvíli uvidíte. Spiklenci slasti, kromě toho, že jsou prvním erotickým filmem, ve kterém se nesouloží, jsou především filmem o svobodě. O absolutní svobodě, tak jak jí rozuměl například božský markýz de Sade. Téma svobody, jediné téma, pro které ještě stojí za to vzít do ruky pero, štětec nebo kameru, je v tomto filmu podáno formou černé grotesky. Domnívám se, že černý a objektivní humor, mystifikace a cynismus fantazie jsou adekvátnější prostředky k vyjádření pokleslosti doby než již zmíněný, pokrytecký, zato v českých filmech oblíbený, zápach člověčiny.

    (Předneseno v pražském kině U hradeb, říjen 1996). (charlosina)
  • Poslední film pro herečku a hlasatelku Annu Wetlinskou. (M.B)

Reklama

Reklama